Záznam z jednání o nastavení proticyklické kapitálové rezervy

Přítomni: Aleš Michl, Jan Frait, Karina Kubelková, Tomáš Holub, Jan Kubíček, Jan Procházka.

Nastavení proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability k nastavení sazby CCyB. Podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších ukazatelů se pozice domácí ekonomiky ve finančním cyklu ke konci třetího čtvrtletí roku 2022 i nadále nachází v sestupné fázi z vrcholu, dosaženého v roce 2021. Relativně silný růst úvěrů nefinančním podnikům, zejména v cizí měně, však sestupnou trajektorii indikátoru přerušil. Očekávaný makroekonomický vývoj však naznačuje, že jeho hodnota bude dále klesat. Objem dříve přijatých cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru zůstává nadále zvýšený a roste podíl úvěrů se zvýšeným rizikem v hlavních úvěrových portfoliích. Utlumená ekonomická aktivita a stále vysoká úroveň geopolitické nejistoty, podmiňující budoucí trajektorie hospodářského vývoje doma i v zahraničí, vytvářejí potenciál pro rozsáhlou materializaci úvěrových ztrát. Ta by vyústila v nárůst rizikových vah u úvěrových portfolií a následný pokles kapitálového poměru. Sekce finanční stability proto doporučila ponechat sazbu na úrovni 2,5 % a komunikovat, že ČNB je připravena zahájit postupné snižování sazby, pokud usoudí, že dochází ke snižování rozsahu cyklických úvěrových rizik v bilancích bank.

Členové bankovní rady se v diskusi shodovali, že s ohledem na růst podílu úvěrů se zvýšeným rizikem, dosavadní nízkou úroveň materializace úvěrových ztrát a nejistoty spojené s budoucím hospodářským vývojem ve složité geopolitické situaci je vhodné ponechat sazbu na úrovni 2,5 %. Bylo také poukazováno na možná systémová rizika pro finanční stabilitu plynoucí ze zvyšujícího se podílu cizoměnových úvěrů nefinančních podniků v bilancích bank. Členové bankovní rady však současně vnímají signály kvantitativních modelových přístupů využívaných k rozhodování o stanovení sazby, které indikují postupné odeznívání cyklických rizik v bilancích bank. Někteří členové bankovní rady vyjádřili připravenost diskutovat o možném snížení sazby CCyB na dalších jednáních.

Podle A. Michla je v současné situaci přísné měnové politiky žádoucí uplatňovat i konzervativní makroobezřetnostní politiku podporující ochlazení úvěrování, což napomáhá i snižování inflace. J. Frait konstatoval, že globálně pozorujeme prodlužování délky finančního cyklu s dlouhodobou akumulací úvěrových rizik v bilancích bankovního sektoru. V důsledku silně podpůrných makroekononomických politik v mnoha zemích je však jejich materializace utlumena. Zmínil absenci makrofinančních šoků vedoucích k úvěrovým ztrátám, a s tím související omezený dopad relativně nové regulace opravných položek IFRS 9 na včasné a konzervativní zachycení úvěrových rizik. Tyto skutečnosti podle jeho názoru vyžadují určité přehodnocení přístupu k uvolňování CCyB po dosažení vrcholu finančního cyklu. Úvahy jdoucí tímto směrem zaznamenal i u jiných národních makroobezřetnostních orgánů. Předpokládá, že se odrazí i v metodických diskuzích nadnárodních regulatorních institucí, které budou směřovat k zachování vyšší sazby i v sestupné fázi finančního cyklu, pokud nebude doprovázena výraznými úvěrovými ztrátami. Podpořil návrh ponechat sazbu na současné úrovni, zároveň nevyloučil diskuzi o snížení sazby v případě příznivého ekonomického vývoje a udržitelného zkvalitnění úvěrového portfolia. T. Holub podpořil návrh ponechání sazby mj. s ohledem na rizika doprovázející vysoký podíl a dynamiku poskytovaných cizoměnových úvěrů. Dále uvedl, že považuje za potřebné zdokonalit kvantitativní přístupy ke stanovení sazby CCyB tak, aby transparentně zachycovaly též nejistoty a geopolitická rizika, které jsou doposud zohledňovány pouze ve kvalitativní rovině. J. Kubíček diskutoval některé aspekty vývoje úvěrů se zvýšeným rizikem a podpořil potřebu maximální věrohodnosti a transparentnosti používaných kvantitativních metod. J. Procházka uvedl, že sazba napomáhá tlumení úvěrové aktivity a její zachování vnímá jako vhodné a konzistentní s působením měnové politiky. K. Kubelková vyjádřila připravenost zahájit diskuzi o snížení sazby v reakci na aktuální korekci míry poklesu ekonomiky v makroekonomické prognóze ČNB, snižování geopolitických rizik a předpokládaný pokles indikátoru finančního cyklu.

Po diskusi cyklických a některých strukturálních zdrojů systémového rizika všichni přítomní členové bankovní rady hlasovali pro ponechání sazby CCyB pro expozice umístěné v České republice beze změny na úrovni 2,5 %.

Zapsal: Libor Holub, ředitel sekce finanční stability