HDP, regionální účty v Pardubickém kraji v roce 2022

18. 1. 2024

Rok 2022 přinesl další oživení ekonomiky spojené s růstem HDP téměř ve všech krajích; v Pardubickém kraji přitom meziročně vzrostl (ve srovnatelných cenách) o 5,3 % (šlo o druhý nejvyšší nárůst mezi kraji). Hodnotou 513,2 tis. Kč HDP na obyvatele Pardubický kraj v roce 2022 obsadil sedmou příčku mezi kraji (nejlepší umístění od roku 2005). Míra investic v kraji v roce 2022 klesla na 25,2 %.

Objem hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2022 v kraji činil 268,3 mld. Kč, což představuje 4,0 % republikové hodnoty, tj. o 0,1 procentního bodu více než v předchozím roce. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na celostátním úhrnu (přes meziroční výkyvy) zvolna snižoval – v období vzniku kraje v roce 2000 činil 4,2 % (v roce 1995 byl přitom ještě 4,4 %), po roce 2005 nepřesáhl hodnotu 4,1 %.

Hrubý domácí produkt na obyvatele v ČR a Pardubickém kraji

Hodnotou 513,2 tis. Kč HDP na obyvatele kraj v roce 2022 obsadil sedmou nejvyšší pozici v mezikrajském srovnání, což bylo jeho nejvyšší umístění v období od roku 2005. Zaostávání kraje za republikovou hodnotou HDP na obyvatele se dlouhodobě prohlubovalo do roku 2012 (na 77,3 % průměru ČR), následovalo období s tendencí mírného zlepšení završené zřetelnými meziročními výkyvy po roce 2018. HDP na obyvatele v kraji v roce 2022 představoval 80,8 % republikové hodnoty (o 1,9 p. b. více než v roce předchozím), což byla druhá nejvyšší hodnota za posledních deset let. Podíl 99,5 % krajského HDP na obyvatele ve vztahu k republikovém průměru bez Hl. města Prahy byl v roce 2022 dlouhodobě nejvyšší.

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v ČR a Pardubickém kraji

Meziroční růst HDP ve srovnatelných cenách po roce 2000 v kraji dosáhl maximální hodnoty v roce 2006, následovalo zpomalování růstu vlivem nastupující ekonomické recese, které přešlo v roce 2009 na krajské i celorepublikové úrovni v meziroční pokles. Výrazné meziroční snížení HDP v kraji bylo též zaznamenáno v roce 2012. V letech 2014 až 2019 sledujeme oživení ekonomiky, tempo růstu se však postupně zpomalovalo. Rok 2020 silně ovlivněný pandemií covid-19 přinesl meziroční snížení HDP ve srovnatelných cenách ve všech krajích, největší měrou pak ve Středočeském, Moravskoslezském a Ústeckém. V Pardubickém kraji byl přitom v roce 2020 zaznamenán nejnižší pokles HDP (o 1,5 %) mezi kraji. Rok 2021 přinesl oživení ekonomiky spojené s meziročním růstem HDP ve všech krajích s výjimkou Kraje Vysočina, Karlovarského a Jihočeského. Růst v Pardubickém kraji oproti roku 2020 patřil mezi kraji k nejnižším (0,02 %). Naopak navýšení HDP v roce 2022 oproti roku předchozímu o 5,3 % bylo v kraji 2. nejvyšší v mezikrajském srovnání za Středočeským krajem (pokles nastal v Kraji Vysočina, Jihočeském a Karlovarském kraji).

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v ČR a krajích

HDP na obyvatele v PPS (Standardu kupní síly) byl v porovnání s EU (27 států) v dlouhodobém pohledu v kraji nejnižší v roce 2000, kdy dosahoval 62,5 % průměru EU. Poté se vyznačoval rostoucím trendem (v roce 2020 hodnotou 76,5 % dosáhl maxima za posledních 25 let), v roce 2021 pak došlo k poklesu na 72,4 %. Rok 2022 se naopak v kraji vyznačoval nárůstem na 73,1 %; v mezikrajském srovnání šlo o sedmou nejvyšší hodnotu. Průměr EU převyšuje z jednotlivých krajů dlouhodobě pouze Hlavní město Praha (v roce 2022 o 107,0 %).

Na tvorbě HDP se rozhodující měrou dlouhodobě podílí sekundární (průmysl a stavebnictví) a terciární sektor (tržní a netržní služby). Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) na hrubé přidané hodnotě (HPH), představující rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví daného regionu, dlouhodobě vykazuje klesající tendenci. V mezikrajském srovnání však patří podíl primárního sektoru na HPH v kraji nadále k nejvyšším – v roce 2022 mu s 3,4 % patřila třetí nejvyšší příčka za Krajem Vysočinou a Jihočeským krajem. Podíl sekundárního sektoru na HPH v kraji se v roce 2022 hodnotou 42,5 % řadil na čtvrté místo mezikrajského srovnání. Zastoupení terciární sféry na HPH se v kraji po šesti letech růstu v roce 2022 snížilo o 0,5 procentního bodu na 54,2 %, což je druhý nejnižší podíl mezi kraji.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK = ukazatel charakterizující investiční aktivitu v regionu) dosáhla v roce 2022 v kraji hodnoty 67,7 mld. Kč v běžných cenách (o 6,1 mld. více než v roce předchozím). Na celorepublikové THFK se kraj podílel 3,7 %, což představuje 9. nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání. Z odvětvového pohledu bylo v roce 2022 v kraji nejvíce investováno do průmyslu (28,7 % objemu THFK), obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (24,1 %) a činností v oblasti nemovitostí (20,3 %). Ve srovnání s republikovou strukturou THFK zjišťujeme v kraji v roce 2022 nadprůměrné zastoupení zejména sekce obchod, doprava, ubytování a pohostinství (o 8 procentních bodů, po abstrahování od Hl. města Prahy o 6 p. b.).

Tvorba hrubého fixního kapitálu podle odvětví CZ-NACE v ČR a Pardubickém kraji

THFK po přepočtu na obyvatele činil v roce 2022 v kraji 129,4 tis. Kč a jednalo se o sedmou nejvyšší hodnotu mezi kraji (s maximem v Praze a Středočeském kraji a nejnižší hodnotou v kraji Královéhradeckém a Kraji Vysočina).

Míra investic^*) v ČR a Pardubickém kraji

Míra investic (podíl THFK na HDP) se v kraji s výjimkou let 2002, 2004, 2010, 2015 a 2021 nacházela pod průměrem ČR a měla v dlouhodobém pohledu spíše klesající tendenci. V roce 2022 se míra investic v kraji meziročně snížila o 0,9 procentního bodu na 25,2 % (k poklesu došlo též v krajích Ústeckém a Zlínském). Za posledních sedm let šlo však o druhou nejvyšší hodnotu.

K regionálnímu HDP lze přistupovat jak z pohledu jeho tvorby, kde hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska přerozdělení, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností. Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) využívaný k hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu se vyznačuje dlouhodobě rostoucí tendencí, s výjimkou let 2009 až 2013, kdy vlivem ekonomického útlumu růst výrazně zpomalil, resp. přešel v roce 2010 v kraji v meziroční snížení. Poté nastává oživení a ČDDD v kraji se začal zvyšovat. V roce 2022 meziročně vzrostl o 11,9 % při republikovém navýšení o 10,6 %. ČDDD kraje se na republikovém objemu dlouhodobě podílí v průměru 4,6 % (4,7 % v roce 2022) a jedná se nejčastěji o třetí nejnižší podíl v mezikrajském srovnání.

V hodnotě ČDDD na obyvatele se kraj od roku 2012 střídavě řadil na šestou a sedmou pozici mezi kraji. V roce 2022 mu s 311,9 tis. Kč patřila, stejně jako v roce předchozím, osmá příčka (do roku 2003 obsazoval nejčastěji 12. pořadí). Za celorepublikovým ČDDD na obyvatele (výrazně ovlivněným vysokými hodnotami za Hlavní město Prahu) důchod v kraji dlouhodobě zaostává – v roce 2022 o 4,6 % (nejméně v roce 2014 – o 3,9 %), počátkem tisíciletí pak o více než 8 %. Hodnotě ČDDD na obyvatele v ČR bez Prahy se krajský důchod postupně přibližoval, když v letech 2014 až 2017 jej (v řádech stokorun) dokonce převýšil, další převýšení (o 732 Kč) pak nastalo v roce 2022.

HDP, THFK a ČDDD^*) na obyvatele v ČR a Pardubickém kraji

Souhrnný pohled na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů po přepočtu na obyvatele (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) nabízí předchozí graf. Je patrné, že zaostávání kraje za průměrem ČR je oproti ostatním srovnávaným ukazatelům nejméně výrazné u ČDDD na obyvatele.

Metodické poznámky:

Regionální účty , nejvýznamnější zdroj regionálních makroekonomických ukazatelů, jsou regionální obdobou národních účtů. Vycházejí z ročních národních účtů sestavených pro Českou republiku, metodicky odpovídají Evropskému systému účtů ( ESA 2010 ) a důsledně dodržují pravidla a doporučení platná pro členské země Evropské unie, tzn., že jsou s nimi srovnatelné – harmonizované.

V souladu s metodikou ESA 2010 jsou ukazatele zjišťovány pracovištní metodou, to znamená, že ukazatele za podniky jsou alokovány do regionů podle skutečného místa působení jednotky. Hrubá přidaná hodnota za multiregionální organizace je alokována na základě objemu mzdových prostředků vyplacených zaměstnancům v jednotlivých krajích. Ukazatele účtů domácností se vztahují k místu bydliště domácností .

Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčovým ukazatelem vývoje ekonomiky. Představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých institucionálních sektorů nebo jednotlivých odvětví v činnostech považovaných dle ESA za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní na produkty (je tedy vyjádřen v kupních cenách). Z hlediska užití je HDP roven souhrnu konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), tvorby hrubého kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob a čistého pořízení cenností) a salda zahraničního obchodu.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých odvětví (tj. HDP bez čistých daní na produkty, jež nelze rozdělit mezi jednotlivá odvětví). Odvětvová struktura je uspořádána podle klasifikace CZ-NACE, která je obsahově shodná s evropskou klasifikací NACE Rev . 2.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku (koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii), sníženou o hodnotu jeho prodeje a hodnotu majetku předaného bezúplatně. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, včetně bydlení v obydlí jeho vlastníka. Fixním kapitálem jsou pouze aktiva používaná ve výrobě
po dobu delší než jeden rok. Patří sem rovněž např. předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj apod.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. Disponibilní důchod je výsledkem tvorby a rozdělení důchodů a je bilanční položkou účtu druhotného rozdělení důchodů.

Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou vybrané ukazatele přepočteny do měnové jednotky euro a do standardu kupní síly PPS ( Purchasing Power Standard), a to dle koeficientů vydávaných Evropským statistickým úřadem ( Eurostat ).

Regionální makroekonomické ukazatele jsou revidovány v souladu s revizemi ročních národních účtů. Data regionálních účtů za rok 2022 vč. revize dat roku 2021 ČSÚ zveřejnil 5. 1. 2024.