Srbsko chystá výstavbu 140 čističek odpadních vod (projekt čisté Srbsko)

Ilustrační foto: Shutterstock

Co se financování týče, je potřeba upozornit na to, že z většiny půjde o financování pocházející z Číny, v menší míře jsou plánované projekty přes německou rozvojovou banku KfW a maďarskou agenturu na podporu exportu HEPA. Pro české společnosti je dobré vědět, že dle získaných údajů se o více než 80 % čističek stále neví, jak budou technologicky zajištěny. Toto znamená, že je projektové plánování stále na začátku a u některých projektů ještě nezačalo.

Potenciální zájemci o dodávky technologií tak ještě stále mohou kontaktovat municipality a zachytit proces v přípravné fázi. Samostatnou kapitolou jsou poté dodávky technologií pro velké srbské společnosti, které dle nově platné legislativy musí splnit přísné limity spojené s čištěním odpadních vod do konce roku 2025.

INVESTICE V MILIARDÁCH EUR

Ze zjištění studie vyplývá, že v nejbližších 16 letech bude na kanalizační systém potřeba investice dosahující až 4,3 miliardy eur. Investice do čističek odpadních vod by poté měly dosáhnout další zhruba 1 miliardy eur. Srbsko bude dále potřebovat miliardy eur na to, aby si po vybudování nových čističek poradilo se vzniklým kalem.

V naprosté většině se poté počítá s tím, že finance na projekty budou získány na základě půjček, grantů a různých bilaterálních dohod. To s sebou ponese akutní potřebu poradenství. Poradenské firmy v oblasti vodohospodářství, ale také ty zaměřující se na zisk prostředků z mezinárodních zdrojů, tak budou v Srbsku nadále velice potřebné. To vyplývá z omezené kapacity místních státních orgánů se tematice adekvátně věnovat. Proto je jedním z hlavních doporučení NALEDu založení nové státní instituce, které by na sebe vzala odpovědnost za řešení situace, která je nyní – ne zcela přehledně – spravována několika ministerstvy.

NEPŘEHLEDNOST SRBSKÉHO TRHU

Regulacím spojeným s vodohospodářstvím se v Srbsku věnuje 10 různých národních institucí, jejichž působnost se různě překrývá. Jak upozorňuje diskutovaná studie s názvem „Study of wastewater treatment plants in the Republic of Serbia“, určitou roli v procesu regulace a výstavby nových zařízení na čištění odpadních vod hraje až 6 různých ministerstev. To s sebou zákonitě nese nepřehlednost a ztěžuje i působení subjektů majících zájem v této oblasti podnikat. Každá česká vodohospodářská firma si proto musí být vědoma skutečnosti, že srbský trh je na základní orientaci poměrně náročný.

Poslední dostupná čísla z roku 2021 hovoří o tom, že v Srbsku je nyní ke kanalizační síti připojeno pouze 67,2 % domácností. I když toto číslo v posledních letech stoupá, rozhodně nejde o dynamický růst (cca o 1% ročně v posledních 10 letech). Napojení na čištění městských odpadních vod s alespoň sekundárním čištěním se pak v Srbsku dostává pouze 14,67 % obyvatel – v Česku je tato hodnota na cca 85% (tedy mírně nadprůměrná v kontextu EU). NALED ve studii dále zaznamenává, že v Srbsku je nyní pravděpodobně 36 fungujících čističek odpadních vod. Zarážející zde je to, že v této oblasti neexistují žádné oficiální statistiky.

PREZENTACE NA ČESKÉ AMBASÁDĚ

Nezávislá asociace byznysmenů, místních samospráv a občanských organizací (NALED) dokončuje zprávu věnovanou vývoji v oblasti výstavby čistíren odpadních vod na západním Balkáně. Velvyslanectví ČR v Bělehradě mělo čest hostit prezentaci výsledků této cenné studie věnované Srbsku. Zpráva byla financovaná Světovou bankou. K představení kompletního dokumentu dojde pravděpodobně v průběhu ledna příštího roku – doporučujeme proto sledovat webové stránky NALEDu.

Autoři studie na semináři, které Velvyslanectví ČR v Bělehradě zorganizovalo v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED), upozornili, že na národní úrovni je poté třeba vnímat základní strategický dokument s názvem: „Water Management Strategy“, na který navazuje akční plán sloužící jako implementační základ z prosince 2021: „The water management plan on the territory of the Republic of Serbia for the period 2021 to 2027“.

Z pohledu českého velvyslanectví v Bělehradě je zřejmé, že sektor vodohospodářství je v Mapě oborových příležitosti zařazen správně a ještě dlouho tam zůstane. České firmy jsou v Srbsku vítány, jejich technologie zde najít uplatnění mohou. Důležitá je ovšem vytrvalost a dobrá orientace v místním prostředí – s tím ambasáda ráda pomůže.

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bělehradě