Dostavba základní dálniční sítě, výstavba železnice,dopravní systém postavený na vzájemné spolupráci jednotlivých druhů dopravy
Vláda dnes vzala na vědomí Informaci o stavu zpracování materiálu Dopravní sektorové strategie 3. fáze – Střednědobý plán údržby, rozvoje a financování dopravní infrastruktury pro období 2024 – 2033 s výhledem do roku 2050. Dokument, který navazuje na Dopravní politiku ČR pro období 2021 – 2027 s výhledem do roku 2050, představuje základní koncepční materiál Ministerstva dopravy formulující priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy i dopravní infrastruktury a současně dává konkrétní podobu plánu vlády pro restart Česka.
„Oproti minulosti jsme se více zaměřili na stanovení priorit rozvoje dopravní infrastruktury železniční, silniční a vodní dopravy. Součástí strategie je nyní i Desetiletý plán dostavby dopravní infrastruktury, ve kterém je definováno 161 funkčních celků v oblasti silnic, železnic a vodní dopravy. Do 10 let musíme zajistit dostavbu základní dálniční sítě, budovat VRT a řadu dalších staveb,“ říká ministr dopravy Martin Kupka a doplňuje: „České republice dosud chyběly detailněji zpracované nejen konkrétní plány, ale i jasný výhled, kolik bude výstavba v příštích deseti letech stát.“Priorita každého projektu byla posuzována vždy na základě ekonomického přínosu funkčního celku, kterého je projekt součástí. Funkční celky tak sdružují jmenovité projekty, které spolu úzce souvisejí a společně přispívají k vybudování souvislého tahu požadovaných parametrů. Ze souběžných funkčních celků pro silniční, železniční a případně vodní dopravu se pak skládají multimodální celky, které zajišťují multimodální spojení dvou nebo více významných míst. Samostatně jsou pak sledovány tzv. projektové balíčky sdružující specificky zaměřené projekty, které nemá význam sledovat v rámci jednotlivých celků.
Ke stanovení harmonogramu přípravy a realizace projektů seřazených do celků dochází na základě pořadí důležitosti a dostupnosti finančních zdrojů. V současné době je sledováno v různých stádiích přípravy cca 900 projektů staveb dopravní infrastruktury. Pro realizaci všech popsaných celků a balíčků a zajištění údržby a oprav dopravní infrastruktury je v období let 2024–2050 potřeba zajistit celkem 5,9 bilionu Kč v cenách roku 2023 (mezi lety 2024–2033 se jedná o 2,65 bilionu Kč). Velmi hrubě to v průměru znamená, že je třeba zajistit pro rozpočet SFDI finanční prostředky ve výši minimálně 200 miliard Kč v cenové úrovni 2023 ročně.
Samotný dokument Dopravní sektorové strategie … naleznete na našem webu.
Priorita každého projektu byla posuzována vždy na základě ekonomického přínosu funkčního celku, kterého je projekt součástí. Funkční celky tak sdružují jmenovité projekty, které spolu úzce souvisejí a společně přispívají k vybudování souvislého tahu požadovaných parametrů. Ze souběžných funkčních celků pro silniční, železniční a případně vodní dopravu se pak skládají multimodální celky, které zajišťují multimodální spojení dvou nebo více významných míst. Samostatně jsou pak sledovány tzv. projektové balíčky sdružující specificky zaměřené projekty, které nemá význam sledovat v rámci jednotlivých celků.
Ke stanovení harmonogramu přípravy a realizace projektů seřazených do celků dochází na základě pořadí důležitosti a dostupnosti finančních zdrojů. V současné době je sledováno v různých stádiích přípravy cca 900 projektů staveb dopravní infrastruktury. Pro realizaci všech popsaných celků a balíčků a zajištění údržby a oprav dopravní infrastruktury je v období let 2024–2050 potřeba zajistit celkem 5,9 bilionu Kč v cenách roku 2023 (mezi lety 2024–2033 se jedná o 2,65 bilionu Kč). Velmi hrubě to v průměru znamená, že je třeba zajistit pro rozpočet SFDI finanční prostředky ve výši minimálně 200 miliard Kč v cenové úrovni 2023 ročně.
Cílem Ministerstva dopravy je stanovení předpokládaného finančního rozsahu, který je nezbytné zajistit tak, aby se potřeby rozvoje dopravní infrastruktury splnily v požadovaných časových horizontech, včetně respektování splnění evropských závazků dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030, rozšíření hlavní sítě TEN-T do roku 2040 i ostatních projektů (globální síť TEN-T a ostatní národní projekty) do roku 2050. Kromě klasického financování stát počítá s půjčkami od EIB, převodem peněz z emisních povolenek a zejména s mnohonásobně větším zapojením soukromého sektoru prostřednictvím takzvaných PPP projektů.
Samotný dokument Dopravní sektorové strategie … naleznete na našem webu.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Doprava:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select