Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se dle ČSÚ v prosinci propadla nejníže od začátku roku, už třetina domácností jen sotva vyjde se svými příjmy

Lidé mají obavu z růstu regulované složky cen energií i z dopadů konsolidačního balíčku, nevidí příští rok tak nadějně jako premiér Fiala ve svém včerejším vánočním projevu

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024. Řada domácností si pod tíhou této debaty v prosinci plně uvědomila, že ceny energií se nebudou v příštím roce vyvíjet tak příznivě, jak se čekalo. Zároveň se mezi spotřebiteli v prosinci vystupňovala též obava z dopadů konsolidačního balíčku, jehož podstatná část nabude účinnosti také právě od ledna 2024. V prosinci 2023 tak už bylo zřejmé, že se na něm nic zásadního nezmění a že vláda jeho podobu tedy ani nezměkčí.

V porovnání s listopadem 2023 se tak letos v prosinci zvýšil v šetření ČSÚ počet respondentů z řad spotřebitelů, kteří v následujících dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace. Také se zvýšil počet těch, kteří očekávají zhoršení své vlastní finanční situace. Přibližně třetina domácností – tedy přibližně 1,6 milionu domácností – pak rovněž uvádí, že sotva vyjde se svými příjmy. Dopady konsolidační balíčku a pokračujících poměrně vysokých cen energií v příštím roce mohou tento podíl ještě navýšit.

Data ČSÚ tak poněkud kontrastují se včerejším vánočním projevem premiéra Petra Fiala, jenž příští rok označil „rokem naděje“ a celkově avizoval i v ekonomické oblasti obrat k lepšímu. Z ekonomických témat se premiér v projevu zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem. Celoroční inflace by se v roce 2024 měla pohybovat kolem tří procent. Takto poměrně nízká úroveň inflace – stále však nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky – umožní, že jak tentokrát správně řekl premiér, po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Nominálně by mzdy měly totiž roku 2024 růst o zhruba 6,5 procenta, což při přibližně tříprocentní inflaci bude značit vskutku růst také právě reálných mezd – o zhruba 3,5 procenta.

Růst reálných mezd by měl mít v příštím roce příznivý vliv na důvěru spotřebitelů v ekonomiku.

Zda však tento příznivý vliv bude dostatečný, aby vzhledem k dalším, uvedeným okolnostem vedl k trvalejšímu růstu důvěry spotřebitelů v českou ekonomiku, to se teprve uvidí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank