Plán B pro obnovu Ukrajiny – více garancí a pružnosti

PLÁN B PRO OBNOVU UKRAJINY – VÍCE GARANCÍ A PRUŽNOSTI

Paralela mezi rekonstrukcí Ukrajiny a poválečným Marshallovým plánem vždy pokulhávala. Realizace Marshallova plánu odstartovala až několik let po druhé světové válce. Obnova Ukrajiny začala ještě během války s Putinovým Ruskem a časem přejde do fáze poválečné rekonstrukce. Plány obnovy napadené země se vytvářely v době, kdy nebylo jasné, kdy a jak přesně válka skončí. Na tom se nic nemění. Přesto se na Západě čím dál víc skloňuje termín „únava donorů“.

Německo prošlo obdobím zásadní změny od idealistických představ o ekonomických vztazích s Ruskem k realistické politice. Foto: Shutterstock

Mnozí pozorovatelé od počátku Putinovy agrese očekávali, že si budeme muset podobným obdobím „únavy“ projít. Web Export.cz v červnu 2022 upozorňoval, že pozitivní naladění jednotlivých firem nebo vlád vůči obnově Ukrajiny začne vyprchávat, až budou narážet na reálné problémy. To se opravdu stalo mimo jiné kvůli přehnaným očekáváním od ukrajinské protiofenzívy v loňském roce. Nyní je jasné, že situace na frontě nesignalizuje konec války v dohledné době. Na spadnutí tedy není ani zmiňovaný přechod k poválečné rekonstrukci, od kterého si mnoho firem a investorů slibovalo vlastní hospodářské zisky.

NULOVÝ APETIT

Ukrajinci nyní mají dvě možnosti – buď podlehnout frustraci, nebo ukázat, že proměnu nálad chápou a snažit se najít východisko. Druhým směrem zamířil na lednovém Světovém ekonomickém fóru v Davosu Rostyslav Šurma, zástupce šéfa úřadu ukrajinského prezidenta. Otevřeně připustil, že dnes vidí „nulový apetit pro soukromé komerční investice na Ukrajině“. Podle Šurmy nastal čas „plánu B“. Místo hypotetických diskusí o začátku poválečné obnovy je třeba nabídnout investorům sdílení rizik a určité záruky, že se jim jejich aktivita na Ukrajině vyplatí už dnes.

Agentura Interfax-Ukraina informovala o třech směrech, které Rostyslav Šurma označil za prioritní:

• Jednotlivé donorské státy by měly nabídnout různé typy garancí soukromým investorům. S něčím podobným už začaly země jako Dánsko nebo Německo.
• V případech, kdy státy nejsou ochotné garance poskytnout, přicházejí na řadu mezinárodní finanční instituce jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo jednotlivé instituce ze Skupiny Světové banky.
• Třetí možností je vývoj komerčních produktů, které ještě nejsou na trhu k dispozici a které zajistí pojištění za přijatelnou cenu.

Rekonstrukce Ukrajiny zůstává jedinečným procesem, který bude mít světlé i temné kapitoly a vstoupí do historie podobně jako Marshallův plán. Americká zmocněnkyně pro hospodářskou obnovu Ukrajiny Penny Pritzker po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským v Davosu upozornila, že je stále potřeba vyřešit spoustu otázek, které se týkají toho, co je možné v rámci rekonstrukce učinit dnes a co v poválečné době. Její český protějšek Tomáš Kopečný loni v rozhovoru pro Export.cz uvedl, že mezinárodní instituce teprve připravovaly podmínky hodnocení rizika pro konkrétní projekty.

Rozvojové know-how se do značné míry teprve rodí. „Žádná země neví, jak dělat rekonstrukci na té úrovni, kterou potřebujeme tady na Ukrajině,“ citovala britská BBC News Oleksije Dorohana, šéfa koalice občanských organizací, které se zasazují o transparentní proces zadávání zakázek v zemi.

PROČ UKRAJINSKÝ TRH

Na druhé straně není pochyb o tom, jaké následky ruské destrukce je nutné řešit prioritně. Urgentní investice musí směřovat do energetiky, dopravní infrastruktury, bydlení, školek, zdravotnictví a také zemědělství jako klíčového oboru ekonomiky. O výsledku války nerozhodují jen vojenské operace, ale i odolnost ekonomiky a schopnost zajistit normální život na většině území země (83 %), které Ukrajinci před agresorem uhájili.

Přístupy k podpoře obnovy Ukrajiny v Evropě, Americe i v dalších donorských zemích budou dál zažívat různé proměny, ale na základních východiscích se nemění vůbec nic. Bez vojenské a ekonomické podpory Ukrajiny, díky níž tato země čelí dobyvatelským choutkám Kremlu, se nebudou cítit bezpečně ani další evropské země. Týdeník The Economist připomněl, že pokud by Amerika a Evropa přestaly dlouhodobě podporovat Ukrajinu, poskytly by tím nezvratnou výhodu Rusku. Je těžké si představit, že by vše mohlo dojít takto daleko.

Hospodářské aktivity na Ukrajině jsou rizikové, ale pokud se investor nebo exportér prosadí na tamním trhu už nyní, může se mu to dlouhodobě velmi vyplatit. Sdílení rizik tak dává smysl pro všechny – podpořené firmy, vlády, mezinárodní finanční instituce i světové pojišťovny a zajišťovny.

Centrum humanitární pomoci pro Ukrajinu v polské Poznani. Foto: Shutterstock

POHLED DO BERLÍNA

Otázkou, jak se mohou jednotlivé státy zapojit do obnovy Ukrajiny, budou v příštích měsících dál řešit v mnoha evropských metropolích včetně té české. Nebude škodit, když se politici a experti podívají také do Berlína. Německo v posledních dvou letech prošlo obdobím zásadní změny od idealistických představ o ekonomických vztazích s Ruskem k realistické politice. Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno varoval, že by Vladimir Putin mohl do pěti až osmi let napadnout některou ze zemí NATO. Podpora Ukrajiny je jedním ze způsobů, jak takovému scénáři zabránit.

Ministr hospodářství Robert Habeck mezitím na „ekonomické frontě“ v Davosu přesvědčoval zástupce ostatních zemí, aby podobně jako Německo zavedly ambiciózní mechanismus investičních garancí pro firmy, které se podílejí na rekonstrukci Ukrajiny. Berlín tímto způsobem přebírá zodpovědnost za válečné škody a už poskytl garance 14 společnostem v celkové výši 280 milionů eur.

UKRAJINA PLNÍ, CO MÁ

Kritici podpory Ukrajiny na Západě často tvrdí, že bariérou pro pomoc je podnikatelské prostředí v napadené zemi a stále rozšířená korupce. Korupci se opravdu kyjevské vládě navzdory významnému pokroku vymýtit nepodařilo, přesto jde o zjevně zástupné argumenty. Mezinárodní donoři poskytují veškeré finance Ukrajině pod podmínkou, že bude realizovat potřebné reformy. S plněním svých závazků nemá Kyjev problém, což loni v prosinci uznalo kromě Maďarska 26 zemí Evropské unie, které rozhodly o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva zdůrazňuje, že Ukrajina podnikla tvrdé kroky, aby udržela makroekonomickou a finanční stabilitu. Stejně tak podle ní splnil svůj úkol MMF, který je jedním z významných donorů, a nyní je řada na Spojených státech a Evropské unii. Švédský ekonom Anders Aslund dodává, že země, které jsou zapojeny do programů MMF, obvykle nedokážou plnit všechna nastavená kritéria. Ukrajině se to ale podle něj v roce 2023 dařilo.

Ukrajina kvůli válce výrazně zchudla, její hrubý domácí produkt se v roce 2022 snížil o 29 procent. Přesto se loni dostala na růstovou trajektorii kolem pěti procent a vláda plní své základní funkce. Padla sice obilná dohoda s Ruskem, přesto se Ukrajincům podařilo ochránit černomořský koridor pro lodní přepravu, díky němuž posílil export obilí i surovin. Šéfka Evropské banky pro obnovu a rozvoj Odile Renaud-Basso označila za mimořádně odolný soukromý sektor. Za možná nejviditelnější posun v ekonomice Ukrajiny je možné považovat výrazné oslabení role kdysi všemocných oligarchů.

Nejistotu tak paradoxně přinášejí spíše vztahy se spojenci na Západě. Kromě omezené ochoty stabilizační finanční pomoci a podpory investic Ukrajina loni čelila také protestům farmářů nebo dopravců ze sousedních zemí, kteří se brání její konkurenci.

JAN ŽIŽKA