Zákonem neodstraníme prostituci fyzickou ani politickou*

Protestu odborářů proti podobě připravované reformy veřejných financí si všímaly všechny víkendové diskusní pořady, běžící na obrazovkách hlavních českých televizních stanic. V souladu s názvem tohoto příspěvku byl stavěn do protikladu návrh, vzešlý ze socialistické dílny (poslance Václavka), aby si poslanci sice zmrazili na tři roky své platy, ale před tím si je zvedli o půl druhého tisíce Kč měsíčně. I když se jednalo spíše o ojedinělý úlet, od něhož se distancovali jak socialisté, tak ostatní diskutující ustavní činitelé, způsob uvažování politické reprezentace nakonec roztomile demonstroval Jan Zahradil (ODS) na novácké Sedmičce. Podle něho by se koneckonců zmíněné “drobné zvýšení” projevilo částkou “pouhých” třech milionů korun za rok. Je to přesně v intencích podstaty koaliční “reformy,” kterou ODS tolik kritizuje. Jakoby říkal: “Když všem ostatním občanům uškubneme po pár stovkách, jim to moc neublíží a jestliže my si přitom něco přihrábneme, nikdo to (rozpočet) ani nepozná.” 

Opakované odkazy na další etapy reformy jsou už fádní, jejich osud, třeba již jen s poukazem na hlasování v Senátu na konci minulého týdne, se nachází v husté mlze. Mlhavé jsou i znalosti obhájců i odpůrců této šarády. Na tapetě se několikrát o víkendu ocitlo třeba nemocenské. Je zoufalé, jestliže restriktivní návrhy obhajuje Ambrozek (a další) zneužíváním nemocenského. Buď tedy koalice o porušování režimu ví, a pak není problém léčit bolavá místa, nebo se jen domnívá (tedy lže), a pak by měla hledat důkazy. Takhle si svoji neschopnost, potažmo neschopnost úředníků (jejichž počet obecně stoupá), hojí na slušných občanech, které má chránit a v případě vzniku sociální události (v tomto případě nemoci) adekvátně podporovat. Proto si přeci pojistné platí (to se v rámci “reformy” nenavrhuje snížit)!

Stejně tak se, včetně odborů, nikdo nezabývá třeba jistou disbalanci fungování sociálního systému v tomto jejím segmentu, kdy soustavu ovlivňují svými rozhodnutími lékaři, kteří jinak se systémem sociálního zabezpečení nemají prakticky nic společného (na jeho hospodaření nejsou nijak zainteresování). To jsou ale otázky, které již jdou nad rámec předmětného textu. Proto, a to i s ohledem na včerejší jednání koalice, odkazujeme na podrobnější analýzu zveřejněnou na níže uvedené adrese pod názvem "Vědí vláda a odbory co vlastně chtějí?"

* Bonmot Miroslava Ransdorfa ze sobotní Špony.