Komu chybí děti? Má očkování proti covidu souvislost s poklesem porodnosti?
Než začnete číst tento text, přečtěte si prosím první díl. Bez něj budete ztraceni. Pojďme se tedy podívat, co jsme se dozvěděli z dat, které vydoloval Roman Kovařík a Jitka Chalánková z ÚZISu. Datový soubor tak, jak jsme jej dostali, je k dispozici zde.
Předně je třeba konstatovat, že ÚZIS dodržel tradici a data, která poskytl, opět obsahují na první pohled odhalitelné chyby. V lednu 2022 se narodilo celkem 7 733 dětí (pole B30), z toho 1 636 matkám, které byly k datu porodu očkovány proti covidu (D30+E30+F30). V políčku K30 ovšem ÚZIS tvrdí, že (z těchto 1 636) jich bylo 1 916 očkováno během těhotenství. To zjevně není možné. Stejný rozpor je v následujícím řádku – počet žen očkovaných během těhotenství je větší než počet žen očkovaných k datu porodu.
První konstatování je tedy následující: Protože data z prvních dvou měsíců roku 2022 jsou očividně špatně, nelze vyloučit, že také ostatní data jsou chybná, jen to není na první pohled vidět. Vzhledem k tomu, co bude následovat, by tohle byla ta nejlepší možná varianta.
V jednom z předchozích textů (Tabulka 1) jsme nabídli jednoduchou trojčlenku, která nám umožnila konstatovat, že očkovaným ženám v plodném věku se narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Tato nová datová sada nám umožňuje úvahu zpřesnit.
Přes 95 % dětí se rodí matkám ve věku 18–39 let, takže jsme se soustředili na tuto věkovou kohortu. Český statistický úřad poskytuje data o věkovém složení obyvatelstva, ze kterých lze zjistit počet žen v ČR ve věku 18–39 vždy k začátku ledna a k začátku července každého roku. Tato data jsme vzali a lineární interpolací dopočítali pro každý měsíc od ledna 2021 do března 2022 (řádek 3 v tabulce).
ÚZIS poskytuje webové rozhraní pro sledování vývoje covidové vakcinace v čase. Odtamtud jsme odečetli počet žen ve věku 18–39 let, které byly ke konci každého měsíce očkovány libovolnou dávkou covidové vakcíny (řádek 6 v tabulce). Počet neočkovaných žen jsme dopočítali jako rozdíl hodnot (řádek 9 v tabulce).
Následně jsme odhadli počet úspěšných těhotenství, která vznikla v jednotlivých měsících – například odhad počtu úspěšných těhotenství vzniklých v lednu 2021 jsme spočítali tak, že jsme se podívali, kolik dětí se narodilo v říjnu 2021. Tímto způsobem jsme odhadli počty nově vzniklých (úspěšných) těhotenství v každém měsíci (řádek 4 v tabulce). Výsledek jsme poté přepočítali na počet nově vzniklých (úspěšných) těhotenství na tisíc žen ve věku 18–39 let. S touto veličinou budeme dále pracovat (řádek 5 v tabulce).
Počet nově vzniklých těhotenství očkovaných žen (řádek 7 v tabulce) jsme spočítali tak, že jsme se podívali, kolik dětí se o 9 měsíců později narodilo očkovaným ženám a odečetli jsme ty, které byly očkovány až po početí. Zde jsme narazili na problém nekonsistence dat popsaný výše, takže ty dva měsíce, kdy tento počet vycházel záporně (duben a květen 2021), jsme z dalších výpočtů prostě vynechali. Výsledek jsme opět vztáhli k velikosti očkované kohorty žen 18–39 let v daném měsíci (řádek 8 v tabulce).
Nakonec jsme zopakovali tento postup pro ženy neočkované (řádky 10 a 11 v tabulce). Počet nově vzniklých těhotenství žen neočkovaných jsme spočítali tak, že jsme od celkového počtu porodů (o 9 měsíců později) odečetli porody žen očkovaných před otěhotněním (viz předchozí odstavec).
Výsledné míry nově vzniklých těhotenství žen ve věku 18–39 let dle jejich očkovacího statutu v době početí jsou zobrazeny níže.
Obrázek 1. Odhad počtu nově vzniklých úspěšných těhotenství žen ve věku 18–39 let dle očkovacího statutu matky v době početí. Počty jsou vztaženy na tisíc žen ve věku 18–39 let s daným očkovacím statutem v populaci. T.Fürst
V každém měsíci platí, že černý sloupec je váženým průměrem obou hnědých sloupců, kde váhy jsou příslušné podíly očkovaných a neočkovaných žen (18–39 let). Na začátku jsou téměř všechny ženy neočkované, tedy světle hnědý a černý sloupec jsou si velmi podobné. Na konci je asi 800 tisíc žen očkovaných a 400 tisíc neočkovaných, takže černý sloupec je asi ve třetině cesty od tmavě hnědého ke světle hnědému.
V první polovině roku 2021 očkované matky počaly dramaticky méně těhotenství, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Ovšem i poté, co se podíl očkovaných žen v plodném věku koncem roku 2021 stabilizoval někde kolem 2/3, byl počet vzniklých těhotenství u očkovaných žen výrazně nižší než u žen neočkovaných.
Jistě se objeví pokusy „vysvětlit“ výše uvedená fakta tím, že jde o výsledek výběrového zkreslení: Nechaly se očkovat zrovna ty ženy, které by i bez očkování měly nižší plodnost než ty, které se očkovat nenechaly. V předchozích textech jsme ovšem jasně dokázali (viz první díl této zprávy), že ve skutečnosti klesla i celková plodnost, takže vysvětlení výběrovým zkreslením neobstojí. Navíc počet vzniklých těhotenství neočkovaných žen se v roce 2022 stabilizoval přibližně na hodnotách, které jsme viděli pro celou populaci v dobách před covidem, zatímco očkované ženy vykazovaly těhotenství výrazně méně. Zjednodušeně lze tedy říct, že děti, které nám od ledna 2022 chybí, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. Neočkované matky jsou na běžných číslech.
Pokles počtu narozených dětí navíc nastal asi devět měsíců poté, co rychle vzrostl podíl očkovaných žen v plodném věku. Jen v průběhu května 2021 se naočkovala čtvrtina sledované populace žen ve věku 18–39 let. Ještě k tomu je podobný pokles porodnosti vidět v mnoha okolních státech.
Všechny výše uvedené úvahy jsou samozřejmě zatíženy mnoha nejistotami plynoucími z toho, že státní orgány poskytují data pozdě, vydávají data chybná a data velmi málo detailní. Tato naše analýza pracuje otevřeně a poctivě s tím, co nyní máme od ÚZIS k dispozici.
S plným vědomím závažnosti následujících řádků však prohlašujeme, že výše uvedené analýzy ukazují ve prospěch hypotézy, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen. Ve společnosti, která se řídí rozumem, by toto zjištění mělo vést k otevření datových sad, které jsou potřebné k detailní analýze tohoto problému. Do té doby, než bude prodiskutován a bude stanoveno, jakou měrou se vakcinace na podporodnosti podílela, by mělo dojít k zrušení doporučení očkovat proti covidu ženy v plodném věku.
Autoři: Tomáš Fürst, Roman Kovařík a Zuzana Krátká
Zdroj: Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků SMÍŠ
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Zdraví:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
13.11.2024 Pojištění elektromobilů kryje specifická rizika
12.11.2024 Motorola má nový hit Black Friday, svůj…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?