Projev premiéra Petra Fialy z Národní konference "Efektivní energetika"

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 23. ledna 2024 vystoupil v Senátu na Národní konferenci "Efektivní energetika". Hlavními tématy konference byly transformace české energetiky a energetická bezpečnost ČR.

Vážený pane místopředsedo Senátu, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážení významní hosté, dámy a pánové,

děkuji vám za pozvání na konferenci o výzvách energetické bezpečnosti a energetické transformace.
Rád bych tu shrnul, jaké kroky naše vláda v těchto důležitých věcech podniká a co chystáme v příštích letech.

V únoru 2022 nastal v Evropě geopolitický zlom, který přeformátoval evropskou bezpečnostní politiku a energetiku. Pro nás tato situace byla obrovskou výzvou a způsobila nám právě v energetické oblasti řadu problémů. A současně byla trochu paradoxní: Ačkoli jsme dlouhodobě varovali před závislostí na Rusku, stát donedávna neměl jasno, kudy by se naše energetika měla ubírat.

Léta jsme nepracovali na žádných alternativách, které by byly skutečně nosné z hlediska těch výzev, kterým dnes čelíme, také adekvátní nebo rozumné. Projekty nových plynovodů a ropovodů usnuly, stavba jaderných bloků se zmrazila. A v okamžiku, kdy se riziko konfliktu v Evropě opravdu zhmotnilo, jsme proto nebyli připraveni.

Tímto způsobem se dál nedá postupovat. Energetická bezpečnost je velké téma a je to téma, které souvisí s tou celkovou otázkou bezpečnosti a je potřeba dělat mnohem rychleji kroky, které povedou k transformaci naší energetiky. Léta podceňovanou závislost na ruských surovinách je potřeba vyměnit za naprostý opak – za stabilní nízkouhlíkovou energetiku

• založenou na pestrých zdrojích,
• která nám umožní dosáhnout energetické nezávislosti na rizikových dodavatelích,
• a která nám umožní vyrábět cenově dostupnou elektřinu pro občany i pro firmy včetně průmyslu.

Daří se nám to. Extrémně rychle se zbavujeme závislosti na Rusku. Je to věc, která je hodně oceňována našimi partnery v zahraničí. V plynu už máme prakticky hotovo, zejména díky terminálům v Severním moři. Ropu vyřešíme do příštího roku, díky rozšíření kapacit ropovodu TAL. Což mimochodem nebyl lehký úkol, zejména diplomatický. Podobně rychle se daří nahrazovat ruské jaderné palivo americkým a francouzským.

Aktuálně formulované koncepční dokumenty – Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu – předkládají plán, jak této stabilnější a bezpečnější energetiky dosáhneme, jak zajistíme, aby energie zůstala dostupná občanům i firmám, a konečně abychom jednali v souladu s obecně preferovanou politikou snižování podílu fosilních paliv.

Dekarbonizace není preferovaným cílem jen v Česku a Evropě. Přechod k bezuhlíkové energetice probíhá i v Asii, Africe či Americe – ačkoli má u nás mnoho lidí pocit, že EU je jakýmsi ostrůvkem a jediným průkopníkem tohoto trendu.

Hlavním principem, jak bezpečnosti a stability energetiky dosáhnout, je diverzifikace – diverzifikace zdrojů, přepravních tras i dodavatelů.

Rád bych se zastavil u jednotlivých typů energetických zdrojů, které jsou důležité pro Českou republiku.

Už v roce 2022 jsme se ve spolupráci se skupinou ČEZ zajistili alternativu ruského plynu díky terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském Eemshavenu. Následuje obdobný terminál v německém Stade, který pokryje více než čtvrtinu současné spotřeby v Česku.

Zkapalněný plyn je sice pouze překlenovací, ale výhodnou strategií. Dostatek plynu na trhu nám dává čas zajistit další zdroje. A také tlačí dolů ceny.

Aktuálně se cena plynu pohybuje kolem 30 eur za megawatthodinu, je tedy výrazně, až bych řekl dramaticky níže než před rokem a půl, kdy překračovala stoeurovou hranici. Je to díky řadě kroků, které jsme udělali nejen v České republice, ale i společně v Evropě.

Zemní plyn bude v české energetice nadále hrát významnou roli: ve vytápění nahradí dosluhující uhlí. A s rostoucí pestrostí zdrojů bude ještě dlouho nepostradatelný jako stabilizační faktor.

Stát s tím počítá, a proto nákupem společnosti Net4gas převzal kontrolu nad kompletní plynovou infrastrukturou – od terminálů na zkapalněný plyn přes páteřní sítě plynovodů až po zásobníky.

Plyn z našich zásobníků by teď dokázal pokrýt většinu zimní sezóny čili asi třetinu celoroční spotřeby, i kdyby veškeré ostatní zdroje „vyschly“. Zásoby plynu jsou také poprvé v historii součástí státních hmotných rezerv.

Díky kontrole nad infrastrukturou budeme moci efektivněji investovat do celé sítě. Například budovat nová přeshraniční spojení, která jsou nutná z pohledu bezpečnosti dodávek. Nebo stavět plynové elektrárny, které z části nahradí dosluhující uhelné elektrárny a které lze postavit rychleji než nové jaderné bloky.

Základem naší energetiky nicméně do budoucna bude jaderná energie. Sázíme na rostoucí podíl jaderné energetiky, kolem roku 2050 by nám měla zajistit asi polovinu elektřiny.

V této chvíli zvažujeme až čtyři nové jaderné bloky ve stávajících lokalitách a minimálně jeden modulární reaktor, jehož bychom se měli dočkat už začátkem příští dekády.

Opět jsme nastartovali rozvoj české jaderné energetiky. Úspěšně pokračuje tendr na dostavbu Dukovan, další blok by se tu měl začít stavět ještě do konce tohoto desetiletí.

Mohu také připomenout naše členství v prestižní Jaderné alianci – neformální skupině států, které považují jadernou energii za logickou odpověď na požadavky jak evropské ekonomiky, tak klimatické politiky. Účastnil jsem se jednání tohoto skutečně prestižního klubu na poslední konferenci COP 28 v Dubaji, kde se poprvé tato Jaderná aliance představila a toto spojení je velmi důležité pro akceptaci jaderné energetiky. Vidím v Evropě významnou změnu, pokud jde o přístup k jádru a k jaderné energetice jenom během těch dvou let, kdy o tom mohu vést debaty z pozice předsedy vlády. Prosadili jsme i jádro do tzv. taxonomie. Společně se nám tedy daří prosazovat jádro na úroveň ostatních čistých zdrojů.

Naším cílem není jen výstavba velkých bloků, ale také využití potenciálu nových modulárních reaktorů, které mohou vyrůst na místě dnešních uhelných elektráren.

V tomto odvětví nechceme být jen zákazníkem. Chceme jadernou renesanci v Evropě sami řídit a profitovat z ní. Musíme využít českého know-how v jaderné energetice a naší ambicí je a je to ambice přiměřená - stát se jedním z center nových jaderných technologií.

S touto vizí jsme přijali Strategii malých modulárních reaktorů, v Jihočeském jaderném parku jsme spustili pilotní projekt vývoje. Připravili jsme zákon upravující výběr místa pro úložiště jaderného odpadu a připravujeme změnu dalších předpisů, která umožní nasazení těchto nových technologií v ostrém provozu.

Pan ministr Síkela je v kontaktu se společností Rolls-Royce a v září také podepsal prohlášení o spolupráci ve vývoji modulárních reaktorů mezi Českou republikou a Spojeným královstvím. Je to jeden z prvních kroků slibné mezinárodní spolupráce v tomto oboru.

Ještě rychlejší než jádro bude nárůst obnovitelných zdrojů, zejména v nejbližších letech. Na konci této dekády by obnovitelné zdroje měly produkovat až 30 % naší elektřiny, což je zhruba dvojnásobný podíl ve srovnání s počátkem naší vlády.

Počet připojených fotovoltaických elektráren se neustále zvyšuje. V první polovině našeho funkčního období jsme splnili slib, že se fotovoltaika objeví na 100 000 střechách domů. Připojených elektráren je dnes třikrát víc než před dvěma roky.

O poznání komplikovanější je bohužel stavba větrných elektráren, jejichž výkon bude i v ideálním scénáři řádově menší než výkon fotovoltaiky. V našich přírodních podmínkách jsou možnosti energie z větru limitované a musíme to mít na paměti při úvahách, když srovnáváme energetické mixy různých zemí. Geografické podmínky hrají také roli a nedá se s nimi nic dělat.

Popsané změny si vyžádají investice do modernizace přenosových sítí, aby byly připraveny na zdroje, které lidem sice přinesou nové možnosti, pokud jde úspory, plánování spotřeby nebo třeba komunitní sdílení přebytků, ale na druhou stranu více zatíží přenosovou soustavu.

Stejně tak je nutné zlepšovat přeshraniční spojení, které nám umožní využívat levnější elektřinu z větrných farem v Severním moři.

Dámy a pánové, věřím, že na cíle, které máme před sebou, nestačí pouhé reformy. Proto dlouhodobě hovořím o kompletním Restartu Česka.

Restartu, který vyžaduje nejen správné investice a stabilní podporu strategických projektů v energetice, ale i celkovou změnu našeho myšlení, abychom nové podmínky v Evropě a ve světě dokázali přijmout a dostatečně se na ně adaptovat.

Naše priority mohou být různé, můžeme být k řadě věcí skeptičtí. Je ale třeba přijímat dnešní situaci na trhu takovou, jaká je. Jedna z prvních otázek každého zahraničního investora při zvažování investice v České republice dnes je, jaká je cena energií a zejména jestli máme dostatek bezuhlíkové elektřiny. O jinou už zahraniční investoři téměř nestojí.

Snažil jsem se tu popsat kroky, které už naše vláda udělala a které plánuje udělat, abychom udrželi prosperitu naší země, zachovali si konkurenceschopnost a posilovali bezpečnost naší energetiky.

Náš úkol není nic menšího než kompletní systémová přeměna energetické politiky, kterou je však třeba provést v horizontu pouhých několika let.

Jsou to naprosto nutné kroky. Předchozí vlády o nich přinejlepším mluvily, ale ničeho hmatatelného nedosáhly. A my jsme se do toho pustili a jsme v tom úspěšní. Děkuji za pozornost.

Petr Fiala, předseda vlády