Index spotřebitelských cen meziročně vzrostl o 8,0 %. Celková cenová hladina měřená deflátorem HDP se ve 3. čtvrtletí zvýšila o 7,4 %. Meziroční růst celkové cenové hladiny ve 3. čtvrtletí zpomalil - Vývoj ekonomiky České republiky - 3. čtvrtletí
Celková cenová hladina měřená deflátorem HDP se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,4 %. Jde o znatelný propad tempa ve srovnání s předchozími dvěma kvartály, kdy cenová hladina vzrostla o více než desetinu. Deflátor výdajů na spotřebu ukázal na meziroční nárůst o 6,9 %, přičemž statky, které spotřebovávaly domácnosti, byly dražší o 7,4 % a vládní spotřeba o 6,0 %. Cenová hladina u kapitálových výdajů meziročně vzrostla o 0,7 %, z toho samotné investiční statky zdražily o 4,2 %. Meziroční směnné relace dosáhly 103,7 %. Výrazně pozitivní byly směnné relace zahraničního obchodu se zbožím (3,8 %) i službami (2,8 %). Mezičtvrtletně se celková cenová hladina zvýšila o 0,8 %, z toho přírůstek u spotřebních statků dosáhl 0,8 %, u výdajů na tvorbu hrubého kapitálu 0,6 % a mezičtvrtletní směnné relace dosáhly 100,2 %.
Index spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně vzrostl o 8,0 %. Šlo o další zpomalení tempa a nejmírnější přírůstek od 4. čtvrtletí 2021. Zmírnění meziroční dynamiky opět nejvíce ovlivňoval vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů a bydlení, vody, energie a paliv. Ve srovnání s 2. čtvrtletím se ale zmírnilo také proinflační působení cen bytového vybavení a zařízení domácnosti a oprav, rekreací a kultury, stravování a ubytování nebo ostatního zboží a služeb [1] . K celkovému meziročnímu růstu spotřebitelských cen nadále nejvíce přispívalo bydlení a energie, potraviny a nealkoholické nápoje, rekreace a kultura a stravování a ubytování. Ve směru meziročního poklesu působily jen ceny dopravy. Ceny zboží meziročně vzrostly úhrnem o 8,6 % a služeb o 7,1 %. Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny ve 3. kvartálu zvýšily o 0,7 %, což představuje mírné posílení tempa.
Graf č. 10 Ceny ve vybraných oddílech indexu spotřebitelských cen (meziročně v %)
Zdroj: ČSÚ
Meziroční růst cen bydlení a energií ve 3. čtvrtletí zpomalil na 11,6 %. Hlavním důvodem byla vysoká srovnávací základna loňského roku. Nejvíce ke zpomalení přispělo zmírnění meziročního navýšení cen elektrické a tepelné energie, plynu a paliv na 24,7 %. Mírnější byl i růst nákladů na běžnou údržbu a drobné opravy bytu (8,2 %) i imputovaného nájemného [2] (0,4 %). Ceny ostatních služeb souvisejících s bydlením si udržovaly stabilně silné tempo růstu (15,3 %). Posílil meziroční růst cen nájemného z bytu (7,7 %). Ceny bydlení a energií ve 3. kvartálu mezičtvrtletně vzrostly o 0,4 %.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly o 7,8 %. Tempo tak opět výrazně zpomalilo. Znatelně též zpomalil meziroční přírůstek cen mléka, sýrů a vajec (ze 17,4 % na 4,0 %) a masa (z 8,6 % na 2,5 %). Mírnější, ale stále vysoký byl růst cen cukru, marmelády, medu, čokolády, cukrovinek a cukrářských výrobků (15,8 %), ostatních potravinářských výrobků (12,2 %), pekárenských výrobků a obilovin (10,4 %) a ovoce (9,0 %). Do výrazného meziročního poklesu se dostaly ceny olejů a tuků (−10,8 %). Dál mírně posílil předtím vysoký meziroční růst cen zeleniny (24,6 %). Ceny potravin a nealkoholických nápojů mezičtvrtletně klesly o 1,6 %. Stabilně silný příspěvek k meziročnímu růstu cen mají ceny alkoholických nápojů a tabáku, jejichž dynamika ve 3. čtvrtletí posílila na 7,2 %. Mezičtvrtletně se ceny alkoholických nápojů a tabáku zvýšily o 1,8 %.
Ve 3. čtvrtletí zmírnil meziroční růst cen stravování a ubytování na 11,6 %, a to pod vlivem vývoje u stravovacích (11,5 %) i ubytovacích služeb (13,0 %). Mezičtvrtletně se ceny stravování a ubytování zvýšily o 1,8 %. Podobně zmírnila meziroční dynamika u cen rekreací a kultury (9,7 %). Méně zdražovaly dovolené s komplexními službami (13,5 %) i ostatní rekreační vybavení; květiny, zahrady a domácí zvířata (9,4 %). Mezičtvrtletně rekreace a kultura zdražily o výrazných 5,2 %. Ceny ostatního zboží a služeb se meziročně zvýšily o 8,0 % a mezičtvrtletně stagnovaly (−0,1 %). Ceny vzdělávání meziročně vzrostly o 7,0 % a mezičtvrtletně o 2,0 %. Ceny zdraví byly meziročně vyšší o 8,9 % a mezičtvrtletně o 1,0 %. Ceny pošt a telekomunikací byly meziročně vyšší o 4,7 % (posílil zejména růst cen poštovních služeb na 21,3 %) a mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 %.
Ve 3. čtvrtletí se od sebe odchýlil vývoj cen odívání a obuvi a bytového vybavení a zařízení domácnosti a oprav. V minulých letech pod vlivem zdražení dopravy i materiálů a také pod tlakem rostoucí postpandemické poptávky značně posilovaly ceny v obou oddílech. Zatímco ceny oděvů a obuvi ve 3. čtvrtletí dál silně meziročně rostly (10,4 %) a mezičtvrtletně se zvýšily o 0,3 %, přírůstek cen bytového vybavení
a zařízení a oprav oslabil na 5,2 % a mezičtvrtletně zde došlo k poklesu o 1,0 %.
Ceny dopravy byly ve 3. čtvrtletí meziročně nižší o 2,4 % a pokles se tak zmírnil. Důvodem byl zejména méně výrazný propad nákladů na provoz osobních dopravních prostředků (4,7 %). Mírnější byl meziroční růst cen dopravních služeb (9,7 %). Do meziročního poklesu se dostaly ceny nákupů automobilů, motocyklů a jízdních kol (−2,3 %). Ceny dopravy mezičtvrtletně vzrostly o 2,0 %
Meziroční přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) [3] v EU ve 3. čtvrtletí zpomalil na 5,7 %. Ke zpomalení přispěl zejména vývoj u cen potravin a nealkoholických nápojů (zpomalení na 10,8 %) a dále bydlení a energií (0,7 %). Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny v EU ve 3. čtvrtletí zvýšily o 0,6 %. Nejvíce přitom rostly ceny rekreací a kultury (2,8 %), stravování a ubytování (2,6 %) a dopravy (1,9 %). Mezičtvrtletně nižší byly v EU ceny oděvů a obuvi (−7,0 %), pošt a telekomunikací (−0,5 %) a shodně o 0,1 % klesly ceny potravin a nealkoholických nápojů a bydlení a energií. Nejsilnější meziroční přírůstek HICP ve 3. čtvrtletí vykázaly Maďarsko (14,6 %), Slovensko (9,6 %) a Česko (9,5 %). Nejmírněji rostly ceny v Belgii (1,6 %), Dánsku (2,0 %) a Španělsku (2,6 %). V případě mezičtvrtletního růstu HICP vedly žebříček Chorvatsko (2,5 %), Kypr (2,5 %) a Malta (2,0 %). Ceny se mezičtvrtletně snížily v Itálii (−0,7 %), Finsku (−0,3 %) a v Lotyšsku, Litvě a Polsku (shodně o 0,2 %).
Graf č. 11 Ceny nemovitostí (meziroční změna, v %)
Zdroj: ČSÚ
Ve 3. čtvrtletí 2023 pokračoval pokles nabídkových cen bytů. Celkově v ČR klesly nabídkové ceny mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 3,3 %. Meziroční pokles nabídkových cen byl hlubší v případě bytů mimo Prahu (−5,2 %), kde také pokračovalo mezičtvrtletní snižování (−0,6 %). V Praze se nabídkové ceny bytů meziročně snížily o 1,6 % a šlo o jejich první meziroční pokles od 1. čtvrtletí 2012. Mezičtvrtletně ale nabídkové ceny bytů v Praze stagnovaly. Realizované ceny starších bytů v posledních čtvrtletích klesají výrazněji než ty nabídkové a ani ve 3. čtvrtletí 2023 se to nezměnilo. Meziroční pokles realizovaných cen starších bytů v ČR se prohloubil na 7,0 % a mezičtvrtletně ceny klesly o 0,3 %. Ceny starších bytů mimo Prahu se meziročně propadly o 7,4 % a mezičtvrtletně o 0,6 %. V Praze trval meziroční pokles realizovaných cen starších bytů (−5,3 %), mezičtvrtletně ale došlo k nárůstu o 0,8 %. Po čtyřech kvartálech mezičtvrtletních poklesů ve 3. čtvrtletí mírně vzrostly realizované ceny nových bytů v Praze (0,3 %), meziročně ale stále zaostávaly (−5,7 %).
Meziroční růst cen průmyslových výrobců se ve 3. čtvrtletí dál zmírnil na 1,3 %. Mezičtvrtletně se ceny průmyslových výrobců snížily o 0,4 %. Hlavní podíl na meziročním zpomalení měly ceny výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu, jejichž pokles se prohloubil na 2,4 %. Výrazný vliv silné srovnávací základny byl patrný na surovinách a výrobcích silně na nich závislých, jako jsou koks a rafinované ropné výrobky [4] , dřevo a dřevěné výrobky (−19,5 %), chemické látky a přípravky (−18,2 %), základní kovy (−15,2 %) nebo papír a výrobky z něj (−10,4 %). Meziročně nižší byly také ceny textilií (−1,9 %), pryžových a plastových výrobků (−3,0 %), kovodělných výrobků (−1,8 %). Výrazně zpomalil meziroční růst cen ostatních nekovových minerálních výrobků (10,0 %), tiskařských a nahrávacích služeb (7,4 %), nábytku (3,5 %) a potravinářských výrobků (3,0 %). Jen mírně zpomalil přírůstek cen strojů a zařízení (7,3 %), ostatních dopravních prostředků a zařízení (6,5 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (2,4 %). Stabilní byl růst cen nápojů (12,8 %), oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (9,6 %), motorových vozidel (3,3 %) a usní a souvisejících výrobků (2,6 %). Mírně posílil meziroční růst cen oděvů (9,4 %), základních farmaceutických výrobků a přípravků (4,9 %) a elektrických zařízení (2,4 %).
Graf č. 12 Ceny hlavních skupin průmyslových výrobců (meziroční změna, v %, podle klasifikace CPA)
Zdroj: ČSÚ
Ceny těžby a dobývání ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly o 44,5 %, zejména pod vlivem cen černého a hnědého uhlí a lignitu (71,1 %) a ropy a zemního plynu (22,2 %). Meziročně vyšší byly i ceny ostatní těžby a dobývání nerostných surovin (21,0 %), zahrnující zejména stavební materiály. Meziroční růst cen elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se zmírnil na 10,5 % a ceny zásobování vodou a služeb souvisejících s odpadními vodami byly vyšší o 16,3 %.
Ceny průmyslových výrobců v EU [5] se ve 3. čtvrtletí meziročně propadly o 9,5 %. Do hlubokého poklesu se dostaly ceny těžby a dobývání (−31,6 %) a elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−31,1 %), meziročně nižší byly i ceny ve zpracovatelském průmyslu (−0,6 %). Ceny průmyslových výrobců ve 3. čtvrtletí meziročně klesly ve většině zemí EU, nejvíce v Irsku (−43,8 %), Bulharsku (−26,2 %) a Itálii (−16,1 %). Česko s přírůstkem 1,3 % patřilo mezi sedmičku výjimek. Nejvíce meziročně rostly ceny průmyslových výrobců v Lucembursku (24,2 %), v Maďarsku (10,9 %) a na Slovensku (9,2 %). Mezičtvrtletně klesly ceny průmyslových výrobců v EU počtvrté v řadě, a to o 1,1 %. Výrazně mezičtvrtletně klesly ceny těžby a dobývání (−5,3 %) i elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−3,2 %) a mírně nižší byly také ve zpracovatelském průmyslu (−0,2 %). Nejvýraznější mezičtvrtletní pokles cen průmyslových výrobců zaznamenaly Irsko (−5,3 %), Belgie (−2,8 %) a Polsko (−2,5 %) a naopak nejsilněji rostly ceny v Lucembursku (25,2 %), Řecku (2,2 %) a Chorvatsku (2,2 %).
Ve 3. čtvrtletí se počtvrté v řadě zmírnil meziroční růst cen stavebních prací. Ty byly podle odhadů meziročně vyšší o 4,1 %. Oproti 2. kvartálu vzrostly ceny stavebních prací o 0,3 %. Ceny materiálů a výrobků spotřebovaných ve stavebnictví meziročně prakticky stagnovaly (0,3 %) a mezičtvrtletně klesly o 1,4 %.
Meziroční růst cen tržních služeb ve 3. čtvrtletí oslabil na 5,3 %. Zpomalení bylo ovlivněno zejména vývojem cen reklamních služeb a průzkumu trhu (pokles o 0,8 %) a dále zmírněním růstu cen pozemní a potrubní dopravy na 3,5 %. K meziročnímu růstu cen tržních služeb nejvíce přispívaly ceny služeb v oblasti programování a souvisejícího poradenství (meziroční růst o 8,2 %), ceny služeb v oblasti nemovitostí (6,8 %), ceny služeb v oblasti zaměstnání (22,3 %) a výše zmíněné ceny pozemní a potrubní dopravy. Významnější vliv na celkový růst měly i ceny skladování a podpůrných služeb v dopravě (3,9 %), poštovních a kurýrních služeb (12,9 %), informačních služeb (12,4 %) nebo architektonických a inženýrských služeb a technických zkoušek a analýz (3,9 %). Mezičtvrtletně se ceny tržních služeb snížily o 0,6 %.
Ceny zemědělské výroby (včetně ryb) se ve 3. čtvrtletí meziročně snížily o 14,7 % a jejich propad se prohloubil. Vliv měla zejména vysoká srovnávací základna loňského roku, zejména v rostlinné výrobě. Mezičtvrtletně se ceny zemědělské výroby snížily o 8,7 %. Ceny rostlinné výroby se propadly meziročně o 22,5 %. Pokles se dále prohluboval u obilovin (−32,4 %, z toho ceny pšenice klesly o 35,8 %, žita o 29,0 %, ječmene o 26,6 %, kukuřice o 26,2 % a ovsa o 10,8 %). Hluboké snížení se týkalo rovněž průmyslových plodin (−30,7 %), zejména olejnin (−35,4 %). Naopak meziročně rostly ceny krmných plodin (8,9 %), zeleniny a zahradnických produktů (16,7 %), výrazně posílil meziroční růst cen brambor (53,9 %) a vyšší byly i ceny ovoce (10,0 %). Ceny živočišné výroby se ve 3. kvartálu meziročně snížily o 2,2 %, poprvé od 2. čtvrtletí 2021. Ceny hospodářských zvířat byly meziročně vyšší o 8,5 %, jejich růst ale zmírnil. Přitom ceny skotu klesly meziročně o 1,5 %, ceny prasat a selat byly vyšší o 24,2 % (téměř neměnné tempo oproti předchozímu čtvrtletí) a drůbeže o 1,0 %. Ceny mléka se meziročně propadly o 12,3 % a růst cen vajec zmírnil na 19,0 %.
Ve 3. čtvrtletí byl meziroční pohyb cen zahraničního obchodu poměrně silně ovlivněn vývojem směnného kurzu. Koruna byla meziročně silnější vůči euru i dolaru a prohlubovala tak meziroční pokles cen [6] . Ceny vývozu zboží ve 3. čtvrtletí meziročně klesly o 4,4 % a propad se prohloubil. Ceny vývozu zboží mezičtvrtletně mírně vzrostly (0,7 %). Nejvíce meziročně klesaly ceny vývozu ostatních surovin [7] (−23,0 %), minerálních paliv a maziv (−18,8 %) a chemikálií (−13,4 %). Nižší byly i ceny polotovarů [8] (−7,4 %) a potravin a živých zvířat (−5,3 %). Naopak silně meziročně rostly ceny exportu nápojů a tabáku (14,7 %) a meziročně vyšší byly ceny strojů a dopravních prostředků (1,5 %) i průmyslového spotřebního zboží (0,9 %).
Ceny dovozu zboží se ve 3. čtvrtletí meziročně propadly o 11,2 % a mezičtvrtletně byly vyšší o 1,3 %. Podobně jako na straně exportu, také v případě dovozu se nejvíce meziročně propadaly ceny minerálních paliv (−44,7 %), ostatních surovin (−17,2 %) a chemikálií (−12,0 %). Meziročně zaostávaly také ceny polotovarů (−7,1 %) a strojů a dopravních prostředků (−1,9 %). Výrazně meziročně narostly ceny nápojů a tabáku (20,9 %) a rostly i v případě průmyslového spotřebního zboží (3,8 %) a potravin a živých zvířat (3,1 %). Meziroční směnné relace zahraničního obchodu se zbožím ve 3. čtvrtletí dosáhly 107,7 %. K výrazně kladné hodnotě celkových směnných relací přispěl obchod s minerálními palivy (směnné relace zde dosáhly 146,8 %) a se stroji a dopravními prostředky (103,5 %). Naopak záporné byly meziroční směnné relace obchodu s potravinami a živými zvířaty (91,8 %), ostatními surovinami (93,0 %), nápoji a tabákem (94,9 %), průmyslovým spotřebním zbožím (97,2 %), chemikáliemi (98,4 %) a polotovary (99,6 %). Mezičtvrtletní směnné relace zahraničního obchodu se zbožím byly záporné a činily 99,4 %.
[1] Zahrnuje služby osobní péče a osobní potřeby a doplňky, sociální péči, pojištění a další finanční služby apod.
[2] Imputované nájemné vyjadřuje náklady vlastnického bydlení. Kromě samotných cen bydlení zahrnuje i náklady na výstavbu a renovace a další poplatky. Více na: https://www.czso.cz/csu/czso/metodicka-poznamka-k-indexu-spotrebitelskych-cen-imputovane-najemne .
[3] Oproti indexu spotřebitelských cen, který ČSÚ pro českou ekonomiku sestavuje, HICP neobsahuje imputované nájemné, což bývá zdrojem rozdílů mezi HICP a Indexem spotřebitelských cen.
[4] Přesné hodnoty ukazatele nejsou uvedeny kvůli ochraně individuálních dat.
[5] Bez cen zásobování vodou a služeb souvisejících s odpadními vodami.
[6] Podle údajů ČNB byl ve 3. čtvrtletí 2023 průměrný kurz koruny vůči euru 24,136 CZK/EUR. V roce 2022 to bylo 24,573 CZK/EUR. Kurz dolaru meziročně výrazně posílil. Ve 3. čtvrtletí 2022 činil průměr 24,402 CZK/USD a letos 22,173 CZK/USD.
[7] SITC 2 – suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv.
[8] SITC 6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?