Trh práce v USA přes mírné ochlazování zůstává napjatý (Ranní zpráva z finančního trhu)

V zámoří dnes očekáváme lehce nadkonsenzuální počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru za prosinec. Oproti listopadu by se sice mělo jednat o mírné zhoršení, které odhadujeme i v případě míry nezaměstnanosti a růstu výdělků. Ochlazení tamního trhu práce je však prozatím mírné, a celková situace tak zůstává napjatá. V eurozóně je dnes na programu prosincová inflace. Očekáváme, že v meziročním vyjádření vlivem statistického efektu nízké základny předchozího roku vzrostla ke 3 %. U nás budou zveřejněny čtvrtletní sektorové účty za Q3 23 a záznam z prosincového měnověpolitického zasedání ČNB.

Meziroční inflace v eurozóně v prosinci vzrostla ke 3 %

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v prosinci vzrostla ke 3 % y/y. Riziko naší prognózy ve výši 3,1 % y/y je po včerejších datech z velkých ekonomik eurozóny vychýleno směrem k mírně nižší hodnotě. Za zrychlením meziroční inflace z listopadových 2,4 % y/y by měl stát hlavně efekt nízké srovnávací základny ve složce energií (více v komentáři ke včerejší inflaci v Německu níže). To bylo podle nás mírně kompenzováno zlevněním pohonných hmot. Z dynamiky cen potravin již téměř vyprchal efekt dražších energií a jejich růst se tak postupně normalizuje. Naopak proinflační riziko podle nás představuje vývoj cen služeb, kde byl v listopadu zaznamenán překvapivě silný pokles cen, který byl nad rámec běžné sezónnosti a mohl by se v prosinci kompenzovat. Celkově očekáváme, že meziroční inflace v eurozóně se bude poblíž 3 % pohybovat po celou první polovinu letošního roku a vlivem odolnosti jádrových cenových tlaků do konce roku poklesne „pouze“ na 2,5 %.

Odhadujeme, že loni v prosinci v nezemědělském sektoru v USA vzniklo 185 tis. nových pracovních míst. Oproti listopadovým 199 tis. by se sice jednalo o určité zpomalení a potvrzení pozvolného ochlazování trhu práce, jeho napětí však stále přetrvává. V rámci struktury snižující se přírůstky v soukromém sektoru částečně vyvažuje zvyšující se počet nově vytvořených míst ve vládním sektoru, který stále dohání svůj pomalý rozjezd po pandemii. Snižování napětí by měla potvrdit i nezaměstnanost, která pravděpodobně vzrostla z 3,7 % na 3,8 %. Stejné vyznění očekáváme i od statistiky průměrných hodinových výdělků, jejichž růst podle našeho odhadu zpomalil na 0,3 % m/m z 0,4 % m/m o měsíc dříve.

U nás dnes budou zveřejněny čtvrtletní sektorové účty a písemný záznam z prosincového zasedání ČNB. Revizi dynamiky HDP ve třetím čtení již neočekáváme, potvrzen by tedy měl být mezičtvrtletní pokles tuzemské ekonomiky o 0,5 %. Nově se ale dozvíme, jak se vyvíjela míra úspor a zisku. Z ČNB se potom dočkáme zápisu z prosincového měnověpolitického zasedání, na kterém bankovní rada jednomyslně rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby o 25 bb na 6,75 %.

Německá inflace nepatrně pod odhady a silná data z USA

Meziroční inflace v Německu v harmonizovaném vyjádření v prosinci vzrostla z listopadových 2,3 % na 3,8 %. To bylo o 0,1 pb pod mediánovým odhadem analytiků. Za zrychlením meziroční inflace stál výhradně technický faktor nízké srovnávací základny loňského roku, kdy byly v účinnosti opatření snižující platby domácností za energie. Bez tohoto efektu by prosincová inflace byla o 1,9 pb nižší. Několik dalších bazických efektů ve stejném směru se bude projevovat až do konce H1 24. Nad rámec nich ale očekáváme i robustní fundamentální inflační tlaky pramenící z vysokého růstu jednotkových mzdových nákladů. Očekáváme přitom, že odolná spotřebitelská poptávka by měla firmám umožnit přenést tyto vyšší náklady do cen při jen postupné redukci ziskových marží. Ve výsledku proto odhadujeme, že celková i jádrová harmonizovaná inflace v Německu do konce roku 2024 klesne pouze k 2,7 %.

Další silná data z trhu práce včera byla zveřejněna ve Spojených státech. V prosinci se podle ADP reportu počet nových volných pracovních míst zvýšil z listopadových 101 tis. na 164 tis., což bylo zhruba o 40 tis. nad tržním konsenzem. Pozitivně trhy překvapil i týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který poklesl na 202 tis.

Tuzemský státní rozpočet loňský rok uzavřel s deficitem ve výši 288,5 mld. Výsledek byl o 6,5 mld. CZK lepší než schválený rozpočet. Meziroční nárůst příjmů (o 17,8 %; 289,7 mld. CZK) překonal navýšení výdajů (o 11 %; 217,8 mld. CZK). Ve srovnání s rokem 2022 se proto deficit zmírnil o 71,9 mld. CZK. V příštím roce očekáváme jeho další snížení k 250 mld. CZK, což by v poměru k nominálnímu HDP mělo znamenat redukci schodku na zhruba 2,4 % HDP. Více píšeme ve speciálním reportu zde https://bit.ly/48ocTuW.

Ani silná data z USA v kombinaci s lehce nižší než očekávanou německou inflací americkému dolaru k posílení vůči euru nepomohla. Zelené bankovky naopak uzavřely na o 0,4 % slabší úrovni (1,095 USD/EUR). Česká koruna k euru ztratila 0,2 % na 24,69 CZK/EUR.