Slabá ekonomika byla argumentem pro snížení sazeb ČNB (Komentář)

Česká ekonomika ve třetím loňském čtvrtletí silně klesla. V pořadí třetí a zároveň konečný odhad přinesl revizi míry mezičtvrtletního poklesu tuzemského HDP v Q3 23 z -0,5 % na -0,6 %. Z hlediska struktury za snížením HDP stál hlavně záporný příspěvek změny stavu zásob (-0,5 pb). Kromě spotřeby vlády ale mezičtvrtletně klesaly všechny složky. Negativní byl příspěvek čistého vývozu (-0,1 pb) v důsledku slabého výkonu průmyslu, na kterém se podepsaly obnovené problémy s dodávkami dílů pro výrobu automobilů. Přetrvávající slabou domácí poptávku pak potvrdil vývoj spotřeby domácností, která se mezičtvrtletně snížila o 0,4 %, zatímco výsledek za Q2 (+0,6 % q/q) již dával naději na alespoň částečné oživení. Podobně také fixní investice po předchozím růstu v Q3 klesly o 0,6 %. K významnému zlepšení výkonu české ekonomiky pravděpodobně nedošlo ani v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Předstihový PMI ze zpracovatelského průmyslu se po celé Q4 držel hluboko pod 50 body a v prosinci navíc došlo ke zhoršení. Stejně tak i spotřebitelská důvěra zůstává nízká a v prosinci dokonce klesla na nejnižší úroveň od ledna loňského roku.

Slabá data z reálné ekonomiky společně s umírněnou cenovou dynamikou byla pravděpodobně pro bankovní radu ČNB hlavním důvodem, proč po delší době otálení před Vánoci rozhodla o snížení úrokových sazeb. Dnes zveřejněný záznam z posledního zasedání ukazuje, že by pokles sazeb ČNB měl pokračovat také v následujících měsících. Ve srovnání s předchozími zasedáními je tón záznamu podstatně holubičí, když proinflační rizika se podle hodnocení bankovní rady v poslední době snížila, ač tedy neodezněla úplně. V kontextu toho je překvapivá reakce finančních trhů, když korunové sazby dnes mírně vzrostly (v rozsahu maximálně do 10 bb podle splatnosti) a koruna zpevnila o 0,4 % k hladině 24,56 CZK/EUR. Z části se však na tom pravděpodobně podílelo níže zmíněné oslabení amerického dolaru vůči euru.

Stále poměrně silný trh práce v USA a zrychlení inflace v Evropě kvůli technickému faktoru. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru USA dosáhl v prosinci 216 tis., což bylo oproti konsensu o 41 tis. více. Ve srovnání s listopadovými 173 tis. navíc růst zaměstnanosti zrychlil. Listopadový údaj byl však revidován o 26 tis. směrem dolů. Americká míra nezaměstnanosti pak stagnovala na 3,7 % oproti očekávanému nárůstu na 3,8 %. Podobně i týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které nadále zůstávají poblíž 200 tis. ukazují na fakt, že ochlazovaní amerického trhu práce je jen velmi pozvolné. V Evropě byl v tomto týdnu hlavním ekonomickým údajem první odhad inflace za prosinec. Ta v eurozóně v meziročním vyjádření zrychlila z 2,4 % na 2,9 %. Důvodem byl ale technický vliv související s vládní pomocí s drahými energiemi, v důsledku čehož se ke konci roku 2022 domácnostem výrazně snížily platby za energie. Tento efekt nižší statistické základny se týkal především Německa. Jádrová inflace v eurozóně v souladu s očekáváními zpomalila z 3,6 % na 3,4 %, i tak ale zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Americký dolar po většinu týdne posiloval. Šlo spíše o technickou korekci předvánočního oslabení, ke kterému přispělo holubičí vyznění posledního zasedání Fedu, který bez ostychů začal hovořit o snižování úrokových sazeb. Ke konci týdne přišlo s ohledem na sílu dat z tamního trhu práce překvapivé oslabení. I tak ale dolar uzavírá týden oproti euru o zhruba půl procenta silnější a poblíž úrovně 1,098 USD/EUR.