DPP 2024 a DPČ 2024: změny u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti

Konsolidační balíček a DPP či DPČ v roce 2024

Jaké dopady bude mít konsolidační balíček na DPP a DPČ  a jaké další změny přinese rok 2024 pro tyto dohody při přivýdělku? Bude DPP stále tak výhodná jak doposud? V čem bude výhodnější pro zaměstnance a proč se již zaměstnavatelům méně vyplatí? Tyto a další otázky se vám pokusíme popsat v našem článku. 

 

Změny pro dohody v roce 2024 

Hlavní velkou a významnou změnou je omezení přivýdělku na DPP. Tato dohoda v podstatě do roku 2023 neměla omezení počtu uzavření u různých zaměstnavatelů a odvodů na sociálním a zdravotním pojištěním, pokud zaměstnanec u jednotlivých zaměstnavatelů měl výdělek do 10.000 Kč. To by se s rokem 2024 mělo změnit. Pokud v roce 2024 budu mít takovou dohodu uzavřenou u jednoho zaměstnavatele, tak sociální a zdravotní pojistné se nebude platit z 25 % průměrné mzdy, zaokrouhleně se jedná o částku 10.500 Kč (vypočteno pro rok 2024 z částky 43.967 Kč). Nad tuto částku se tedy bude odvádět sociální a zdravotní a proti roku 2023 se částka dokonce o 500 Kč zvyšuje bez odvodu pojistného. Jak již ale bylo řečeno výše, tak to je pro případ pokud mám uzavřenou dohodu o provedení práce s jedním zaměstnavatelem.

Co ale pokud DPP budu mít uzavřenou u více zaměstnavatelů? Pokud taková situace nastane, tak zde bude možnost si vydělat až do 40 % průměrné mzdy, aniž by nastal odvod pro zdravotní a sociální pojistné. Pro rok 2024 se tedy jedná o částku do výše 17.500 Kč.

Nově by měl také zaměstnavatel zaměstnancům dávat dopředu rozvrh pracovní doby. 

Pro hlídání odvodů by měl být pro zaměstnavatele spuštěn registr, kde zaměstnavatele budou hlásit své zaměstnance, které na DPP pro ně pracují. Pokud bude přesáhnuta částka maxima, která je pro rok 2024 stanovená ve výši buď 10.500 Kč nebo 17.500 Kč, tak zaměstnavatel i zaměstnanec musí z daného výdělku odvést kromě srážkové daně (nebo zálohy na daň z příjmů) i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Registr by měla mít na starost Česká správa sociálního pojištění a měla by na základě hlášení zaměstnavatelů poté stanovit konkrétní částky, které se na pojistném budou platit. Bude to tedy probíhat zpětně.

Pokud nepodepíšu u svého zaměstnavatele prohlášení na dani (růžový papír), tak zaměstnavatel odvádí srážkovou daň ve výši 15 % a tato daň může být brána jako konečná. Pokud budu chtít tento přivýdělek uvést do daňového přiznání, tak musím přiznat všechny přivýdělky na DPP a srážková daň bude brána jako záloha na daň z příjmů a příjmy a zdanění se přepočítá za celý předchozí rok. Pokud u zaměstnavatele podepíšu prohlášení na slevu na dani, placená daň bude jako záloha na daň z příjmů a mohu uplatnit veškeré slevy - na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti, slevy na důchod a další již v průběhu roku.

V případě dohody o pracovní činnosti zůstává stejně jako pro rok 2023 strop výdělku bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění ve výši 4.000 Kč. Pokud tuto částku můj přivýdělek přesáhne, tak musí zaměstnanec i zaměstnavatel odvést sociální a zdravotní pojištění. Z přivýdělku se počítá 15 % daň a zase záleží na tom, zda u zaměstnavatele je nebo není podepsané prohlášení k dani. Pokud je, mohou se měsíčně uplatnit různé slevy, pokud není, tak se jedná o zálohovou daň a opět ji mohu přepočítat s dalšími příjmy v daňovém přiznání za daný rok.

Odvody jsou následující a jsou stejné jak pro DPP, tak pro DPČ:

• zdravotní pojištění ve výši 4,5 % zaměstnancem
• zdravotní pojištění ve výši 9 % zaměstnavatelem
• sociální pojištění ve výši 7,1 % zaměstnancem (od roku 2024 platí i zaměstnanec nemocenské pojištění ve výši 0,6 % ze své mzdy)
• sociální pojištění ve výši 24,8 % zaměstnavatelem

Pokud z dohod, o kterých se bavíme, platím sociální a zdravotní pojištění, tak to znamená, že mohu čerpat například nemocenskou dávku. V případě DPČ musím mít tedy přivýdělek nad 4.000 Kč a v případě DPP nad 10.500 Kč u jednoho zaměstnavatele nebo nad 17.500 Kč u více zaměstnavatelů. Nad tyto částky se stanu účastníkem placení nemocenského pojištění a tím pádem mi vznikne i nárok na jeho čerpání.

Příklad placení pojistného: Zaměstnanec má podepsané dvě DPP u různých zaměstnavatelů. U jednoho zaměstnavatele má výdělek 9.000 Kč a má zde podepsané prohlášení na poplatníka. Pak má ještě ten stejný zaměstnanec podepsanou druhou DPP a tam je jeho výdělek 4.000 Kč měsíčně, zde už prohlášení podepsat nemohl, protože ho má u prvního zaměstnavatele a je zde tedy srážková daň. Zaměstnanec splnil obě podmínky, že ani u jednoho zaměstnavatele není výdělek vyšší jak 10.500 Kč a v součtu není přivýdělek vyšší jak 17.500 Kč. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nebude odvádět sociální ani zdravotní pojistné. U prvního zaměstnavatele vychází záloha na daň ve výši 1.350 Kč, tu mu celou pokryje sleva na poplatníka. Čistý výdělek u prvního zaměstnavatele činí tedy celých 9.000 Kč. U druhého zaměstnavatele zaplatí na srážkové dani 600 Kč a jeho čistý příjem bude 3.400 Kč. 

Příklad placení pojistného 2: Náš druhý zaměstnanec má také podepsané dvě DPP u různých zaměstnavatelů a u každého z nich si vydělá 10.000 Kč. Do roku 2023 na pojistném neplatil nic a srážela se mu pouze daň. Od roku 2024 po nových podmínkách dojde ke změně. Zaměstnanec sice splní, že u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10.500 Kč, ale v součtu podmínku pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění již nesplňuje. Jeho výdělek je totiž dohromady vyšší než 17.500 Kč a zaměstnanec i zaměstnavatel budou muset v roce 2024 odvést zdravotní a sociální pojištění. Z částky 9.000 Kč zaplatí zaměstnanec na pojistném v roce 2024 1.044 Kč a 1.350 Kč na srážkové dani pokud nepodepsal prohlášení. Z přivýdělku 9.000 Kč mu zbyde tedy čistá mzda ve výši 6.606 Kč. Zaměstnavatel zaplatí za tohoto zaměstnance na pojistném ještě částku za zdravotní a sociální ve výši 3.042 Kč.

DPP a DPČ  - nárok na dovolenou

Další novinkou, kterou přináší rok 2024 je nárok na dovolenou i v případě pokud pracujete na DPP a DPČ. Tento nárok má samozřejmě nějaká pravidla, které je třeba splnit a existuje i vzoreček, z kterého nárok vypočítáme. Ten naleznete v textu níže.

• nárok na dovolenou vznikne po odpracování minimálně 80 hodin v jedné firmě a v jednom kalendářním roce
• pro vznik nároku musí být odpracováno alespoň 28 kalendářních dní (4 týdny)
• za každých 20 odpracovaných hodin bude nárok na dovolenou minimálně ve výši 1,54 hodin
• pokud zaměstnanec na DPP nebo DPČ dovolenou nevyčerpá, tak zaměstnavatel jí musí proplatit stejně jako zaměstnancům při odchodu na pracovní smlouvu
• nárok na dovolenou bude jak pro DPČ, tak DPP