Evropská ekonomika letos vzhledem k vysokým životním nákladům, slabé zahraniční poptávce a zpřísňování měnové politiky ztratila na dynamice. Hospodářská prognóza z podzimu 2023: Po náročném roce přijde mírné oživení

Růst ztratil na dynamice, stále se však očekává oživení

Po silném růstu po většinu roku 2022 se reálný HDP ke konci roku snížil a v prvních třech čtvrtletích roku 2023 téměř nerostl. Inflace, která i přes klesající tendenci byla stále vysoká, a zpřísnění měnové politiky spolu se slabou zahraniční poptávkou měly větší dopad, než se původně předpokládalo. Nejnovější obchodní ukazatele a údaje z průzkumů za říjen ukazují, že i ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku je hospodářská aktivita v důsledku zvýšené nejistoty utlumená. Podzimní prognóza předpovídá růst HDP v roce 2023 v EU i v eurozóně celkově ve výši 0,6 %, tedy o 0,2 procentního bodu méně než letní prognóza Komise.

Očekává se, že hospodářská aktivita se bude pozvolna zlepšovat, jelikož díky vytrvale silnému trhu práce, trvalému růstu mezd a pokračujícímu oslabování inflace dojde k oživení spotřeby. Investice se mají navzdory přísnější měnové politice nadále zvyšovat s ohledem na celkově solidní výsledky podnikového sektoru a podporu z Nástroje pro oživení a odolnost. Předpokládá se, že v roce 2024 se růst HDP v EU zlepší na 1,3 %. Oproti létu se však stále jedná o revizi směrem dolů o 0,1 p. b. V eurozóně by měl být růst HDP mírně nižší, a to 1,2 %.

V roce 2025 mají inflace i dopady přísnější měnové politiky polevit a očekává se, že růst posílí v EU na 1,7 % a v eurozóně na 1,6 %.

Inflace klesla na dvouleté minimum a bude se dále snižovat

Míra inflace má stále klesající tendenci. Podle odhadů klesla v říjnu v eurozóně z loňského maxima ve výši 10,6 % na 2,9 %. Jedná se o nejnižší úroveň od července 2021.

V uplynulém roce bylo zmírňování inflace dáno především prudkým snížením cen energií, kdežto nyní se stále více zakládá na všech hlavních kategoriích spotřeby, nikoli jen na cenách energie a potravin.

V ekonomice se postupně projevuje zpřísnění měnové politiky a inflace se bude dále snižovat, byť pomalejším tempem, které je odrazem pomalejšího, ale širšího zmírňování inflačních tlaků u potravin, výrobků i služeb. Celková inflace v eurozóně se má podle prognózy snížit z 5,6 % v roce 2023 na 3,2 % v roce 2024 a 2,2 % v roce 2025. V EU se očekává pokles celkové inflace z 6,5 % v roce 2023 na 3,5 % v roce 2024 a 2,4 % v roce 2025.

Trh práce bude nadále odolný

Navzdory zpomalení hospodářského růstu měl trh práce v EU v první polovině roku 2023 nadále dobré výsledky. Ve druhém čtvrtletí dosáhla míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti v EU nejvyšší úrovně v historii a míra nezaměstnanosti v září se držela na úrovni 6 % pracovní síly, tedy blízko rekordně nízké hodnoty.

Ačkoli nejnovější informace z průzkumů poukazují na určité ochlazení a některé členské státy zaznamenaly vzestup nezaměstnanosti, trh práce by měl být v horizontu prognózy nadále odolný. Předpokládá se, že růst zaměstnanosti dosáhne v EU letos 1,0 %, načež v letech 2024 a 2025 zpomalí na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti v EU by měla v letech 2023 a 2024 zůstat víceméně stabilní na úrovni 6,0 % a v roce 2025 by se měla lehce snížit na 5,9 %. Reálné mzdy se podle prognózy od příštího roku dostanou do kladných hodnot v důsledku pokračujícího růstu nominálních mezd a klesající inflace.

Schodky veřejných financí s postupným ukončováním fiskální podpory klesají

Očekává se, že ukončení dočasných opatření souvisejících s pandemií, snížení dotací na soukromé investice a nižší čisté rozpočtové důsledky opatření souvisejících s energetikou vykompenzují tlak na rozpočty, který plyne z méně příznivého hospodářského prostředí a vyšších úrokových výdajů. V důsledku toho se předpokládá, že schodek veřejných financí v EU v roce 2023 mírně klesne na 3,2 % HDP. Pokračující omezování diskreční fiskální podpory by mělo schodek veřejných financí v EU dále snížit, a to na 2,8 % HDP v roce 2024 a 2,7 % v roce 2025. Tento pokles by měl být dán zejména výrazným omezením opatření souvisejících s energetikou v příštím roce a jejich ukončením v roce 2025.

Poměr dluhu k HDP v EU by měl v roce 2023 dále klesnout na 83 %. Tento vývoj podporuje vysoká inflace, zatímco vyšší úrokové sazby u nových emisí dluhopisů zvyšují úrokové výdaje vzhledem k dlouhé průměrné splatnosti veřejných dluhů v EU jen pomalu. Předpokládá se, že v letech 2024 a 2025 se míra zadlužení v zásadě stabilizuje nad úrovní z roku 2019, jež činí přibližně 79 %.

Rizika a nejistota se v souvislosti s geopolitickým napětím zvyšují

Nejistota a rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu se v posledních měsících zvyšují v souvislosti s vleklou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě. Dopad blízkovýchodního konfliktu na trhy s energií je zatím omezený, ale existuje riziko narušení dodávek energie, které by mohlo mít významný dopad na ceny energie, globální produkci a celkovou cenovou hladinu. Další riziko by mohl představovat hospodářský vývoj u velkých obchodních partnerů EU, zejména Číny.

Pokud jde o domácí situaci, transmise zpřísnění měnové politiky by mohla mít delší a větší negativní dopad na hospodářskou činnost, než jak se předpokládá v této prognóze, neboť pro podniky, domácnosti a veřejné finance by mohlo být náročnější přizpůsobit se prostředí s vysokými úrokovými sazbami. V neposlední řadě se na celém evropském kontinentě i jinde stále častěji vyskytují povětrnostní extrémy, jako jsou vlny veder, požáry, sucha a povodně, které ilustrují dramatické důsledky, jež může mít změna klimatu nejen pro životní prostředí a postižené obyvatelstvo, ale i pro hospodářství.

První prognóza pro nové kandidátské země

Tato podzimní hospodářská prognóza poprvé zahrnuje Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko a Ukrajinu, jimž Evropská rada v loňském roce udělila status kandidátské země pro členství v EU. Ukrajinské hospodářství projevilo v roce 2023 pozoruhodnou odolnost. Poté, co se v roce 2022 následkem ruské totální invaze propadlo o 29 %, má podle prognózy vzrůst v roce 2023 o 4,8 %, v roce 2024 o 3,7 % a v roce 2025 o 6,1 %.

Toto oživení lze přičíst mimořádné sklizni a vládním stimulačním opatřením s neochvějnou podporou mezinárodních partnerů, jakož i úsilí příslušných orgánů zajistit makrofinanční stabilitu.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 25. října. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 31. října včetně. V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Souhrnné prognózy zahrnují širokou škálu hospodářských ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země ESVO a další významné vyspělé i rozvíjející se tržní ekonomiky. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Zimní hospodářská prognóza Evropské komise, která by měla být předložena v únoru 2024, bude obsahovat aktualizaci projekcí HDP a inflace uvedených v této zprávě.

Další informace

Plné znění dokumentu: Hospodářská prognóza z podzimu 2023

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Eurokomisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Citace

Letošní rok byl pro ekonomiku EU náročný – zatěžovaly ji dopady ruské války na Ukrajině, slabá celosvětová poptávka a vysoké spotřebitelské ceny. Lze očekávat, že po letošním velmi slabém růstu se jeho tempo v roce 2024 mírně zrychlí, a to s přispěním silného trhu práce a dalšího poklesu inflace. Geopolitická situace se však stále vyznačuje velkou nejistotou, kterou nyní dále prohlubuje konflikt na Blízkém východě. Navzdory naší odolnosti vůči celé řadě otřesů se hospodářství EU musí vypořádat také s dlouhodobými strukturálními problémy. O to důležitější nyní je, aby členské státy v plném rozsahu uskutečnily reformy a investice, které si stanovily v plánech pro oživení a odolnost.

Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 15/11/2023

 

Blíží se konec roku, který byl pro hospodářství EU náročný. Výrazné cenové tlaky a zpřísnění měnové politiky nutné k jejich omezení, ale také slabá celosvětová poptávka se podepsaly na situaci domácností i podniků. V nadcházejícím roce 2024 očekáváme mírné zvýšení růstu, neboť inflace stále zpomaluje a trh práce je i nadále odolný. Investice budou nadále růst, mimo jiné i díky Nástroji pro oživení a odolnost. Očekáváme, že veřejný dluh a schodky budou dále klesat, i když pozvolněji. Probíhající konflikt na Blízkém východě má mimo tento region zatím jen omezený hospodářský dopad, ale zvýšené geopolitické napětí ještě zesílilo nejistotu a rizika, která mohou hospodářský výhled zakalit.

Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství - 15/11/2023

Podrobnosti