Výpověď v roce 2024 - aktuální možnosti výpovědi, odstupné a výpovědní doba

Náležitosti výpovědi 

Hlavní podmínkou podání výpovědi je, že musí být podaná vždy písemně.

Další důležitou věcí je, že musí obsahovat údaje o tom, kdo ji dává a komu, takže výpověď musí obsahovat údaje o zaměstnavateli a také údaje o zaměstnanci.

Ze strany zaměstnavatele musí být prozatím vždy s uvedením důvodů podle § 52. Výpověď ze strany zaměstnance může být s uvedením důvodů i bez nich. Pokud by výpověď měla být odvolána, musí tak vždy být se souhlasem obou smluvních stran a odvolání musí být písemné. Výpovědní doba činí minimálně 2 měsíce, může být ale po domluvě zaměstnance a zaměstnavatele i delší a tato domluva musí být také písemná (například ukončení z manažerského místa, kde je potřeba delší předání práce novému zaměstnanci). V případě dohody může být výpovědní doba i kratší nebo žádná, ale opět musí souhlasit obě strany. Pokud by jedna strana s navrhovanou výpovědní dobou nesouhlasila, tak musí být podle zákona.

Další důležitou věcí u výpovědi, že musí být vlastnoručně podepsaná a musí být prokazatelná, co se doručení týká. Ideální je, že si výpověď necháte druhou stranou podepsat s datem převzetí výpovědi. Pokud ji podáváte jako zaměstnanec a z nějakého důvodu ji nemůžete podepsat osobně, tak můžete poslat výpověď dodejkou do vlastních rukou a podobně. 

Typy výpovědi

• Výpověď ze strany zaměstnance 

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo nemusí uvádět důvod žádný.  Zaměstnanec musí dodržet výpovědní lhůtu, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnou například na dřívějším odchodu. Výpovědní lhůta běží vždy od prvního dne následujícího měsíce.

Příklad: Zaměstnanec podal výpověď 2.1.2024, výpovědní lhůta nezačíná běžet už od ledna, ale od 1.2.2024. Pracovní poměr pro něj tedy končí 31.3.2024.  

• Výpověď ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v Zákoníku práce. Zaměstnavatel vždy musí ve výpovědi uvést z jakého důvodu výpověď dává. Důvody ukončení bývají  z důvodů organizačních jako například zrušení daného místa, zrušení celé pobočky a podobně. Dále může být výpověď ze zdravotních důvodů. To může například nastat v případě lékařského posudku, který o zaměstnanci uvádí, že již není zdravotně způsobilý pro danou práci. Zaměstnavatel může ukončit i pracovní poměr tak, že vyhodnotí, že zaměstnanec nesplňuje požadavky na práci. Dále může nastat okamžité zrušení pracovního poměru a to například ze závažného porušení kázně, závažné porušení právních předpisů a podobně. Podrobně jsou uvedené způsoby ukončení v Zákoníku práce v § 52.

Naopak v některých případech zaměstnavatel výpověď dát nemůže. Bývá to v tzv. ochranné lhůtě (těhotenství, dlouhodobá nemoc a podobně). 

Momentálně se také začíná diskutovat o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bez udání důvodů. Aktuální velmi přísná pravidla pro propouštění zaměstnanců (jedna z nejpřísnějších v Evropě) by se tím mohla uvolnit, umožnit firmám větší flexibilitu a zároveň rozhýbat trh práce, kde je aktuálně enormní přebytek volných pracovních pozic. Dlouhodobá nízká nezaměstnanost této úpravě nahrávají. Stále se ale ještě diskutuje o podmínkách pro zaměstnance v případě tohoto propouštění. Nabízí se možnost vyplácení několikanásobně vyššího odstupného či pobírání podpory delší dobu. 

Příklad: Zaměstnavatel zaměstnává dvě asistentky a díky úbytku práce zjistil, že mu bude stačit asistentka pouze jedna. Druhé se rozhodnul dát výpověď. Asistentka pracuje pro zaměstnavatele 3,5 roku. Zaměstnavatel tedy předává 20.2.2024 výpověď s výpovědní lhůtou 2 měsíce a ve výpovědi je uvedené i odstupné ve výši 3 průměrných platů. Pokud asistentka nenajde novou práci ve výpovědní lhůtě a bude nastupovat na Úřad práce, tak nově jí od roku 2024 náleží podpora od prvního měsíce a výše odstupného na podporu v nezaměstnanosti nemá vliv.

 
• Výpověď dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatele

Nejjednodušší ukončení pracovního poměru je, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem vzájemně dohodnou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta. Pokud ale jedna strana nebude souhlasit, musí být výpověď podaná klasicky s dodržením podmínek a to jak výpovědní lhůty, tak v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele například s vyplacením odstupného. 

• Ukončení pracovního poměru po uplynutí smlouvy na dobu určitou

Pokud má zaměstnanec smlouvu pouze na dobu určitou (například je pouze náhrada za ženu na mateřské dovolené) a zaměstnavatel smlouvu již nemá v plánu prodlužovat, tak pracovní poměr pro zaměstnance končí uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřená.

Příklad: Zaměstnanec má smlouvu na dobu určitou do 31.12.2024. Od 1.1.2025 již není u zaměstnavatele zaměstnaný, aniž by dostal nějakou písemnou výpověď.

• Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Zkušební doba bývá uzavřená přímo v pracovní smlouvě (může být i na dokumentu zvlášť, ale musí být písemná) a tato doba je důležitá pro to, aby zaměstnavatel zjistil, že daný zaměstnanec je pro práci vhodný. V této zkušební době totiž nemusí řešit výpovědní lhůtu. Zkušební doba má výhody i pro zaměstnance pokud se v práci nenašel a může tak skončit okamžitě. Důležité ale je, že zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby pracovního poměru. Pokud  chce jedna ze stran od smlouvy v této zkušební době odstoupit, pak ale zase platí, že musí být výpověď písemná. Při tomto způsobu ukončení pracovní poměr končí datem doručení výpovědi zaměstnavateli. Pokud je v ukončení datum uvedeno a je pozdější než datum doručení, tak pracovní poměr končí k tomuto datu.

Příklad: Zaměstnanec má pracovní smlouvu na 4 měsíce. Zkušební doba tedy nemůže být standardně na 3 měsíce, ale je pouze 2. Po prvním měsíci zaměstnanec zjistil, že pro něj není práce příliš vhodná. Zaměstnanec sepíše výpověď k dnešnímu dni a jde jí předat svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel výpověď převezme a potvrdí převzetí svým podpisem a počítá s tím, že zaměstnanec již zítra nenastoupí.

 

Odstupné 

Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele:

• pokud byl pracovní poměr do 1 roku - nárok minimálně na 1 průměrný plat
• pokud byl pracovní poměr 1 až dva roky - nárok minimálně na 2 průměrné platy
• pokud pracovní poměr trval déle jak 2 roky - nárok minimálně na 3 průměrné platy

Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká. Z odstupného se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ale platí se z něj daň z příjmů a to klasicky ve výši 15 % či v případě progresivního zdanění ve výši 23 %.