EIOPA: Opce k pojištění pro případ pandemie

Jelikož samotné pojišťovnictví nemůže unést náklady budoucí pandemie, tak jde o to nalézt ve spolupráci s veřejným sektorem taková řešení, aby pojišťovnictví bylo součástí řešení a nikoli součástí problému. EIOPA očekává názory zainteresovaných osob na předložené opce do 25. září 2020. I z tohoto důvodu je účelné přiblížit základní myšlenky z jejího diskuzního dokumentu odborné veřejnosti.

Úvod

Úvodem EIOPA konstatuje, že pandemie zasáhla převažující část společnosti a na světové bázi, což znamená, že riziko nemůže být sdíleno a geograficky diversifikováno. Přitom rozsah dopadů pandemie je obrovský. Například se odhaduje, že nynější pojistné z pojištění pro případ přerušení provozu by na některých trzích muselo být inkasováno po dobu více než 100 let, aby byly pokryty náklady za 2 měsíce spojené s COVID-19 v pojištění pro případ přerušení provozu. Dále EIOPA upozorňuje, že pojištění pro případ pandemie není běžně nabízeno na evropských pojistných trzích a v podstatě ani neexistovala poptávka po takovém krytí před současnou pandemií. Neschopnost pojistit má podle EIOPA závažné ekonomické a sociální důsledky, protože podnikatelé a občané nemohou v řadě případů získat úvěry a hypotéky.

Pandemické riziko má podle EIOPA tzv. akumulační potenciál napříč několika oblastmi podnikání v pojišťovnictví. Mezi ně patří životní a soukromé zdravotní pojištění, úvěrové pojištění, cestovní pojištění, pojištění odpovědnosti a jiná pojištění. Navíc u pojistitelů je dotčena i strana aktiv v jejich rozvaze, a to významně zhoršenými ekonomickými podmínkami. Tyto a další problémy znemožňují, aby pojistitelé nabízeli samostatně pojištění pro případ pandemie. Pokud se budoucí pojištění tohoto rizika pokládá za nezbytné, měla by být nalezena dodatečná řešení.

EIOPA též upozorňuje, že tento diskuzní dokument zpracovali jen zaměstnanci EIOPA, kteří ale některé otázky konzultovali s odborníky. Tento dokument nepředpokládá nějakou specifickou akci a nenavrhují se v něm žádné legislativní změny. Identifikuje problémy a opce pro možná řešení sdílené odolnosti.

Prvky a principy řešení sdílené odolnosti

Tyto čtyři následující principy by měly být základem řešení sdílené odolnosti pro pandemická rizika:

• řešení sdílené odolnosti by vyžadovala sdílení nákladů a zodpovědností napříč relevantními částmi soukromého a veřejného sektoru, a to rozumným způsobem,
• účinná řešení sdílené odolnosti budou vyžadovat určitý prvek centrální koordinace napříč entitami soukromého a veřejného sektoru,
• jakékoli řešení zahrnující veřejný a soukromý sektor by bylo podmíněno implementací účinných a efektivních preventivních a adaptačních opatření,
• řešení sdílené odolnosti mohou vést k pojištění jen části ekonomických nákladů.

Opce pro řešení sdílené odolnosti

1. Ocenění rizika

Současná pandemie podle EIOPA ukázala, že existuje významná mezera v ochraně u tzv. „neškodního“ pojištění pro případ přerušení provozu. K tomu, aby bylo možné ocenit rizika u tohoto „neškodního“ pojištění spojená s pandemickými událostmi, je nezbytné mít přístup k údajům a nástrojům modelování rizika. Řadu dat o pandemii nebo o uzavření podniků, tj. o útlumu ekonomické aktivity, lze získat z veřejných zdrojů.  Nicméně mnohé údaje potřebné k porozumění rizikům zmíněného „neškodního“ pojištění nejsou veřejně dostupné, jako např. data o škodách v jednotlivých podnicích.

Dále je nezbytné zlepšit modelování „neškodních“ rizik týkajících se pojištění pro případ přerušení provozu. To by pomohlo pojistitelům ocenit riziko a kvantifikovat přínos opatření ke zmírnění ekonomických dopadů. V současné době je používáno toliko málo modelů. Problém je v tom, že je nutné modelovat jak pandemické riziko, tak „neškodní rizika, která vyplývají například i z administrativních rozhodnutí o uzavření podniků.

EIOPA navrhuje v oblasti oceňování rizika zřídit expertní skupinu EU pro sdílení dat a modelování rizika. Jejím hlavním cílem bylo mělo být zajištění dostupnosti dat, což by urychlilo přípravu nových nástrojů k oceňování rizika. Předpokládá se, že členy skupiny budou vhodné a kompetentní osoby ze soukromého i veřejného sektoru.

Pokud jde o modely, lze konstatovat, že EIOPA oceňuje v praxi používané přístupy, ale domnívá se, že modelování katastrofických rizik není dostatečné pro modelování „neškodních“ rizik spojených s pandemií týkajících se pojištění pro případ přerušení provozu. Je totiž potřebné propojit pandemické modely se sofistikovanějším modelováním škod v pojištění pro případ přerušení provozu, jež by zahrnulo i scénáře možného vládního rozhodnutí o uzavření podniků.

2. Prevence rizika

EIOPA v oblasti prevence rizika pracuje s pojmem zmírňování (rizika), kterým se rozumí opatření k minimalizaci existujících rizik a vyhnutí se novým katastrofickým událostem.  Dalším důležitým pojmem je adaptace, kterou se rozumí opatření k omezení dopadu budoucích událostí. I když adaptační opatření mohou realizovat pojistníci a pojistitelé či zajistitelé, tak preventivní opatření jsou ve značné míře v pravomoci orgánů veřejné moci. Opatření veřejných orgánů stanovují rámec, v němž se uskutečňuje prevence rizika na úrovni podniků s tím, že podniky mohou tento rámec překročit, aby optimalizovaly prevenci rizika podle potřeb a možností podniku. Podle názoru EIOPA je v prevenci důležité rozlišit, které opatření je účinné, a pak to monitorovat, aby bylo vyhodnoceno účinné snížení rizika. Dále se zdůrazňuje, že proces stanovování sazeb na základě ocenění rizika podporuje opatření k prevenci rizika.

V oblasti prevence rizika EIOPA doporučuje zohledňovat preventivní opatření v pojistném „neškodního“ pojištění pro případ přerušení provozu a v příslušných pojistných podmínkách. Dále je názoru, že je třeba vytvořit platformu pro koordinaci preventivních opatření veřejného a soukromého sektoru.

3. Konstrukce (design) produktu

„Neškodní“ pojištění pro případ přerušení provozu není v zásadě v Evropě běžně nabízeno. Riziko pandemie je zpravidla vyloučeno nebo není afirmativní (tj. tiché, nezamýšlené, kdy se neinkasuje pojistné a netvoří se technické rezervy). Je tedy třeba zlepšit pojistné krytí a k tomu je zapotřebí prozkoumat možná řešení pro pojištění rizika pandemie v rámci „neškodního“ pojištění pro případ přerušení provozu.

V úvahu připadají podle EIOPA tyto opce:

• poskytovat jednoduché a transparentní pojištění pro případ pandemie (v rámci „neškodního“ pojištění pro případ přerušení provozu). Vychází se z toho, že pandemie jsou obtížně pojistitelné z důvodu akumulace rizika, což brání pojistitelům v nabízení příslušného pojištění. Vzhledem k tomu, že pojistitelé nemají dostatek dat o pandemickém riziku, tak nemohou adekvátně stanovovat sazby tohoto pojištění. Proto úroveň krytí by byla pravděpodobně velmi omezená. Kromě toho dané pojištění je značně komplexní, takže nabídnout jednoduchý produkt je těžko realizovatelné;
• zaměřit se při tvorbě pojištění pro případ pandemie (v rámci „neškodního“ pojištění pro případ přerušení provozu) na malé a střední podniky. V současné pandemii se ukázalo, že byly těžce postiženy malé a střední podniky, jelikož neměly finanční polštáře pro případ administrativního uzavření podniků. Proti tomuto řešení stojí podle EIOPA ta skutečnost, že současnou pandemií byly zasaženy podniky všech velikostí. Kromě toho zahrnutí více aktérů by mohlo napomoci rozložení rizik;
• nabídnout parametrické pojištění pro případ pandemie (v rámci „neškodního“ pojištění pro případ přerušení provozu). Parametrické pojištění může nabídnout výhodu rychlé likvidace pojistné události, jelikož struktura výplat plnění byla předem dohodnuta na bázi určitého parametru události nebo hodnoty indexu. Také tato opce v sobě skrývá mnohá úskalí. Asi nejdůležitější je, jak stanovit parametr či index. Pokud se neukáže korelace mezi skutečnou škodou a spouštěčem pro pojistné plnění, tak může vzniknou u pojištěné osoby velké zklamání. Jako problém se může ukázat jistá vazba parametrického pojištění na vládní akci. Záleží např. na rozsahu vládní pomoci a stanovení toho, kdy nastupuje. Mohl by se totiž projevit morální hazard. Stanovení objektivního parametru je důležité i pro vyhnutí se konfliktům mezi realizací preventivních opatření a přijetím rizika.

4. Přenos rizika

EIOPA počítá u řešení sdílené odolnosti s účastí veřejného a soukromého sektoru. Jsou vymezeny čtyři vrstvy:

• pojištění/pojistný pool
• zajištění/alternativní přenos rizika/zajišťovací pool
• vládní podpora nad rámec účasti soukromého trhu
• mechanismus zastřešující podpory EU nad rámec národní úrovně.

EIOPA upozorňuje mimo jiné na tu skutečnost, že opatření přijatá u jednoho z těchto aktérů ovlivňují účinnost a dopad opatření realizovaných u jiných aktérů. Například státní dotace mohou vyvolat riziko morálního hazardu tím, že snižují motivaci k hodnocení a prevenci rizika. Veřejná zajišťovací řešení mohou být sice méně nákladná, ale záleží na tom, zda se soukromí pojistitelé budou chtít zajistit.

V částečné vazbě na možné postupy uvedené v rámci bodů 1–3 prezentuje EIOPA následující opce v oblasti přenosu rizika:

• povinné pojištění pro případ přerušení provozu vyvolaného pandemií
• zřízení národního pojistného poolu a/nebo zajišťovacího poolu. Pool může být čistě soukromou entitou nebo entitou založenou soukromým a veřejným sektorem,
• zapojení kapitálových trhů pro diversifikaci pandemických rizik
• intervence EU (např. podpora prevence rizika, motivace a koordinace národních opatření, finanční podpora procesu obnovy po pandemii, EU jako zajistitel při překročení určité hranice škod vzniklých na národní úrovni).

EIOPA k těmto opcím připojila komentář, ve kterém jsou vymezeny předpoklady či výhody a nevýhody jednotlivých řešení. Na úplný závěr EIOPA zdůrazňuje, že globální pandemie by mohla vyústit ve významné systémové riziko, které by mohlo dopadnout na některý sektor nebo na celou ekonomiku.