Průmyslové Česko na mapě Evropy - Průmyslová výroba v roce 2021 vytvářela 28 % hrubé přidané hodnoty ekonomiky Česka a 20 % ekonomiky zemí EU27

Průmyslová výroba v roce 2021 vytvářela 28 % hrubé přidané hodnoty ekonomiky Česka a 20 % ekonomiky zemí EU27.

Průmysl dlouhodobě patří k tahounům evropské ekonomiky. Následující článek sleduje jeho výsledky za rok 2021*). V uvedeném roce vytvořil průmysl na území Evropské unie hrubou přidanou hodnotu ve výši 2,6 bilionu euro, což představuje 20% podíl na celkové ekonomice EU. Pozici nejvýznamnější části průmyslové výroby zaujímá v Evropské unii i náš zpracovatelský průmysl.

Průmysl zaměstnával značnou část obyvatel. V ze­mích EU se v roce 2021 jednalo o 33 milionů osob, tedy 11,6 % všech osob ve věku 15–64 let. Česko prů­měr navyšovalo, 1,4 milionu zaměstnaných osob od­povídalo 21 % tuzemské populace ve věku 15–64 let. Motivací pro tyto zaměstnance mohly být i mzdy, neboť průmysl se na součtu vyplacených mezd v EU podílel 18,9 %, u nás dokonce 28,3 %. Z tohoto po­hledu byla nejatraktivnějším odvětvím v EU výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků, s průměrnou měsíční mzdou 5 tis. eur. Ovšem ne všechny pozice v průmyslové výrobě byly tak atrak­tivní. Například v nejhůře ohodnoceném odvětví výroba oděvů se průměrná měsíční mzda zastavila na hodnotě 1,2 tis. eur.

Těžbě a dobývání se daří v Polsku

Oblast těžby a dobývání v EU zaměstnávala 379 tisíc osob, z toho na Česko připadalo 19,6 tisíce osob. Tato část průmyslu je závislá na přítomnosti přírodních zdrojů, a z toho vyplývají velké rozdíly mezi různými zeměmi. Nejvyšší přidanou hodnotu v této oblasti vykázalo Polsko (3,8 mld. eura), které se na celkové přidané hodnotě těžebního průmyslu v Evropě po­dílelo 22 %.

V celoevropském kontextu zaujímal těžební prů­mysl méně významnou pozici – na celkové přidané hodnotě průmyslu v EU se podílel pouhými 1,5 % (v Česku to byla 2 %). Nejvýznamnější složku prů­myslu tvořil v Bulharsku s 8,9 % přidané hodnoty z průmyslu a v Polsku s 6,5 %. Naproti tomu v Belgii se těžba podílela na průmyslu pouhými 0,3 % přidané hodnoty. V EU těžba a dobývání zaměstnávala 0,13 % obyvatel ve věku 15–64 let, v Česku 0,29 %.

Z českého pohledu byla zajímavá těžba uhlí. Po Polsku, kde toto odvětví vykázalo přidanou hod­notu 3,8 mld. eura, jsme druhou nejvýznamnější zemí v EU s přidanou hodnotou ve výši 0,6 mld. eura.

Přidaná hodnota v průmyslu na 1 obyvatele (€)

Ve zpracovatelském průmyslu dominuje Německo

V zemích EU generoval zpracovatelský průmysl 2 bil. eur přidané hodnoty, což znamená 84 % ze všech prů­myslových odvětví. Celá třetina této částky připadá na Německo, které vykazovalo nejvyšší hodnoty při­dané hodnoty i na jednoho obyvatele (8,9 tis. eura). Česká republika se 4,3 tis. eura na obyvatele byla lehce pod průměrem EU, který činil 4,7 tis. eura. Zpracovatelský průmysl v EU zaměstnával 29,7 mi­lionu osob, a tedy 90 % všech osob zaměstnaných v průmyslu. V Česku to bylo 1,3 milionu osob, což představovalo 92 % z průmyslu.

Výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků se nejvíce soustředila v Německu, následovaném Francií a Itálií. V řeči čísel to znamená, že v Německu 983 tisíc osob vytvářelo přidanou hodnotu 44 mld. eur ve vý­robě potravin, 9 mld. eur ve výrobě nápojů a 6,7 mld. eur ve výrobě tabákových výrobků (to odpovídá 62 % přidané hodnoty z tabákových výrobků v rámci celé EU). Německo s Francií a Itálií se podílely z 55 % na celkové přidané hodnotě z výroby potravin a ná­pojů v EU. Pokud zohledníme počet obyvatel, největší podíl osob ve věku 15–64 let zaměstnaných v odvětví výroby potravin a nápojů nalezneme v Rumunsku (2,8 %). Česko se s 1,8 % pohybovalo lehce nad prů­měrem EU (1,6 %), avšak z pohledu přidané hodnoty zůstávalo pouze na dvou třetinách průměru EU.

V textilu a oděvech vede Itálie

Výrobu textilu, oděvů a kožených výrobků v EU táhla především Itálie, kde našlo uplatnění 27 % osob za­městnávaných v tomto odvětví napříč EU. Itálie záro­veň vytvářela přibližně 40 % přidané hodnoty v této oblasti v EU. Přihlédneme-li k velikosti jednotlivých zemí, největší podíl osob ve věku 15–64 let pracují­cích v těchto odvětvích bychom nalezli v Portugalsku (2,6 %). Portugalsko rovněž vykazovalo druhou nej­větší přidanou hodnotu na obyvatele (335 eur) hned za Itálií (392 eur). V Česku tato odvětví zaměstná­vala 52 tisíc osob. Vzhledem k počtu obyvatel u nás měla o třetinu větší podíl na zaměstnanosti, než byl průměr v EU, ačkoli ve vyprodukované přidané hod­notě dosáhla pouze dvou třetin průměru EU. V obou srovnáních zaostáváme především ve výrobě kože­dělných výrobků.

Výroba a zpracování dřeva, papíru tiskovin a na­hraných nosičů probíhala především v režii Německa. Tam vzniklo 25 % přidané hodnoty v EU a bylo za­městnáno 20 % z počtu osob v daných odvětvích. V oblasti zpracování dřeva drželo s Německem krok v počtu zaměstnaných osob Polsko (143 tis., v Ně­mecku 147 tis.), avšak polská přidaná hodnota tvo­řila pouze 34 % německé. Z národního pohledu bylo zpracování dřeva velmi důležitým odvětvím pro Es­tonsko a Lotyšsko. Oba pobaltské státy vykazovaly v přepočtu na obyvatele nejvyšší přidanou hodnotu (Estonsko 687 eur, Lotyšsko 637 eur) i podíl zaměst­naných osob na populaci 15–64 let (Estonsko 2,2 %, Lotyšsko 2,1 %). Vysoce nadprůměrnou přidanou hodnotu, přes 400 eur na obyvatele, dosahovaly také Rakousko, Finsko a Švédsko. Uvedené skandinávské země zaujímaly přední příčky rovněž ve výrobě pa­píru. Ve Švédsku toto odvětví zaměstnávalo 0,6 % a ve Finsku 0,5 % osob ve věku 15–64 let a vytvářelo přidanou hodnotu 538 eur (Švédsko) a 485 eur (Fin­sko) na obyvatele. V Česku výroba a zpracování dřeva, papíru, tiskovin a nahraných nosičů zaměstnávala 94 tisíc osob, tj. 1,42 % z populace 15–64 let. Jednalo o dvojnásobek průměru EU (0,74 %).

Ztotožnění s národní identitou (%)

Výrobě chemie, farmaceutik, pryže a plastů a ne­kovových minerálních výrobků v absolutních číslech taktéž dominuje Německo, které v těchto odvětvích zaměstnává 27 % všech osob a tvoří 36 % přidané hod­noty zemí EU. Pouze ve výrobě koksu a rafinovaných ropných produktů mu v počtu zaměstnaných osob šlape na paty Polsko (21,8 tis. oproti 22,6 tis. v Ně­mecku), které ovšem vytváří pouze třetinu německé přidané hodnoty. Z pohledu jednotlivých zemí má v Dánsku a v Belgii velký význam výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků, která zde tvoří vysokou přidanou hodnotu 1 424, resp. 1 233 eur na obyvatele. Pro Belgii, společně s Nizozemskem a Německem je významná i výroba chemických lá­tek a přípravků, v níž tyto země dosahují nejvyšší přidané hodnoty na obyvatele v EU (Belgie 764 eur, Nizozemsko 680 eur, Německo 642 eur). Česko díky významné výrobě pneumatik vévodí EU v podílu po­čtu osob zaměstnaných ve výrobě pryžových a plas­tových výrobků (1,3 %) a ve výrobě ostatních neko­vových minerálních výrobků, kam patří i výroba skla (0,8 %). V přidané hodnotě se pohybujeme na úrovni 140 %, resp. 141 % průměru EU.

Výroba základních kovů a slévárenství a výroba kovových konstrukcí je nejrozšířenější opět v Ně­mecku. Jeho podíl na zaměstnaných osobách a přidané hodnotě z této oblasti v EU je 24 % ve výrobě kovů a hutnictví a 27 % zaměstnaných osob a 33 % přidané hodnoty ve výrobě kovových konstrukcí. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let ze zemí EU mají ve výrobě kovových konstrukcí Česko (2,9 %), Slovinsko (2,7 %) a Slovensko (2,4 %). Stejné země společně s Rakouskem opanovaly tento ukazatel u i výroby základních kovů a slévárenství. Z pohledu přidané hodnoty na obyvatele ovšem byla situace odlišná. Ve výrobě kovových konstrukcí se dařilo nejlépe Rakousku (790 eur na obyvatele), Německu (789 eur) a Slovinsku (749 eur). Ve výrobě základních kovů a slévárenství tvořily nejvyšší přidanou hodnotu na obyvatele Rakousko (531 eur), Švédsko (448 eur), Řecko (419 eur) a Finsko (401 eur). Česko v tomto parametru nevybočovalo z průměru zemí EU.

Německou doménou byla také výroba strojů a elektroniky. U našich západních sousedů vzniklo 46 % přidané hodnoty a zaměstnána zde byla více než třetina všech osob v rámci odvětví napříč EU. Ve výrobě počítačů, elektronických a optických pří­strojů vykazovaly nejvyšší podíl zaměstnaných osob ve věku 15–64 let Německo a Maďarsko (0,8 %), ná­sledované Estonskem a Českem (0,7 %). Nejvyšší přidaná hodnota na obyvatele vznikla v Německu (496 eur), ve Finsku (481 eur) a v Dánsku (423 eur). V Česku to bylo 155 eur, což odpovídá 76 % prů­měru EU. Výrobě elektrických zařízení se věnoval nejvyšší podíl osob ve věku 15–64 let ve Slovinsku (1,7 %) a v Česku (1,6 %). Nejvyšší přidanou hodnotu na obyvatele vytvářelo Německo (597 eur), Slovinsko (552 eur), Rakousko (493 eur) a s mírným odstupem Česko (331 eur). Výroba strojů a zařízení zaměstná­vala nejvyšší podíl osob ve věku 15–64 let v Německu (2,4 %), Česku (1,9 %) a Rakousku (1,6 %). Přidaná hodnota na obyvatele pak byla nejvyšší v Německu (1 399 eur), Dánsku (1 093 eur), Nizozemsku (1 061 eur), Rakousku (1 044 eur) a Švédsku (1 008 eur). V Česku dosáhla přidaná hodnota 383 eur na osobu, což představovalo dvě třetiny průměru EU.

Názor na demokratické hodnoty (%, Česko)

Česko má nejvyšší zaměstnanost v automobilkách

Výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků byla v Evropské unii tažena především Německem a Francií. Ve výrobě vozidel dle očekávání převládalo Německo, které vytvořilo 54 % z přidané hodnoty v EU a zaměstnávalo 36 % všech pracují­cích osob v tomto odvětví. Pokud se ale zaměříme na podíly zaměstnaných osob v jednotlivých zemích na populaci ve věku 15–64 let, nejvyšší hodnotu nalezneme v Česku (2,6 %). Následují Rumunsko (2,5 %) a Slovensko (2,1 %). Nejvyšší přidaná hod­nota ve výrobě vozidel na obyvatele byla v Německu (1 318 eur), ve Švédsku (907 eur), v Česku (746 eur) a v Řecku (714 eur). Ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (kam patří například výroba letadel, lodí a lokomotiv) měla hlavní slovo Francie, která zaměstnávala 26 % osob a tvořila třetinu přidané hodnoty v rámci celé EU. Nejvyšší čísla ze zemí EU dosahovala i v přidané hodnotě na jednoho obyva­tele. Česko v tomto odvětví vykázalo přidanou hod­notu na obyvatele na úrovni poloviny průměru EU.

Výroba nábytku nebyla švédskou doménou, jak by se mohlo zdát návštěvníkům populárního ře­tězce. Nejvíce osob zaměstnávala v Polsku (212 tis.), Německu (162 tis.) a Itálii (127 tis.). Ovšem podíl zaměstnaných osob na populaci 15–64 let měli zda­leka nejvyšší v Litvě (1,8 %). Druhé v pořadí Estonsko dosáhlo podílu pouze 1 %. Litva vytvořila i nejvyšší přidanou hodnotu v přepočtu na obyvatele (260 eur). V celkových číslech docílily nejvyšší přidanou hod­notu Německo (25 % podíl v EU), Itálie (20 %) a Pol­sko (12 %).

Ostatní zpracovatelský průmysl nabízí pestré slo­žení produktů. Největší podíl na zaměstnanosti (57 % z tohoto odvětví v rámci EU) měla výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb, která zaměstnávala nejvíce osob v Německu (228 tis.), v Itálii (68 tis.) a ve Francii (58 tis.). Z pohledu podílu zaměstnaných osob na populaci 15–64 let dosahovalo nejvyšší hod­noty v tomto odvětví průmyslu Česko (0,7 %). První pozici obsadilo i v podkategoriích výroby klenotů a bižuterie a ve výrobě her a hraček. Ve výrobě hu­debních nástrojů jsme v tomto ukazateli byli druzí za Rakouskem a ve výrobě sportovních potřeb třetí za Slovinskem a Rakouskem. Avšak z pohledu vytvo­řené přidané hodnoty na osobu jsme se pohybovali na 89 % průměru EU. Zde kralovalo Dánsko s přida­nou hodnotou 752 eur na obyvatele, druhé Německo s 254 eury již výrazně zaostávalo.

*) Z důvodu nekompletních odvětvových dat v databázi Eurostatu není v článku zmíněno Irsko.

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.