Záznam z jednání o nastavení proticyklické kapitálové rezervy (22.3.2024)

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait (nebyl přítomen při hlasování), Karina Kubelková, Tomáš Holub, Jan Kubíček, Jan Procházka

Nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability k nastavení sazby. Podle souhrnného indikátoru finančního cyklu se aktuální míra přijímaných cyklických rizik nachází poblíž cyklického dna. Sekce na základě provedené podmíněné projekce předpokládá setrvání indikátoru finančního cyklu na nízkých úrovních i v nejbližších čtvrtletích. V bilancích bank dochází k postupnému snižování dříve přijatých cyklických rizik zejména v důsledku splácení úvěrů v prostředí růstu nominálních příjmů a v menší míře materializací rizik a růstem rizikových vah úvěrových expozic. Tento vývoj se projevuje v postupném poklesu odhadu objemu kapitálu potřebného ke krytí neočekávaných úvěrových ztrát a potenciálního nárůstu rizikových vah. Sekce doporučila snížení sazby o 25 b. b. na úroveň 1,75 %, současně však uvedla, že výsledky kvantitativních metod dávají prostor pro snížení až o 50 b. b. Za předpokladu mělké recese následované déletrvajícím ekonomickým útlumem je v současných podmínkách pravděpodobná pozvolnější materializace rizik na relativně dlouhém časovém horizontu.

Členové bankovní rady se shodli, že finanční cyklus se nachází blízko dna, nedochází k významné materializaci úvěrových ztrát a snižování sazby odpovídá pozvolnému odplývání nahromaděných cyklických systémových rizik v bilancích bank. Shoda rovněž panovala na tom, že v aktuální situaci je nutné sledovat možný posun povahy systémových rizik pro finanční stabilitu z cyklických do strukturálních. K tomuto tématu se bankovní rada vrátí na svém červnovém jednání o otázkách finanční stability. Bude na něm posuzovat potřebu reagovat na strukturální systémová rizika zavedením kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika.

E. Zamrazilová se ztotožnila s analýzou pozice ekonomiky ve finančním cyklu a navrhovaným snížením sazby. Z hlediska posouzení dopadu fáze finančního cyklu na reálnou ekonomiku a účinnosti makroobezřetnostní politiky dále diskutovala potenciální vliv rozsahu financování nefinančních podniků jejich zahraničními mateřskými společnostmi či zahraničními bankami. J. Frait souhlasil s analýzou pozice ekonomiky ve finančním cyklu i navrženým snížením sazby. Zdůraznil vhodnost konzervativního přístupu v situaci pouze pozvolného odeznívání naakumulovaných rizik s nízkou úrovní materializace úvěrových ztrát. Ocenil rozvinutý metodický aparát pro stanovení sazby rezervy a dlouhodobý soulad jejího nastavování v původní logice odsouhlasené v basilejských strukturách. J. Procházka souhlasil se závěry analýzy sekce a podpořil navržené snížení sazby. Zmínil, že ani aktuální vývoj počtu společností v insolvenci nenasvědčuje zvýšené míře materializace úvěrového rizika. Dále diskutoval pozitivní vliv růstu nominálního příjmu na kvalitu úvěrového portfolia bankovního sektoru. K. Kubelková zdůraznila, že metodické přístupy využívané sekcí ke stanovení sazby rezervy jsou konzervativní a umožňují spolehlivý odhad pozice ekonomiky v cyklu na střednědobém horizontu. Proto se přiklonila ke snížení sazby o 50 b. b., indikovanému kvantitativními metodami. J. Kubíček rovněž podpořil snížení sazby o 50 b. b. Poukázal zejména na výsledky odhadů neočekávaných úvěrových ztrát a nárůstu rizikových vah a vzhledem ke konzervativnosti kvantitativních metod sekce pro stanovení sazby doporučil se jich přidržet. Dále diskutoval vztah vývoje kvality úvěrových portfolií a mírného zvýšení průměrné míry selhání úvěrů nefinančních podniků v závěru roku 2023. T. Holub poukázal na to, že i přes dílčí oživení úvěrového trhu se ekonomika nachází ve velmi utlumené fázi finančního cyklu s pouze mírnou materializací naakumulovaných rizik a zvýšením rizikových vah. Vzhledem k této skutečnosti, délce období, ve kterém se ekonomika nachází v blízkosti dna finančního cyklu, a konzervativnímu nastavení metodických přístupů využívaných sekcí viděl prostor pro další snížení sazby rezervy o 50 b. b. A. Michl zdůraznil vhodnost obezřetného přístupu ke snižování sazby. Vzhledem k pouze postupnému poklesu dříve přijatých cyklických rizik v bilancích bank podpořil snížení o 25 b. b.

Po diskusi tři členové bankovní rady, A. Michl, E. Zamrazilová a J. Procházka, hlasovali pro snížení sazby o 25 b. b. na úroveň 1,75 %. Tři členové bankovní rady, K. Kubelková, J. Kubíček a T. Holub, hlasovali pro snížení sazby CCyB o 50 b. b. na úroveň 1,5 %.

Při rovnosti hlasů s ohledem na rozhodující hlas předsedajícího bankovní rada rozhodla o snížení sazby CCyB pro expozice umístěné v České republice o 25 b. b. na úroveň 1,75 % platnou od 1. dubna 2024.

Úprava Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí

V druhé části jednání sekce finanční stability předložila návrh na úpravu Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí. Návrh se týkal ustanovení k nezajištěným úvěrům poskytnutým žadatelům. Splatnost nezajištěného spotřebitelského úvěru poskytovaného spotřebiteli, který má sjednán spotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí, by neměla přesahovat osm let. Vzhledem ke schválení vládního programu Nová zelená úsporám, který se týká poskytování bankovních úvěrů nezajištěných nemovitostí se splatností i delší než osm let, bylo navrženo vložit do Doporučení výjimku ve vztahu k tomuto programu.