Dezinflace v eurozóně pokračuje rychlejším tempem ve srovnání s USA (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Inflace v eurozóně podle nás v únoru výrazně zpomalila o 0,3 pb na 2,5 % y/y, stejně tak jako ta jádrová na 3,0 % (vs 3,3 % v lednu). Naproti tomu deflátor soukromé spotřeby (PCE) v USA na meziměsíční bázi v lednu zřejmě zrychlil na 0,3 % a 0,4 % v případě toho jádrového. To by mělo plynout z již zveřejněných dat CPI a PPI, která byla nad očekávání vyšší. Pokračující vlna dezinflace v eurozóně a náznaky pomaleji odeznívajících inflačních tlaků v USA mohou posílit sázky investorů na výraznější pokles sazeb ECB oproti Fedu. Zpřesněný odhad tuzemského HDP za Q4 23 podle nás ukáže na revizi směrem nahoru o 0,2 pb. Česká ekonomika by tak ve výsledku ve Q4 vzrostla o 0,4 % q/q. Minulý týden jsme vydali aktualizovanou prognózu inflace a trajektorie sazeb ČNB k dispozici zde: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.

Revize tuzemského HDP za Q4 může ukázat na vyšší růst v Q4.

Zpřesněný odhad tuzemského HDP za Q4 23 podle nás vykáže revizi směrem nahoru o 0,2 pb na +0,4 % q/q. To by mělo reflektovat nad očekávání pozitivní prosincová data, zejména průmyslové výroby. K růstu podle nás kladně přispěla domácí poptávka a čistý vývoz, zatímco nižší tvorba zásob růst zřejmě brzdila v souvislosti s vývozem dříve nedokončené výroby a cyklickým poklesem poptávky po zboží. Spotřeba domácností se podle nás v Q4 23 mezičtvrtletně zvýšila po poklesu o 0,3 % v Q3. To by letos mělo pokračovat s ohledem na obnovený růst reálných mezd. Celkově však odhadujeme, že tuzemská ekonomika letos vzroste o skromných 0,8 % a podstatněji zesílí až v příštím roce (+2,2 %).

Dezinflační proces v eurozóně pokračuje příznivým tempem, které by mohlo upevnit agresivní sázky investorů na míru snížení úrokových sazeb ECB v letošním roce (v úhrnu o 100 bb). Celková i jádrová inflace podle nás v únoru oproti lednu zpomalily o 0,3 pb na 2,5 % a 3,0 %. Pokles meziroční inflace byl dosud velkou zásluhou nižšího růstu cen potravin a vyšší srovnávací základny cen energií. Letos však tyto efekty odeznívají. Ceny energií v únoru zřejmě vzrostly vzhledem k meziměsíčně vyšším cenám ropy a zvýšeným maržím v evropských rafineriích. To spolu s nárůstem regulovaných cen elektřiny ve Francii o 10 % přispěje 0,1 pb k celkové inflaci. Růst cen zboží podle nás dál klesne na 1,3 % y/y a ve službách zůstane inflace silná na 3,9 % y/y. Obecně růst cen služeb i ve zbytku roku zůstane silný vzhledem k mzdovým tlakům. I proto čekáme, že jádrová inflace zůstane poblíž 2,4 % y/y po většinu roku, zatímco ta celková může díky efektu srovnávací základny ke konci roku klesnout až pod 2 %.

Data z USA tento týden nabídnou indikátory sentimentu a deflátor soukromé spotřeby (PCE), který více poodhalí cenový vývoj v tamní ekonomice. Spotřebitelská důvěra (dle Conf. boardu) podle nás v únoru vzrostla, poté co po lednovém zvýšení dosáhla nejvyšší úrovně od prosince 2021. V historickém srovnání však zůstává podprůměrná. Naproti tomu spotřebitelské výdaje zůstávají silné. ISM index ve zpracovatelském průmyslu podle nás v únoru setrval v blízkosti 49 b. Zůstane tak sice výrazně výše oproti loňskému lokálnímu minimu, dále se ale již nezvýší. Vzhledem k již známým lednovým datům CPI a PPI odhadujeme, že meziměsíční růst PCE zrychlí ve srovnání s předchozími měsíci, které potvrzovaly příznivé odeznívání inflačních tlaků. Meziměsíčně podle nás deflátor soukromé spotřeby vzrostl o 0,3 %, respektive o 0,4 % v případě toho jádrového. To by mohlo znejistit investory a posunout sázky na první snížení sazeb Fedu v čase dále do budoucna.

Kombinace příznivého dezinflačního trendu v eurozóně a známek pomalejšího odeznívání inflace v USA s ohledem na PCE by mohla přispět americkému dolaru. To by mělo rovněž plynout z utvrzení agresivního očekávání ohledně tempa snižování sazeb ECB a sílícím spekulacím na pozdější začátek cyklu uvolňování měnové politiky v USA.

Jestřábí tón Fedu i ECB a mírné zlepšení nálady v eurozóně.

Minulý týden jsme vydali aktualizovanou prognózu inflace, trajektorie sazeb ČNB včetně našich očekávání pro další vývoj tržních sazeb a kurzu koruny. Report najdete zde: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.

Zápisy z posledních zasedání Fedu a ECB se nesly v podobném mírně jestřábím tónu. Podle nich u centrálních bankéřů převládá názor, že větším rizikem je příliš brzké snížení úrokových sazeb oproti tomu pozdějšímu. To dokládá jejich opatrný přístup k začátku snižování sazeb. V USA to je ale daleko více podloženo pokračující sílou americké ekonomiky. Eurozóna si oproti tomu nevede tak dobře, zejména pak Německo, v důsledku čehož může být ústup inflačních tlaků v Evropě nakonec rychlejší. Jak u ECB, tak Fedu ovšem očekávání investorů ohledně snižování sazeb ve světle nedávno zveřejněných dat a vyjádření centrálních bankéřů v posledních týdnech polevilo. Do konce roku tržní kontrakty implikují pokles depozitní sazby ECB o téměř 100 bb (vs cca 150 bb na začátku února). V případě Fedu se tržní zacenění posunulo k výhledu SG ohledně snížení sazeb v úhrnu o 75 bb do konce roku (vs 150 bb na začátku února). Komentáře představitelů ECB v minulém týdnu naznačily, že by rozhodnutí o prvním snížení sazeb mohlo být na jednacím stole již na červnovém zasedání.

Předstihové indikátory sentimentu byly v eurozóně smíšené. Zlepšení v únoru vykázala spotřebitelská důvěra i PMI ze služeb, který dosáhl 50 b. To ale vyvažovalo zhoršení ve zpracovatelském průmyslu, a to především vlivem silného poklesu v Německu, kdežto v ostatních velkých evropských ekonomikách byl sentiment o poznání lepší. Navzdory zhoršení PMI v závěru týdne zveřejněný německý IFO index ukázal na mírné zlepšení podnikatelské důvěry. Naděje na oživení růstu tamní ekonomiky na začátku letošního roku jsou však mizivé, poté co v Q4 23 poklesla o 0,3 % q/q, jak potvrdil i finální údaj HDP. Podle struktury HDP k poklesu přispěly zejména fixní investice (-0,4 pb) a nižší tvorba zásob (-0,1 pb). Malou útěchou je ale mezičtvrtletní růst spotřeby domácností o 0,2 %. Navíc výsledek spotřeby byl za Q3 revidován směrem nahoru na 0,0 % namísto -0,3 % q/q. Právě výdaje domácností budou podle nás, nejen v Německu ale obecně v eurozóně, hlavní hnací sílou ekonomického růstu v letošním roce. Sentiment indikátory byly zveřejněny i u nás. Zatímco spotřebitelská důvěra v únoru vzrostla, ta podnikatelská naopak klesla (více jsme psali zde: https://bit.ly/3uTK3Ut).

S ohledem na absenci klíčových dat bylo obchodování v průběhu týdne poměrně klidné. Náladu na finančních trzích určuje i probíhající výsledková sezóna v USA, v rámci které dobré výsledky jen utvrzují investory v pozitivnějším naladění ohledně vyhlídek pro tamní ekonomiku. Dolarové tržní sazby během týdne vzrostly o 2-6 bb dle splatnosti a v podobné výši klesly i ty eurové. Korunové tržní sazby nakonec díky růstu v samotném závěru týdne skončily v týdenním srovnání prakticky beze změny. Ve světle smíšených sentiment indikátorů euro dokázalo oproti dolaru mírně posílit o 0,4 %. Na pozadí slabšího dolaru měly středoevropské měny tendenci posilovat. Česká koruna vůči euru zpevnila během týdne o 0,4 % a polský zlotý o 0,8 %, když těžil z pozitivních zpráv o odblokování prostředků z EU fondů.