Pohonné hmoty přestávají zdražovat. Nahoru je tlačila slábnoucí koruna, americká centrální banka i napětí v Rudém moři

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdne výrazně zpomalily v tempu svého zdražování. Litr benzinu se u čerpacích stanic prodává v průměru za 38,40 koruny, před týdnem byl o 6 haléřů levnější. O 10 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 38,65 Kč.

Paliva v Česku dosud zdražovala ze dvou základních důvodů.

Prvním bylo oslabování české měny vůči dolaru. Jenže v uplynulých čtrnácti dnech už se trend změnil, takže česká měna vůči dolaru naopak zpevňuje, byť jen o necelé procento. To vytváří tlak na pokles cen pohonných hmot v ČR. Efekty předchozího oslabování koruny již čerpadláři do svých cen prakticky zcela promítli.

Samotná dolarová cena ropy Brent v uplynulých dvou týdnech víceméně stagnuje. Přitom do poloviny února rostla, což byl druhý důvod zdražování pohonných hmot v Česku.

V příštích sedmi dnech lze tedy očekávat stagnaci, ba dokonce mírný pokles cen paliv v ČR, v rozsahu do 15 haléřů za litr.

Ropa Brent se na světových trzích sice nadále obchoduje poblíž svých maxim za období od začátku loňského listopadu, avšak v posledních týdnech je její cena stabilizovaná a vyvíjí se takzvaně „do strany“, ani nahoru, ani dolů. Její současná cena je výslednicí protichůdných vlivů.

Dolů ji tlačí problematický vývoj čínské ekonomiky, jež je největším světovým dovozcem ropy, a také signály americké centrální banky, jejíž čelní představitelé stále vyjadřují obavy, aby nezahájili snižování úrokových sazeb příliš brzy. Trhy nyní míní, že sazby v USA půjdou dolů poprvé spíše až v polovině letošního roku, což tlumí poptávku po ropě.

Naopak vzhůru cenu ropy tlačí pokračující napětí na Blízkém východě a zejména v Rudém moři, kde jemenští povstalci útočí nejen na ropné tankery.

Za oslabováním koruny pak rovněž stojí zmíněné signály americké centrální banky. Ty při vyhlíženém letošním poměrně výrazném snížení základních úrokových sazeb České národní banky, z nynějších 6,25 na nejspíše rovná čtyři procenta, značí, že se znatelně zúží rozpětí mezi úroky na koruně a úroky na dolaru. Takové zúžení snižuje atraktivitu české měny v očích mezinárodních investorů.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank