Informační technologie a Pražané v roce 2022

6. 2. 2024

V roce 2022 bylo počítačem vybaveno 87,5 % pražských domácností. Internet obecně využívalo 89,1 % a internet v mobilu 79,4 % osob ve věku 16 a více let. Přestože rozdíly mezi chováním mužů a žen nejsou velké, muži celkově využívali internet o něco více, častěji přes internet nakupovali a komunikovali s bankou. Ženy byly naopak aktivnější na sociálních sítích. Míra využívání informačních technologií je v první řadě závislá na věku, typu domácnosti a ekonomické aktivitě, o něco méně na dosaženém vzdělání.

Internetová infrastruktura v pevné síti

Z dat Českého telekomunikačního úřadu za rok 2022 vyplývá, že v Praze existovalo v tomto období 1,74 mil. nainstalovaných pevných přípojek k internetu. K zabezpečení přístupu k internetu jsou v pevné síti využívány tři typy technologií – připojení přes pevnou telefonní síť (vedení xDSL), připojení přes kabelovou TV (CATV) a připojení přes optickou síť (FTTB/H). Přípojek k internetu meziročně ve všech krajích přibylo, v Praze o 6,6 %, ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina dokonce o 20,5 %. Připojení přes pevnou telefonní síť v Praze (41 %) i ve všech ostatních krajích (podíl od 46,6 % do 70,8 %) zatím převažuje.
V Praze byla v roce 2022 aktivně používána méně než jedna třetina (28,6 %) nainstalovaných pevných přípojek k internetu. U aktivních přípojek v hlavním městě se nejčastěji vyskytovalo připojení přes kabelovou televizi (47,5 %), což je mezi kraji ojedinělé. Naopak, připojení přes optickou síť bylo v Praze nejméně využívanou variantou (18,4 %). V ostatních krajích převažovalo buď připojení přes pevnou telefonní síť (nejvíce v Plzeňském a Středočeském kraji) nebo přes optickou síť (na Moravě a v Jihočeském kraji).
Naprostou většinu z aktivně využívaných internetových pevných přípojek v Praze využívaly domácnosti (83 %), pouze 17 % podniky.

Informační technologie v domácnostech

Každým rokem přibývá domácností, které využívají internet a počítače. Vzhledem ke změnám v charakteru práce, studia, či úřední a osobní komunikace se staly informační technologie v domácnostech nezbytným standardem. Určité technické vybavení vyžadují samozřejmě i činnosti, jako jsou bankovní operace, vyhledávání služeb, nákupy nebo zábava.

Vybavenost domácností počítačem

V roce 2022 bylo v Praze počítačem vybaveno 87,5 % domácností, celorepublikově 80,7 %. Vybavenost počítačem v hlavním městě je v mezikrajském porovnání dlouhodobě nejvyšší, nejvíce v tomto směru zaostává pravidelně kraj Ústecký (vybavenost v roce 2022 – 72 %).
Vliv na vybavenost počítačem a způsoby jeho využívání má řada faktorů, k nimž patří zejména typ domácnosti, věk a úroveň vzdělání jejích členů či jejich ekonomické postavení.
Při hodnocení vybavenosti počítačem podle typu domácnosti je zřejmé, že 98,7 % domácností s dětmi disponovalo v roce 2022 v Praze počítačem, ale u domácností osob starších 65 let to platilo jen pro 62,3 % z nich. Tento trend platil ve všech krajích, přičemž domácnosti osob nad 65 let byly v ostatních krajích vybaveny počítačem ještě méně než v hlavním městě (nejvíce v krajích Plzeňském – 50,8 % a Královéhradeckém – 50 %, nejméně v kraji Ústeckém – 35,2 %). Výraznou převahu měly celorepublikově počítače přenosné (71,8 %) nad stolními (33,6 %). V Praze využívalo přenosný počítač 79,1 % domácností, stolní počítač 40,7 %.

Graf 1: Domácnosti vybavené počítačem podle krajů

Domácnosti s připojením k internetu

Procento domácností připojených k internetu bylo ještě o něco vyšší než procento domácností vybavených počítačem, což vyplývá z používání i dalších zařízení (kromě počítače) využívajících internet. V roce 2022 bylo 88,8 % pražských domácností připojeno k internetu, v ostatních krajích se podíl takto vybavených domácností pohyboval mezi 80,5 % (Olomoucký kraj) a 87,5 % (Plzeňský kraj).
Za posledních deset let vzrostl počet pražských domácností s připojením k internetu o 19,5 p. b.
I v této otázce ovšem vykrystalizovaly velké rozdíly mezi jednotlivými typy domácností. Zatímco v Praze veškeré domácnosti s dětmi a téměř všechny bezdětné domácnosti osob mladších 40 let měly v roce 2022 internetové připojení, pro domácnosti osob starších 65 let to platilo jen v 63,1 %. V deseti ze čtrnácti krajů České republiky neměla připojení k internetu ani polovina domácností osob starších 65 let, nejhůře na tom byly kraje Jihomoravský (41 % s připojením) a Ústecký (41,2 %).

Uživatelé internetu

V Praze se v roce 2022 označilo 89,1 % osob ve věku 16 let a více za uživatele internetu (celorepublikově 84,4 %). Muži používali internet ve všech krajích o něco častěji než ženy, i když rozdíly nejsou většinou velké. V Praze se hlásilo k využívání internetu 90,3 % mužů a 88 % žen, největší rozdíl mezi pohlavími byl patrný v Jihočeském kraji (89,2 % mužů a 82,4 % žen používalo internet). Vliv na používání internetu měl i věk, dosažené vzdělání a ekonomická aktivita. Až do věku 54 let bylo využití internetu v Praze téměř stoprocentní, v kategorii 55 let a více už ho využívalo jen 71,4 % osob. Internet používali téměř všichni vysokoškoláci, 98,9 % osob se středním vzděláním a 94,3 % osob se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity. Podle ekonomické aktivity využívali internet všichni pražští studenti, 98,8 % zaměstnaných a 62 % důchodců. Přestože senioři využívají internet v porovnání s mladší generací méně, i v této kategorii uživatelů rychle přibývá (meziroční nárůst o 6,7 p. b.).

Graf 2: Domácnosti s připojením k internetu podle krajů

Internet na mobilním telefonu
Internet na mobilním telefonu používalo v roce 2022 celkem 79,4 % obyvatel Prahy ve věku 16 let a více. Praha měla v roce 2022 v porovnání s ostatním regiony stále ještě nejvyšší podíl uživatelů internetu na mobilním telefonu, ale ostatní kraje ji rychle dohánějí. V otázce využívání internetu na mobilním telefonu platí stejné zákonitosti jako u využívání internetu obecně. I internet v mobilu o něco častěji oslovoval muže (81,2 %) než ženy (77,7 %), osoby mladší, s vyšším vzděláním. Ve věkové kategorii 16-34 let používalo internet v mobilu 98,3 % osob, ve věku 35-54 let 96,9 % osob, ale v kategorii 55 let a více již jen necelá polovina (49,6 %). Internet na mobilním telefonu využívalo 97,7 % osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním (posuzována věková kategorie 25-64 let) v porovnání s 85,7 % osob se základní školou nebo střední školou bez maturity. Podle ekonomické aktivity bylo využívání internetu na mobilním telefonu nejrozšířenější u studentů (97,9 % používalo) a nejméně zastoupené u seniorů (36,6 % používalo). V celé České republice využívalo internet na mobilním telefonu 29,5 % důchodců, v Jihomoravském kraji dokonce jen 22,8 % z nich.

Graf 3: Uživatelé internetu na mobilním telefonu ve věku 16 let a více podle krajů

Nakupování přes internet

Podíl osob, které během roku 2022 alespoň jednou nakoupily přes internet jakékoliv zboží či službu, dosáhl na 78,5 % a zůstal tak v podstatě na hodnotě předchozího roku. V roce 2012 nakupovalo přes internet v Praze pouze 34 % osob, v roce 2017 více než polovina. Přestože je v Praze nabídka zboží a služeb v kamenných obchodech velice široká a dobře dostupná, nakupují Pražané přes internet, v porovnání s obyvateli ostatních krajů, nejvíce (průměr České republiky 70,3 %). Důvodem internetových nákupů může být úspora času, větší nabídka zboží na jednom místě, možnost využití nejrůznějších slev a porovnání cen od více prodávajících, možnost zboží bez udání důvodu vrátit či varianta doručení na libovolné místo. V Praze v roce 2022 přes internet o něco častěji nakupovali muži (79,9 %), ale rozdíl není velký (ženy 77,2 %). Zájem o tyto služby klesal spolu s věkem, kdy alespoň jeden nákup přes internet realizovalo 98,6 % mladých lidí ve věkovém rozmezí 16-34 let, ale jen 49,6 % osob ve věku 55 a více let. Podle dosaženého vzdělání nakupovali přes internet nejčastěji vysokoškoláci (98,4 %) a nejméně často osoby se základní školou či střední školou bez maturity (74,2 %). Alespoň jednou v uplynulém roce přes internet nakoupilo 93,1 % zaměstnaných, ale pouze 37,2 % důchodců.

Graf 4: Nakupující na internetu ve věku 16 let a více podle krajů

Uživatelé internetového bankovnictví

Rostoucí tendenci má i množství uživatelů internetového bankovnictví. Tato služba jednak přináší svým uživatelům celou řadu výhod, jako je možnost zajišťovat platby odkudkoliv v libovolném čase nebo plná a okamžitá kontrola nad správou svého účtu, jednak je bankami do značné míry vynucována znevýhodňováním operací prováděných na přepážkách kamenných poboček bank.
V roce 2022 spravovalo svůj účet prostřednictvím internetového bankovnictví 76,9 % Pražanů ve věku 16 let a více. I v této oblasti Praha předčila ostatní kraje. Internetové bankovnictví využívalo 79,9 % mužů a 74,3 % žen, více než 92 % osob ve věku 16-54 let, ale jen 51,6 % občanů ve věku 55 let a více. Z pohledu dosaženého vzdělání využívali internetové bankovnictví nejvíce lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (96,3 % z věkové kategorie 25-64 let) a výrazně častěji osoby zaměstnané (91,9 %) než důchodci (39,2 %).

Uživatelé sociálních sítí

I v oblasti využívání sociálních sítí se Praha, kde bylo v roce 2022 na sociálních sítích aktivních 61,7 % osob ve věku 16 let a více, octla nad celorepublikovým průměrem (58,7 %). Ještě o něco aktivnější než v Praze byli obyvatelé v Moravskoslezském (63,9 %) a Ústeckém kraji (63,5 %), naopak podprůměrný zájem o sociální sítě projevovali rezidenti Královéhradeckého kraje (51,6 %).
Pražanky (63,8 %) v ohledu využívání sociálních sítí předčily Pražany (59,2 %). Aktivní na těchto sítích byla zejména mladá generace. Ve věku 16-34 let se na nich pohybovalo 92,7 % obyvatel Prahy, po 55. roce věku už jen 27 %. Sociální sítě sledovaly zejména osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním (81,8 % z nich) a studenti (94,4 %). Věnovalo se jim ale pouze 17,5 % pražských důchodců a dokonce jen 7,7 % penzistů ve Středočeském kraji a 8,6 % seniorů v kraji Plzeňském.

Využívání informačních technologií ve školství

Počítačová gramotnost se pochopitelně vyučuje již na základních školách. Patrné je v této souvislosti dlouhodobé zaostávání Prahy za ostatními kraji z hlediska počtu počítačů na 100 žáků v základních školách. Na prvním stupni připadalo v roce 2022 v Praze pouze 23 počítačů na 100 žáků, celorepublikový průměr činil 32,9 počítačů a rekord v Karlovarském kraji 44,7 počítačů. Podle typu mírně převažovaly přenosné počítače nad stolními.
Na druhém stupni základních škol připadalo v České republice v průměru 40,6 počítačů na 100 žáků. V Praze se jednalo jen o 33,3 počítače na 100 žáků, což je v celokrajském porovnání opět nejnižší hodnota. Na špici ve vybavenosti výpočetní technikou stál Karlovarský kraj s 55,4 počítači na 100 žáků.

Využívání informačních technologií ve zdravotnictví – v samostatných ordinacích lékaře

Samostatné ordinace lékaře, které se zúčastnily šetření, byly vybaveny internetem v naprosté většině. V Praze v roce 2022 disponovalo internetem 93,8 % ordinací, průměr za Českou republiku dosáhnul dokonce na 95,6 %. V hlavním městě mělo ordinaci vybavenou internetem 98,4 % praktických lékařů pro děti a dorost, 97,2 % praktických lékařů pro dospělé, 95,5 % stomatologů a 95,4 % gynekologů.
Internetové stránky provozovalo v roce 2022 v Praze 58,6 % samostatných ordinací lékaře, v ČR 51,5 %. Takto vybavených ordinací postupně přibývá. Informace na vlastních webových stránkách nabízelo 78,8 % praktických lékařů pro děti a dorost, 70,9 % gynekologů nebo 69 % praktických lékařů pro dospělé. Menší ochota či potřeba provozovat vlastní internetové stránky byla patrná u zubních lékařů (Praha - 48,8 %, ČR – 35,6 %).
Online objednání fungovalo u 24,1 % samostatných ordinací pražských lékařů. Nejčastěji se jednalo o praktické lékaře pro dospělé (38,7 %), praktické lékaře pro děti a dorost (37 %) a gynekology (35,1 %), pouze velmi omezeně o zubní lékaře (14 %).
Konzultaci přes webový formulář nabízelo celkově pouze 17,9 % ordinací, ponejvíce opět praktičtí lékaři pro děti a dorost (35,4 %), praktičtí lékaři pro dospělé (31,6 %) a gynekologové (31,1 %).

Údaje o ICT v domácnostech a jejich využívání jednotlivci vycházejí z Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, které se provádí v rámci Integrovaných šetření v domácnostech (IŠD).
Údaje o vybavenosti škol informačními technologiemi pocházejí z datových zdrojů MŠMT.
Údaje o vybavenosti a využívání informačních technologií v samostatných ordinacích lékaře pocházejí ze šetření ÚZIS ČR.

Další informace je možné najít zde:
ICT v mezikrajském srovnání | ČSÚ v hl. m. Praze (czso.cz)

Kontakt:
Ing. Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163; E-mail: martina.kuritkova@czso.cz