Inženýrská komora odmítá doživotní odpovědnost projektantů – stavby v ČR nejsou vždy dobře spravovány

Stavebníci často chtějí postavit za co nejnižší cenu a zároveň v co nejvyšší kvalitě, a to jak v rámci veřejných, tak i soukromých zakázek. Přitom si často nepřipouští svou vlastní odpovědnost za následný provoz a údržbu svých nemovitostí. K tomu je třeba připočíst nejasný, nečitelný a chaotický přístup soudů i vyšetřovatelů, pokud dojde k havárii zkolaudované stavby. V trestním řízení je i po desítkách let obžalován často původní projektant, stavbyvedoucí či zhotovitel stavby bez ohledu na zanedbanou údržbu či používání stavby v rozporu s předpoklady projektové dokumentace. Trestněprávní odpovědnost autorizovaných osob je v případě vážného poškození zdraví či smrti takřka doživotní.

Promlčecí lhůta pro autorizované osoby totiž podle této praxe začíná běžet až od případné poruchy nebo havárie stavby, nikoliv od jejího dokončení, uvedení do provozu a řádného předání provozovateli stavby. Taková praxe nemá obdoby nejen u žádné jiné profese, ale ani u závažných trestných činů. Proto Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) bude požadovat navázání trestněprávní garance za výkony autorizovaných osob na termín zdárného dokončení a předání stavebního díla provozovateli, majiteli či správci. Samozřejmě s přihlédnutím k typu stavby a její návrhové životnosti.

„Mezi státy Visegrádské čtyřky s podporou Německa panuje shoda omezit odpovědnost projektantů či stavbyvedoucích před zákonem. Nemůžeme nést garanci u staveb, u nichž je nám zamezena kontrola realizace, údržby i následného užívání nebo u kterých dochází k rozsáhlým změnám ve snaze nahradit některé materiály levnějšími často bez souhlasu a vědomí autorizovaných projektantů,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Problém, který nevyřeší ani nový stavební zákon (NSZ), dokládá na široce medializovaném příkladu Trojské lávky. Za její zhroucení byl za zcela nedůstojných podmínek veřejně souzen její autor, jeden z nejlepších tvůrců mostních konstrukcí, prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. Sice ji na začátku 80. let minulého století vyprojektoval, ale v následujících 30 letech před jejím pádem v roce 2017 s ním nebyla konzultována údržba ani jediná z provedených stavebně-technických úprav.

Inženýrská komora bude problém řešit v rámci Evropské rady stavebních inženýrů tím spíše, že i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) označuje ve světle (novely) NSZ projektanty za klíčové osoby v celém procesu přípravy, realizace a provozu staveb a garance jejich jakosti.

ČKAIT má tři zásadní důvody pro požadavek na zkrácení lhůty odpovědnosti pro autorizované osoby.

Za prvé: Ačkoliv rekodifikace stavebního práva počítá se zavedením výkonu dozoru projektanta, týká se tato povinnost pouze veřejných zakázek, a to ještě s výjimkou technické infrastruktury. Jako by soukromé zakázky dohled projektanta nad souladem realizace stavby se schválenou dokumentací nepotřebovaly. Praxe však ukazuje, že je tomu právě naopak. Soukromé zakázky jsou daleko více vystaveny tlaku na realizaci změn neschválených projektantem.

Za druhé: Trvale jsou stlačovány vstupní investice na pořízení stavby, aniž by se objednatel obvykle zabýval účinností (efektivností) a spolehlivostí navržených řešení. U většiny staveb objednatel ani nevyžaduje zpracování a předání Návodů k užívání stavby, ačkoliv právě ty jsou u současných staveb přeplněných technickými zařízeními a stále rozvinutějšími technologiemi zásadní pro správné řízení provozu stavby.

Třetím důvodem je časté podcenění, až zanedbání nezbytné údržby během celého životního cyklu stavby. Dozor budoucího provozovatele stavby při její přípravě a realizaci je naprostou výjimkou.

Inženýrská komora přitom během několika let přípravy NSZ i jeho novelizací na daný nesoulad mezi právy a povinnostmi autorizovaných osob soustavně upozorňovala. A ačkoliv inženýři a technici nebyli zákonodárci vyslyšeni ve věci podmínek své odborné činnosti či možnosti kontroly prováděného stavebního díla, jsou to právě oni, kdo má nadále nést největší díl odpovědnosti za povolované a realizované stavební dílo. Podle autorizovaných osob se to může odrazit v požadavcích na zvýšené honoráře, které budou muset pokrýt toto riziko.

„Naprosto běžně se na úrovni projektování setkáváme s požadavky na co nejlevnější řešení. To je legitimní, pokud si je objednatel vědom, že taková řešení se odrazí například na dražším provozu stavby nebo nutnosti předčasných stavebních úprav či oprav během užívání stavby. Náklady na provoz a údržbu stavby tvoří zhruba 70 až 80 % nákladů životního cyklu stavby, naproti tomu samotné pořizovací či investiční náklady činí jen asi pětinu až třetinu nákladů životního cyklu. Důkazní tíže jde na vrub autorizovaných osob, které musejí prokázat, že vzniklá závada nebo havárie nevznikla jako následek špatného návrhu nebo provedení stavby. Provozovatel jako „poškozený“ nemusí prokazovat, že stavbu řádně udržoval a opravoval. U staveb se pokaždé nejprve ukáže prstem na autorizovaného projektanta, technika nebo stavbyvedoucího,“ přibližuje základ problému Ing. Jaroslav Synek, Ph.D., nový člen Představenstva ČKAIT, zkušený vedoucí realizačních týmů a odborník na jakost ve stavebnictví. Upozorňuje přitom na zcela odlišné pojetí záruk u průmyslových výrobků, kde základní podmínkou pro uplatnění záruční odpovědnosti je dodržování podmínek záruky tak, jak ji nastavil výrobce, například automobilů.

Podle Inženýrské komory je ve veřejném zájmu, aby byl sledován soulad provádění stavby, především způsobu provozování a údržby, s ověřenou a autorizovanou projektovou dokumentací. Takové kontroly by neměly být jen výsadou veřejných zakázek, ale měly by být ze zákona povinné i pro soukromé zakázky bytových, administrativních a jiných budov, v nichž většina občanů tráví až 90 % svého času. ČKAIT proto v rámci podaných připomínek k novele NSZ požadovala úpravu § 161 odst. 3 NSZ v následujícím znění: Zpracoval-li projektovou dokumentaci pro stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta.

Tuto formulaci však zákonodárci při projednání NSZ nepřijali. Z toho důvodu budou autorizovaní inženýři a technici v úpravách dalších zákonů požadovat omezení trestněprávní odpovědnosti projektantů i stavbyvedoucích (autorizovaných osob) za provedené stavby, a to ze statutu „doživotní“ odpovědnosti na například 10 let od dokončení stavebního díla a jeho uvedení do provozu – podle návrhové životnosti a druhu stavby.

Celý problém je o to palčivější, že odpovědnost nese projektant jak v rovině práva veřejného (NSZ a prováděcí stavební předpisy), kdy jde o ochranu veřejného zájmu, tak práva soukromého (občanský zákoník), kdy jde o ujednání mezi dvěma subjekty, tedy stavebníkem a projektantem nebo zhotovitelem.

„Teprve náročné a vleklé dokazování u soudu potvrdí, že chyba se stala na jiné úrovni, než byla projektová dokumentace, anebo bez vědomí a souhlasu autora návrhu stavby. Pro autorizované osoby ale toto znamená často trvalé stigma, ztrátu kredibility a klientů,“ konstatuje Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha. Ve vzpomenutém případu Trojské lávky to byl právě prof. Ing. Jiří Stráský, DSc., kdo byl obžalován a musel se na sklonku své profesní kariéry obhajovat a dokládat u soudu, že jeho projektová dokumentace byla před více než 30 lety zpracována správně.

Vedle zmíněného požadavku na omezení profesní odpovědnosti s možností promlčení bude ČKAIT podporovat i další změny. Jednou z nich je těsnější integrace odborníků na provoz nemovitostí ( facility, sustainability nebo energy management ) do všech fází návrhu stavby, včetně dohledu nad vlastní realizací. Taková koordinace, která u nás zdaleka není pravidlem u žádného typu staveb a stavebníků, by měla eliminovat provozní ztráty vzniklé neefektivním návrhem staveb.

„Požadujeme nejen zkrácení odpovědnosti projektantů, ale rovněž zavedení pravidelných povinných kontrol všech významných staveb během jejich provozu a na náklady stavebníka či vlastníka stavby. Například v Polsku jsou povinné pravidelné kontroly nosných konstrukcí pozemních staveb od určité velikosti i v průběhu jejich životnosti, u nás jsou takováto opatření předepsána například u mostních staveb,“ uzavírá Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT.

Okomentovat na Facebooku