Konsolidační balíček: Jaké změny nás čekají v paušální dani v roce 2024?

Konsolidační balíček znamenal změny více než 60 zákonů, a některý změny se tak nemohly nepromítnout i do režimu paušální daně.

Režim paušální daně, do nějž lze vstoupit nejpozději do 10. 1. 2024, je určen pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musí pro vstup do něj splnit poměrně přísné podmínky, z nichž můžeme jmenovat následující:

• Zájemce o tento režim nesmí být plátcem DPH, přičemž registrace identifikované osoby je přípustná,
• Zájemce nesmí být současně zaměstnán, pokud by příjmy z tohoto zaměstnání podléhaly zálohové dani z příjmů fyzických osob, tzn. příjmy z dohod o provedení práce či z dohod o pracovní činnosti, z nichž je odváděna srážková daň, nejsou na závadu,
• Zájemcovy roční pasivní příjmy (příjmy z pronájmu, kapitálové příjmy a tzv. ostatní příjmy) nepřevýší částku 50 000 Kč,
• Zájemce není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
• Roční příjmy z podnikání nepřekročí hranici 2 mil. Kč.

Hlavní výhodou využití režimu paušální daně je maximální možné odbourání administrativní zátěže s podnikáním spojené. Účastník tohoto režimu totiž hradí sociální a zdravotní pojištění, jakož i daň z příjmů v jedné částce a po dobu využívání režimu nemusí podávat nejen přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale ani přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Režim paušální daně je rozdělen do 3 pásem, přičemž to první je jednoznačně nejvyužívanější. Ostatní dvě pásma představují nepoměrně vyšší měsíční platby a jejich využití není tak frekventované.

Zatímco měsíční platby v prvním pásmu činily v r. 2023 6 208 Kč, v roce 2024 se bude jednat již o částku ve výši 7 498 Kč, zvýšení tedy činí 1 290 Kč, což má přímou souvislost s navýšením minimálních sazeb zdravotního a sociálního pojištění. U druhého pásma se jedná o nárůst o 745 Kč (z 16 000 Kč na 16 745 Kč) a u třetího o 1 139 Kč (z 26 000 na 27 139 Kč).

Účastníkem prvního pásma může být živnostník, jehož příjmy bez ohledu na typ činnosti nepřesáhly 1 mil. Kč, nebo ten podnikatel, jehož příjmy nepřekročily 1,5 mil. Kč za předpokladu, že minimálně 75 % těchto příjmů odpovídá činnostem, k nimž lze aplikovat 60%, resp. 80% výdajový paušál, případně ta OSVČ, jejíž příjmy nepřesáhly 2 mil. Kč a opět 75 % těchto příjmů bylo dosaženo příjmy, jimž odpovídá výdajový paušál ve výši 80 %.

Pod 60% výdajovým paušálem si můžeme představit podstatnou část živností (například vedení účetnictví, zprostředkování obchodu a služeb apod.), pod tím 80% pak prakticky všechny živnosti řemeslné a činnosti soukromého zemědělce.

Druhého pásma může být účastna OSVČ, jež bez ohledu na typ činnosti překročila hranici 1 mil. Kč, ale nedosáhla výše 1,5 mil. Kč, nebo ta, jejíž příjmy nepřekročily 2 mil. Kč a bylo jich alespoň ze 75 % dosaženo činnostmi, na které by byl aplikovatelný 80% či 60% výdajový paušál.

Třetí pásmo je určeno pro ty fyzické osoby, jejichž příjmy překročily hranici 1,5 mil. Kč, ale nepřesáhly 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jakých činností byly příjmy dosaženy.

To, jakého pásma je OSVČ účastníkem, se odvíjí od ročního příjmu za předcházející zdaňovací období. Stane-li se, že jsou v průběhu roku překročeny příjmové limity pro konkrétní pásmo, je nutno tuto skutečnost oznámit správci daně, jímž pak bude OSVČ informována, jak vysoké doplatky toto překročení vyvolalo.

Obdobně se postupuje v případě, kdy jsou splněny podmínky pro nižší pásmo, než ve kterém se živnostník právě nachází. Pak vzniká nárok na vrácení přeplatku.

Přesáhnou-li příjmy 2 mil. Kč, vznikne povinnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Po podání tohoto přiznání je nutno z režimu paušální daně vystoupit.

Pokud podnikatel v průběhu roku zjistí, že je pro něj režim paušální daně nevýhodný, a chtěl by z něj vystoupit, může tak učinit až 10. 1. následujícího roku.

Účast v režimu paušální daně logicky nepřináší jen samé výhody. Pomineme-li skutečnost, že OSVČ zaplatí patrně více, než kdyby nebyla režimu účastna, nemůže hlavně uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované děti, resp. čerpat na ně daňový bonus. Vzhledem k tomu, že „paušalisté“ nepodávají přiznání k dani z příjmů, je zcela bezpředmětné uplatnění odčitatelných položek od základu daně a slev na již vypočtené dani, jimiž jsou například životní a penzijní pojištění, úroky z hypotečního úvěru, sleva na vyživovanou manželku/-a, sleva na studenta a invaliditu atd.

Účastníci paušálního režimu jsou rovněž oproti ostatním OSVČ v poněkud nevýhodné pozici u bankovních domů, které poměrně obtížně vyhodnocují jejich bonitu například v rámci žádosti o úvěr.

Okomentovat na Facebooku