Hodnota vývozu zboží se ve 3. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně snižovala.
V kumulaci za 1. až 3. čtvrtletí
2023 hodnota
vývozu zboží [1] dosáhla 3 296,0 mld.
korun. To představuje meziroční
nárůst o 34,7 mld.
korun (1,1 %). Mírný přírůstek za celé období od začátku
roku je
výsledkem složitějšího vývoje v rámci jednotlivých čtvrtletí. Zatímco v 1. kvartálu
vývoz výrazně meziročně narostl, ve 2. čtvrtletí jeho dynamika prudce oslabila. Ve 3. čtvrtletí již hodnota
exportu zboží meziročně klesla o 78,3 mld.
korun (−7,2 %) na 1 015,2 mld. Významnou roli na meziročním poklesu hodnoty
vývozu měl i cenový vývoj, především propad cen minerálních paliv a dalších
surovin [2] . Sezónně očištěné údaje ukazují, že mezičtvrtletně došlo k výraznému poklesu hodnoty
exportu zboží o 3,3 %.
Vývoz zboží do
Evropské unie v kumulaci od začátku
roku mírně meziročně
vzrostl (+20,1 mld.
korun, 0,8 %), podobně jako
export mimo
EU (+14,4 mld., 2,3 %). V samotném 3. čtvrtletí se silně meziročně propadl
export do
EU (−71,7 mld.
korun, −8,2 %), zatímco pokles u mimounijních zemí byl méně výrazný (−6,7 mld., −3,1 %). Ve 3. čtvrtletí se meziročně propadl
vývoz do většiny sledovaných zemí, nejvíce do
Německa (−29,7 mld.
korun, −8,8 %), na
Slovensko (−13,2 mld., −12,2 %) a do
Rakouska (−10,8 mld., −20,7 %) [3] . Výrazně meziročně klesal také
export do
Francie (−4,3 mld.
korun, −8,1 %), do Nizozemska (−3,2 mld., −8,7 %), do
Spojených států (−3,2 mld., −10,8 %), do
Itálie (−3,0 mld., −6,9 %), do
Švédska (−2,4 mld., −14,0 %), do
Ruska (−2,3 mld., −41,1 %) nebo do
Číny (−2,3 mld., −19,4 %). Výraznější meziroční přírůstky byly ve 3. čtvrtletí zaznamenány jen v případě
vývozu na
Ukrajinu (+2,7 mld.
korun, 41,4 %) a do
Turecka (+2,5 mld., 18,0 %).
Celkově od začátku
roku nejvíce
rostl vývoz motorových vozidel (+134,3 mld.
korun, 17,5 %), elektrických zařízení (+43,8 mld., 14,6 %), strojů a zařízení (+27,2 mld., 7,5 %) a potravinářských výrobků (+14,4 mld., 13,6 %). Naopak propad byl zaznamenán zejména u
vývozu elektřiny,
plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−52,1 mld.
korun, −58,1 %), základních
kovů (−29,9 mld., −19,5 %), chemických látek a přípravků (−27,6 mld.,
−15,4 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (−16,7 mld., −5,6 %) a
dřeva a výrobků z něj (−13,3 mld., −27,9 %). V samotném 3. čtvrtletí meziročně klesl
vývoz většiny produktů. Nejvíce se propadl
export elektřiny,
plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−31,5 mld.
korun, −74,9 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (−15,3 mld., −14,5 %), základních
kovů (−9,9 mld., −21,8 %) a chemických látek a přípravků (−10,0 mld., −17,7 %). Klesal také
export kovodělných výrobků (−3,8 mld.
korun, −5,8 %),
dřeva a výrobků z něj (−3,8 mld., −27,6 %),
ropy a zemního
plynu (−3,6 mld., −98,9 %), koksu a rafinovaných ropných výrobků (−3,0 mld., −18,3 %), pryžových a plastových výrobků (−2,7 mld., −5,2 %),
papíru a výrobků z něj (−2,6 mld., −11,8 %), textilií (−2,1 mld., −13,5 %) nebo produktů
zemědělství a myslivosti (−2,0 mld., −13,7 %). Nejvíce se meziročně zvýšil
vývoz motorových vozidel (+12,4 mld.
korun, 4,9 %). Přírůstek ale výrazně oslabil, a to zejména kvůli silné srovnávací základně loňského
roku a mírně
rostl také
vývoz elektrických zařízení (+3,2 mld., 3,1 %) a potravinářských výrobků (+2,4 mld., 6,3 %).
Hodnota dovozu zboží od počátku
roku do září dosáhla 3 219,8 mld.
korun a meziročně tak klesla o 191,6 mld. (−5,6 %). Také v případě importu se vývoj ve 2. a 3. čtvrtletí výrazně lišil od pozitivnějšího počátku
roku. V samotném 3. čtvrtletí hodnota dovozu meziročně klesla o 142,5 mld.
korun (−12,3 %) na 1 015,4 mld. a cenový vývoj hrál výraznou roli [4] . Podle sezónně očištěných údajů se dovoz ve 3. kvartálu mezičtvrtletně snížil o 2,5 %. Propad
cen surovin byl patrný i na teritoriálním rozkladu vývoje dovozu. V kumulaci od počátku
roku se dovoz z
EU meziročně snížil o 66,2 mld.
korun (−3,2 %), zatímco import ze zemí mimo
EU, kde
suroviny převažují, klesl o 128,3 mld. (−9,7 %). V samotném 3. čtvrtletí se hodnota dovozu zboží z
EU meziročně propadla o 49,4 mld.
korun (−7,3 %) a mimo
EU o 92,9 mld. (−19,5 %). Nejvíce meziročně klesl dovoz z
Ruska (−69,1 mld.
korun, −77,0 %) a
Číny (−25,4 mld., −16,8 %). U
Číny šlo o první pokles importu od 1. čtvrtletí
2020 a nejhlubší zaznamenaný propad v celé časové řadě. Výrazně nižší byl také dovoz z
Polska (−15,3 mld.
korun, −15,0 %) a
Německa (−14,6 mld., −5,8 %). Meziročně klesla také hodnota dovozu z
Rakouska (−4,0 mld.
korun, −12,7 %),
Francie (−3,8 mld., −10,8 %),
Belgie (−3,0 mld., −16,1 %), Nizozemska (−2,5 mld., −9,2 %),
Spojených států (−2,5 mld., −7,1 %) nebo ze
Slovenska (−2,1 mld., −3,9 %). Podobně jako v předchozích několika čtvrtletích silně
rostl dovoz z
Norska (+13,1 mld.
korun, 397,1 %) [5] a vyšší byl také v případě
Kazachstánu (+2,5 mld., 274,9 %).
V kumulaci od začátku
roku se nejvíce propadla hodnota dovozu
ropy a
zemního plynu (−130,7 mld.
korun, −50,1 %), základních
kovů (−57,7 mld., −19,4 %) a chemických látek a přípravků (−40,1 mld., −13,4 %), ale import klesl u většiny druhů zboží. Zmíněný propad vyvažovala motorová vozidla (+55,3 mld.
korun, 13,0 %), elektrická zařízení (+44,8 mld., 14,8 %) a stroje a zařízení (+11,2 mld., 3,8 %). V samotném 3. čtvrtletí meziročně klesal dovoz téměř všech druhů zboží a výjimečné nárůsty dosahovaly jen řádu stovek
milionů korun, jako byl případ motorových vozidel (+1,5 mld.
korun, 1,0 %) a ostatních dopravních prostředků a zařízení (+1,1 mld., 9,1 %). Nejvíce se ve 3. čtvrtletí meziročně propadl dovoz
ropy a
zemního plynu (−59,6 mld.
korun, −58,7 %), základních
kovů (−19,0 mld., −21,3 %) a chemických látek a přípravků (−16,1 mld., −16,4 %). Významný byl také pokles u počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (−8,8 mld.
korun, −7,2 %),
elektřiny,
plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−5,1 mld., −54,4 %), ostatních výrobků zpracovatelského
průmyslu (−4,7 mld., −17,7 %), černého a hnědého
uhlí a lignitu (−4,3 mld., −49,4 %),
papíru a výrobků z něj (−4,2 mld., −22,2 %), elektrických zařízení (−3,8 mld., −3,4 %), pryžových a plastových výrobků (−3,5 mld., −6,9 %) nebo strojů a zařízení (−2,3 mld., −2,4 %).
Bilance zahraničního obchodu se zbožím dosáhla v kumulaci od začátku
roku 76,2 mld.
korun a oproti rekordně hlubokému
schodku ze stejného období loňského
roku se zlepšila o 226,3 mld. Celkový přebytek je
výsledkem zejména prvních dvou čtvrtletí. Ve 3. čtvrtletí byla bilance téměř vyrovnaná, když dosáhla jen drobného
deficitu ve výši −0,2 mld.
korun. I tak šlo meziročně o 64,1 mld.
korun lepší
výsledek. Mezičtvrtletně se sezónně očištěná bilance
zahraničního obchodu se zbožím zhoršila. V kumulaci od začátku
roku se přebytek
bilance zahraničního obchodu se zeměmi
EU meziročně zlepšil o 86,4 mld.
korun a
deficit se zeměmi mimo
EU se zmírnil o 142,7 mld. V samotném 3. čtvrtletí došlo k meziročnímu zhoršení bilance
obchodu s
EU o 22,3 mld.
korun, ale
deficit s mimounijními zeměmi se zmírnil o 86,2 mld. Meziročně se nejvíce zlepšila bilance
obchodu s
Ruskem (+66,7 mld.
korun),
Čínou (+23,0 mld.) a s
Polskem (+13,7 mld.). Zlepšila se také
bilance zahraničního obchodu s
Ukrajinou (+3,8 mld.
korun),
Tureckem (+3,3 mld.),
Velkou Británií (+2,3 mld.) nebo
Ázerbájdžánem (+2,0 mld.). Výrazné meziroční zhoršení bilance bylo zaznamenáno u
obchodu s
Německem (−15,0 mld.
korun), s
Norskem (−14,4 mld.) a se
Slovenskem (−11,1 mld.). Horší byl také
výsledek v případě
Rakouska (−6,8 mld.),
Kazachstánu (−3,4 mld.),
Švédska (−2,3 mld.) nebo
Izraele (−2,1 mld.).
[1] Údaje za zahraniční obchod se zbožím od roku 2020 jsou přepočítávány aktualizovanou metodou založenou na vyšší míře detailu, viz https://www.czso.cz/csu/czso/aktualizace-metody-propoctu-zahranicni-obchod-se-zbozim . Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje sezónně neočištěné a v běžných cenách.
[2] Ceny vývozu zboží se ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně snížily o 4,4 % a mezičtvrtletně vzrostly o 0,7 %. Ceny ostatních surovin meziročně klesly o 23,0 % (především korku a dřeva), minerálních paliv o 18,8 % (elektřiny, ropných výrobků a uhlí) a chemikálií o 13,4 % (zvláště organických chemikálií a plastů).
[3] U všech tří zemí byl vývoz ovlivněn propadem cen elektřiny. V případě Německa se ve 3. čtvrtletí meziročně snížila hodnota vývozu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 16,4 mld. korun, export elektřiny na Slovensko se propadl o 9,0 mld. korun a do Rakouska o 5,4 mld.
[4] Ceny dovozu zboží ve 3. čtvrtletí meziročně klesly o 11,2 % a mezičtvrtletně vzrostly o 1,3 %. Ceny minerálních paliv byly meziročně nižší o 44,7 % (hlavně plynu a elektřiny), ostatních surovin o 17,2 % (především rud kovů a kovového odpadu) a chemikálií o 12,0 % (zvláště plastů).
[5] Norsko představuje „nový“ zdroj zemního plynu a náhradu za výpadek u dovozu této komodity z Ruska.
Na meziročním zlepšení
bilance zahraničního obchodu se zbožím v kumulaci za
1. až 3. čtvrtletí se nejvíce podílel obchod s ropou a
zemním plynem (+121,7 mld. korun), motorovými vozidly (+79,1 mld.) a základními
kovy (+27,8 mld.). V kumulaci od začátku roku se výrazně zhoršila zejména
bilance obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem
(−39,7 mld. korun). V samotném 3. čtvrtletí ve směru zlepšení bilance působil
zejména obchod s ropou a zemním plynem (+56,0 mld. korun). Zlepšení salda
u ostatních druhů zboží bylo méně výrazné. Bilance obchodu s motorovými
vozidly se zlepšila o 11,0 mld. korun, se základními kovy o 9,1 mld.,
s elektrickými zařízeními o 7,0 mld., s chemickými látkami a
přípravky o 6,1 mld., s černým uhlím a lignitem o 3,9 mld.,
s ostatními výrobky zpracovatelského průmyslu o 3,9 mld., se stroji a
zařízeními o 2,4 mld. a s oděvy o 2,3 mld. Na druhé straně největší
meziroční zhoršení bilance měl ve 3. kvartálu obchod s elektřinou, plynem, párou
a klimatizovaným vzduchem (−26,4 mld. korun). S odstupem následovaly
počítače, elektronické a optické přístroje (−6,5 mld. korun), produkty
lesnictví a těžby dřeva (−3,1 mld.), produkty zemědělství a myslivosti (−2,9
mld.), dřevo a dřevěné výrobky (−2,2 mld.) nebo kovodělné výrobky (−2,1 mld.).
RSS
Přebírání zpráv
