Zahraniční obchod Česka se loni po dvou letech vrátil do přebytku. Pomohlo mu hlavně zlevnění ropy a plynu

Saldo zahraničního obchodu České republiky se loni po dvou letech vrátilo do kladného pásma. Zahraniční obchod vykázal celoročně přebytek 122,8 miliardy korun, což je nominálně sedmý nejlepší výsledek historie České republiky od jejího vzniku roku 1993.

Tuzemský zahraniční obchod se tak dokázal rychle a celkem přesvědčivě vymanit z předloňského historicky rekordního propadu v rozsahu 204,8 miliardy korun. Na zlepšení salda zahraničního obchodu se loni podílel především pokles dovozu. Ten pramení ze skutečnosti, že se uklidnila energetická krize roku 2022, takže výrazně klesla jak cena plynu, tak ropy. Česká republika je čistým dovozcem obou těchto klíčových surovin, takže jejich znatelné zlevnění samo o sobě značně zlepšuje bilanci tuzemského zahraničního obchodu.

K návratu salda zahraničního obchodu do kladného pásma přispěl i jeho výsledek v samotném prosinci 2023, byť tento výsledek zaostal za očekáváním. Zahraniční obchod totiž vykázal přebytek jen 3,5 miliardy korun, zatímco se obecně čekal zhruba dvojnásobný přebytek. Českému zahraničnímu obchodu loni v prosinci a ostatně ani po celý rok nesvědčil pokles cen elektřiny, jejímž je Česko čistým vývozcem. Pokles ceny elektřiny souvisí s uklidněním energetické krize roku 2022, která vyhnala její burzovní ceny v EU na historický rekord. Čímž pádem pomohla zlepšovat saldo českého zahraničního obchodu. Předloni to však nezabránilo zmíněnému historickému schodku zahraničního obchodu, loni se zase prokázal mnohem větší dopad zlevnění ropy a plynu, než jaký mělo na výsledná čísla zahraničního obchodu zlevnění elektřiny.

V letošním roce by zahraniční obchod měl vykázat opět přebytek, a to zhruba 130 miliard korun. Zahraniční obchod by měl nadále těžit za zacelení zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a souvisejícího obnovení plynulé výroby automobilů. Pomoci by měl také pokles úrokových sazeb v klíčových exportních odbytištích, zejména v eurozóně. Rizikem však zůstává nepříznivá ekonomická kondice Německa.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku