Albánské pojišťovny proti koncepci povinného pojištění pro případ zemětřesení

Návrh albánského vládního zákona o „povinném pojištění bydlení proti zemětřesení“ je i nadále předmětem diskusí na místním trhu, přičemž Asociace albánských pojistitelů vznesla k ustanovením návrhu zákona několik námitek.

Vytvoření státní společnosti pro tento účel považuje za porušení hospodářské soutěže na trhu, neboť Albánie liberalizuje pojistný trh a má 8 společností, které již léta nabízejí občanům pojistné balíčky. „Nevracíme se takovým projektem ke znárodnění služeb, když mezitím už máme liberalizovaný trh?“ ptá se Mimoza Hajdarmataj, generální tajemnice Asociace albánských pojišťoven.

Podle asociace není v návrhu zákona předloženém vládou zmíněno žádné zapojení soukromých společností, takže jejich podíl na projektu vzbuzuje otázky. „K této iniciativě máme své výhrady. Domníváme se, že stát je dozorovým a regulačním orgánem, ale nikoliv aktérem na trhu, který je již léta považován za konsolidovaný,“ vysvětlila námitky Mimoza Hajdarmataj v rozhovoru pro jeden z albánských televizních kanálů.

Hlavní problematické body

Proč se však Asociace albánských pojistitelů staví proti tomuto návrhu zákona? Některé z jejích výhrad jsou shrnuty níže v článku zveřejněném na internetových stránkách Albánské asociace pojistitelů:

• návrh zákona stanoví kompletní plošný státní systém povinného pojištění proti zemětřesení, který nemá žádná ze zemí Evropské unie. Dokonce ani v Turecku nebo Rumunsku (referenční země v důvodové zprávě k návrhu zákona) není systém zcela v rukou státu, neboť do prodeje tohoto produktu zapojuje soukromé pojišťovny;
• navrhovaný systém pojištění přináší občanům zvýšené a neopodstatněné náklady. Je tomu tak proto, že pojišťovny působící na trhu mají potřebné zkušenosti a odborné znalosti v této oblasti. Mají vytvořenou potřebnou infrastrukturu pro nabízení pojistných produktů občanům a disponují lidskými zdroji specializovanými na pojišťovnictví. Vytvoření nového státního subjektu nebo společnosti, jak je popisováno v návrhu zákona, by přineslo obrovské náklady na vybudování těchto kapacit od nuly, náklady, které budou v konečném důsledku přeneseny na občany;
• nalezení vhodných zajistných programů od silných světových zajistitelů by státnímu subjektu/společnosti přineslo mnohem vyšší náklady, zatímco pojišťovny jsou již léta podporovány zajistnými programy od silných světových zajistitelů a mají schopnost vyřizovat škody. To dokázala velmi pozitivní reakce občanů, kteří měli své domy pojištěny u pojišťoven, a byli odškodněni v rekordním čase, to znamená, že pojistný trh a jeho mezinárodní partneři prošli velmi pozitivním testem, když v případě zemětřesení v roce 2019 vyplatili přibližně 40 milionů EUR.

Obsah návrhu zákona rovněž vyvolává pochybnosti o jeho ústavnosti, neboť:

• porušuje základní princip svobodné hospodářské činnosti, - porušuje princip právní jistoty, pokud jde o legitimní očekávání, které mají pojišťovny na volném hospodářském trhu. Nyní stát nastoluje podmínky, kdy zasahuje a mění se z regulátora trhu na jeho provozovatele, čím porušuje zájmy vlastníků nemovitostí/objektů k bydlení, které mají pojištěny proti zemětřesení u pojišťoven na smluvní dobu několika let.
• Návrh zákona obchází právní rámec regulace pojistného trhu, který je dán zákonem č. 52/2014 „O pojišťovací a zajišťovací činnosti“.
• Návrh zákona zvýhodňuje zahraniční subjekty dodatečnými náklady při poskytování poradenství, řízení a provozní správy související se získáním pojištění a vyřizováním výplaty škod apod. To mohlo být iniciováno předchozími projekty přicházejícími se zahraničními poradci mezinárodních organizací, které však přímo poškozují zájmy albánských občanů tím, že zvyšují náklady na pojištění proti zemětřesení, jakož současně i s ohledem na vyloučení subjektů pojistného trhu v Albánii, a s ohledem na hodnocení image již konsolidovaného finančního trhu s investory a pojišťovnami evropského trhu. Toto opatření mimo jiné poškodí integritu pojistného trhu v Albánii doma i v zahraničí a sníží zájem občanů o dobrovolné individuální pojištění, čímž poškodí práci trhu a Úřadu pro finanční dohled, který pojišťovny prověřil.

Odvětví pojišťovnictví v Albánii, liberalizované od roku 1996 a pod kontrolou Úřadu pro finanční dohled, se nyní nachází v konsolidované fázi. Občané již léta znají trh soukromého pojištění. Pojišťovny vyplatily přibližně 40 milionů EUR za škody způsobené zemětřesením v roce 2019, což je ukazatelem kapacity a finanční stability pojišťoven působících na trhu.

„Zásah státu do pojistného trhu prostřednictvím tohoto návrhu zákona, který mění jeho poslání z regulátora, jenž musí garantovat optimální prostředí pro tento trh, na přímého aktéra na tomto trhu, přímo ovlivňuje ekonomickou svobodu pojišťoven, a proto neplní cíl, kterého má za úkol dosáhnout,“ zdůrazňuje mimo jiné generální tajemnice Albánské asociace pojistitelů Mimoza Hajdarmataj. Zde připomínáme, že kromě Asociace pojistitelů se k návrhu zákona kriticky vyjádřila také Americká obchodní komora.

Podle zástupců komory „AmCham Albania“ byl návrh zákona vypracován bez konzultace zejména s operátory pojistného trhu, ale také s odborníky v oboru, kteří mohou na základě svých zkušeností nabídnout dobrá řešení, a opakovaně byl zanedbán pravidelný konzultační proces.

Podle asociace je pojištění stanovené v zákoně neúplné, neboť poskytuje pojištění pouze proti zemětřesení, a nikoliv pro případ jiných přírodních katastrof, jako jsou požáry nebo povodně, a pojišťuje pouze obydlí, nikoliv újmu na zdraví a nepřímé škody, které mohou být takovými katastrofami způsobeny.