V očích
agentury Fitch Slovensko tedy vykazuje nejhorší
rating za celou dobu, po niž platí eurem, a dokonce i po kterou bylo zapojeno do předvstupního mechanismu pro přijímání
eura, zmíněného ERM II. To je zvláště varovné, neboť dopad narůstajícího
slovenského veřejného zadlužení a vysokých
deficitů nyní není s to kompenzovat ani účast země v
eurozóně, a tedy kredibilita
Evropské centrální banky a její široké možnosti
Slovensku ulevovat od nepříznivých efektů vysokého zadlužení, jako jsou relativně
vysoké úrokové sazby a relativně
vysoké náklady obsluhy dluhu. Tato kredibilita a rovněž možnosti
Evropské centrální banky ulevovat
Slovensku od nákladů dluhu jsou neskonale vyšší, než by byly ty, jimiž disponuje Národná
banka Slovenska, tedy
centrální banka našich východních sousedů. Přesto nyní má
Slovensko stejný, ba horší
rating, než když ještě platilo svojí
korunou.
Slovensko rovněž nyní po zhoršení
ratingu zaostává nejvýrazněji za hodnocením České republiky
agenturou Fitch, a to za celé období od října
2002, tedy za posledních více než 21
let.
Slovensko má nyní o celé tři stupně horší hodnocení než Česko, což se nikdy právě od října
2002 nepřihodilo.
Slovenské veřejné
finance spějí k rozvratu mnohem spíše než ty české. Ostatně ještě v září
2018 měli naši východní sousedé u
agentury Fitch stejný
rating jako Česko. Nynější o tři stupně horší hodnocení už připomíná situaci z éry mečiarismu 90.
let či z doby, kdy se z něj
Slovensko vzpamatovávalo.
Zhoršení
slovenského ratingu na nejhorší úroveň za posledních více než osmnáct
let je navíc dalším dokladem toho, že jednotná měna
euro není automatem na solidní
rating. Naopak, může k celkem rychle postupujícímu zhoršování
ratingu – a samozřejmě nejen
Slovenska – přispívat, takže akt přijetí jednotné
evropské měny má pak na
rating dané členské země dlouhodobě převážně negativní vliv.
Uvažme, že z dvaceti zemí
eurozóny se v době, po kterou eurem platí, zhoršil
rating dle Fitche hned jedenácti z nich (což odpovídá 55 % zemí). Přitom ze sedmi zemí
EU, které eurem naopak neplatí, se
rating téže agentury nezhoršil žádné (tedy 0 %). A to prosím bereme v potaz celé období od vzniku
eura čili od
1. ledna 1999. Hned šesti z těchto sedmi zemí (
Dánsku,
Švédsku, Česku,
Polsku,
Bulharsku a
Rumunsku) se
rating zlepšil, v případě jedné –
Maďarska – je nyní shodný jako právě
1. ledna 1999.
Stěžejním důvodem dlouhodobě převážně negativního vlivu
eura na
rating je to, že po vstupu dané země do
eurozóny se zhusta zhoršuje její rozpočtová kázeň, čehož příkladem je právě
Slovensko. Dochází totiž k nárůstu morálního hazardu, kdy země
eurozóny, jako je
Slovensko, cynicky, v duchu jednání černého pasažéra, sází na to, že ji před rozvratem veřejných financí uchrání rozpočtově (zatím) poměrně ještě ukázněné země v čele s
Německem či "tisk" miliard a bilionů
eur v režii
Evropské centrální banky, a tedy umělé stlačování úroků na
státním dluhu.
Německo patří k menšině zemí
eurozóny, které si od vzniku
eura své ratingové hodnocení stále drží a nezhoršuje se jim.
Německo si jej navíc drží na nejlepší možné úrovni, tedy dle Fitche na stupni
AAA.
Dluh zemí
eurozóny se v důsledku zmíněného morálního hazardu neustále trendově prohlubuje. Vždyť když třeba právě
Slovensko do
eurozóny vstupovalo, začátkem
roku 2009, činil její dluh 69,6
procenta HDP. Loni koncem
roku už to bylo 91 procent
HDP.
Rating zemí
eurozóny se přitom v té souvislosti v průměru soustavně zhoršuje. Jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci, jež může skončit rozpadem
eurozóny.
Zamezit tomuto neudržitelnému vývoji měl Pakt
růstu a stability a jeho pravidla rozpočtové kázně. Ta však od 90.
let, kdy pakt vznikl, byla a jsou porušována doslova ve stovkách případů prakticky všemi zeměmi
eurozóny, resp.
EU. Stal se z nich trhací kalendář. Žádná měnová unie nemůže dlouhodobě přežít, tím méně vzkvétat, jsou-
li její základní pravidla trhacím kalendářem.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz