Dopravní infrastruktura v Libereckém kraji k 1. 1. 2024 - 2 404 km silnic a dálnic, tedy 760 m na 1 km2 rozlohy kraje

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic bylo k 1. lednu 2024 naúzemí Libereckého kraje 2404 kmsilnic a dálnic, tedy 760 mna1 km² rozlohy kraje.

Síť silnic a dálnic v České republice k 1. 1. 2024 pokrývala 55 865 km. Největší měrou se na této rozloze dlouhodobě podílejí silnice III. třídy (ke sledovanému datu 34 029 km, tj. 60,9 % celkové délky silnic a dálnic). Dalších více než 26 % představovaly silnice II. třídy (14 700 km). Silnice I. třídy byly zastoupeny 10,3 % a dálnice tvořily pouze 2,5 % komunikační sítě. Meziročně se pak snížila rozloha silnic III. a I. třídy (-35 km, resp. -18 km), a to ve prospěch silnic II. třídy (+30 km) a dálnic (+25 km). Síť dálnic se pak nejvýrazněji rozšířila v Ústeckém (+10,8 km), Moravskoslezském (+9,3 km) a Olomouckém kraji (+4,1 km).

V Libereckém kraji bylo k uvedenému datu evidováno 2 404 km silnic a dálnic (4,3 % republikového úhrnu), meziročně o 8,1 km (0,3 %) méně. Také v případě našeho regionu výrazně převažovaly silnice III. třídy (1 569 km, tj. 65,3 %), následovaly silnice II. (20,2 %) a I. třídy (14,3 %). Jediný úsek dálnice v délce 4,6 km (0,2 %) na území našeho kraje vede od Turnova na hranici kraje směrem na Prahu a nachází se v okresech Semily (0,5 km) a Liberec (4,1 km). Meziročně se snížila výměra téměř u všech typů silnic – nejvýrazněji silnic III. třídy, tj. -7,8 km. Výjimkou jsou dálnice, jejich rozloha se nezměnila.

Nejdelší silniční a dálniční síť vykázal z pohledu ostatních regionů opět Středočeský kraj (9 663 km, tj. 17,3 % z republikového úhrnu), následovaný krajem Jihočeským s délkou 6 149 km a 11,0% podílem. Liberecký kraj se v tomto srovnání umístil na 4. nejnižší pozici. Nejkratší síť silnic a dálnic evidovalo hlavní město Praha (80 km, 0,1 %) a poté Karlovarský kraj (2 056 km, 3,7 %).

V přepočtu na rozlohu kraje byla hustota zjištěná v Libereckém kraji ve výši 759,9 m/km² naopak 5. nejvyšší. Nejvyšší hustotu nadále vykazuje Středočeský kraj (884,2 m/km²) a nejnižší hlavní město Praha (161,4 m/km²).

Z hlediska okresů našeho kraje byla nejdelší silniční a dálniční síť evidována v okrese Liberec (707,8 km, tj. 29,4 % krajského úhrnu). S nepatrným odstupem následoval okres Česká Lípa, jehož území pokrývalo 641,3 km silnic (26,7 %), následoval okres Semily s 597,0 km (24,8 %). Okres Jablonec nad Nisou disponoval 457,7 km silnic (19,0 %). Výměra silniční sítě se meziročně ve všech okresech kraje snížila, tj. o 3,5 km v okrese Česká Lípa, o 2,6 km v okrese Liberec, okres Semily zaznamenal snížení o 1,6 km a okres Jablonec nad Nisou o 0,4 km. Jak již bylo zmíněno, dálnice se nacházela pouze na území okresu Liberec a Semily. Nejvíce kilometrů silnic I. a III. třídy se nacházelo v okrese Liberec (120,3 km, resp. 465,8 km), silnice II. třídy byly nejdelší v okrese Semily (183,7 km). Naopak okres Jablonec nad Nisou v porovnání s ostatními okresy kraje disponoval nejméně kilometry silnic II. a III. třídy (39,9 km, resp. 345,1 km). Silnice I. třídy byly nejkratší v okrese Semily (52,4 km).

Vozovka na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji byla tvořena téměř výhradně asfaltovým povrchem (2 392,6 km, tj. 99,5 % všech silnic a dálnic v kraji).

Na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji se k 1. 1. 2024 nacházelo 901 mostů o celkové délce 15 467 metrů. Nejvíce jich bylo v okrese Liberec (374 staveb o celkové délce 8 075 metrů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (111 staveb o celkové délce 1 363 metrů). Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby (bere se v úvahu horší stav) rozeznáváme u mostů 7 stupňovou škálu – od bezvadného, přes velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, špatný, velmi špatný až po havarijní. Do kategorie uspokojivý bylo s ohledem na jejich stav zařazeno 189 mostů (21 %), u 182 mostů (20,2 %) byl konstatován velmi dobrý stav. Za bezvadné bylo označeno 130 mostů (14,4 %), naopak v havarijním stavu bylo 5 těchto staveb (0,6 %). Nejvíce mostů ve velmi špatném až havarijním stavu se nacházelo v okrese Česká Lípa (25 staveb, resp. 3 stavby). V porovnání se situací k 1. 1. 2023 se stav mostů v kraji zlepšil, tj. na jedné straně přibylo staveb ve velmi dobrém stavu (+12 mostů), dobrém (+2 mosty) a bezvadném (+2 mosty), na straně druhé ubyly mosty ve špatném (-9 staveb), velmi špatném (-5 staveb) a havarijním stavu (-3 stavby). Počet mostů v uspokojivém stavu se meziročně navýšil o 3 stavby.

Začátkem roku 2024 se v Libereckém kraji nacházelo 111 železničních přejezdů (meziročně o 1 méně), z toho 78 přejezdů křížilo silnice III. třídy (meziročně o 1 méně), 23 silnice II. třídy a 10 silnice I. třídy. Nejvíce přejezdů se pak nacházelo v okrese Liberec (48) a Semily (32). Na silnicích I. a III. třídy bylo nejvíce přejezdů evidováno v okrese Liberec (4 v prvním a 37 ve druhém případě). Na silnicích II. třídy to bylo v okrese Semily (11), žádný železniční přejezd se u této kategorie silnic nenacházel v okrese Jablonec nad Nisou.

Na území kraje bylo k 1. 1. 2024 evidováno také 169 podjezdů (meziročně o 1 méně), z toho 50,3 % (85 staveb) na silnicích I. třídy, 37,9 % (64 podjezdů) na silnicích III. třídy a 9,5 % (16 staveb) na silnicích II. třídy. Pod dálnicemi v Libereckém kraji se nacházely 4 podjezdy (2,4 %). Více než polovina podjezdů byla evidována v okrese Liberec, naopak okres Jablonec nad Nisou evidoval pouze 22 (13,0 %) těchto staveb.

Podle dostupných údajů zůstala provozní délka železničních tratí k 31. 12. 2022 v Libereckém kraji meziročně prakticky beze změny a nadále činila 454 km. Představovala tak 4,8 % republikové délky 9 521 km (meziročně -2,0 km). Nejdelší tratě byly i v tomto období evidovány ve Středočeském kraji (1 450 km, tj. 15,2 %), nejkratší v hlavním městě Praze (212 km, tj. 2,2 %). Délka tratí v našem regionu byla mezi kraji 4. nejkratší. K výraznějším změnám v délce železnic pak meziročně došlo pouze ve Středočeském (-8,9 km) a Plzeňském kraji (+6,4 km).

Hustota železniční sítě v našem regionu činila 143,6 m/km² a byla tak o 22,9 m vyšší než v úhrnu za Českou republiku (shodně jako v minulém období). Nejhustší síť mělo hlavní město Praha (427,4 m/km²), na opačném konci žebříčku s hodnotou 84,9 m/km² se nacházel Kraj Vysočina. Náš region se v tomto srovnání umístil na 3. nejvyšší příčce.

Vodní cesty slouží v České republice převážně k dopravě osobními loděmi a sportovní plavbě, od roku 2015 jsou do této výměry zahrnuty i cesty na nádržích a jezerech. K 31. 12. 2022 činila celková délka splavných vodních cest pro pravidelnou dopravu v České republice 726 km. Délka splavných vodních cest v Libereckém kraji vykazuje hodnoty až od roku 2015, od té doby se tato výměra nemění a dosahuje 8 km (mezi kraji 4. nejkratší délka). Nejdelší splavné vodní cesty eviduje Středočeský kraj (237 km), se 145 km následuje Jihočeský kraj. Naopak je tomu v Olomouckém kraji, ve kterém se nachází pouze 2 km vodních cest. Ve srovnání s koncem roku 2021 se tak situace v této oblasti nezměnila.

 

Kontakt:

Hana Koťátková

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz