Ranní okénko - Inflace v Německu dále klesá

Dnešní den bude ve znamení zahraničních dat. Z USA dorazí údaje o osobních příjmech i výdajů. Trh očekává, že meziměsíčně v obou případech došlo v říjnu k nárůstu o 0,2 %. Oproti září tak tempo růstu příjmů pokleslo o jednu desetinu procentního bodu a tempo výdajů dokonce o 0,5 p. b., což naznačuje, že spotřeba domácností, která dosud byla tahounem tamní ekonomiky, začíná mírně ochabovat. V dalších měsících tak očekáváme, že se výkon americké ekonomiky bude utlumovat, ale na druhé straně je to jeden z předpokladů dle Fedu jak zkrotit inflaci. Dozvíme se rovněž každotýdenní údaje z amerického trhu práce, kde by mělo dojít k mírnému nárůstu jak nově podaných, tak i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve srovnání s předchozím týdnem.

Evropa nabídne údaje z největší evropské ekonomiky, Německa, kde se predikuje míra říjnové nezaměstnanosti na úrovni 5,8 %, tedy ve stejné výši jako v září. Dále bude sledován vývoj maloobchodních tržeb v zemi našeho západního souseda, kde se v meziměsíčním srovnání očekává poprvé po čtyřech měsících jejich nárůst (+0,4 %). Dnes budou zveřejněny důležité údaje také za celou eurozónu. Podobně jako v Německu i míra nezaměstnanosti v zemích, kde se platí jednotnou evropskou měnou, zůstává neměnná, a to ve výši 6,5 %. Včerejší výsledek inflace v Německu se odrazí i na poklesu inflace i v celé eurozóně, kde analytici očekávají pokles z říjnových 2,9 % na 2,7 % v listopadu. V případě jádrové inflace by mělo dojít ke snížení ze 4,2 % na 3,9 %.

Hlavní událostí včerejšího dne bylo zveřejnění předběžného odhadu listopadové inflace v Německu. Pokles inflace překonal odhady analytiků, když se v harmonizovaném vyjádření cenová hladina meziměsíčně snížila o 0,7 % (očekávání trhu -0,2 %). V říjnu meziroční inflace činila 3,0 %, ale v listopadu došlo k poklesu na 2,3 %, přičemž byl predikován pokles pouze na 2,5 %. Tento výsledek bude mít vliv i na inflaci v celé eurozóně, která pravděpodobně poklesne více, než se domnívali analytici. Přestože se zdá, že inflace v eurozóně míří zdárně ke 2% cíli, tak vliv statistické základny od prosince by se měl vyčerpat, tudíž ECB nemůže vyhlásit vítězství nad inflací a bude nucena držet sazby na vyšších úrovních i v příštím roce. Další zpřísňování měnové politiky je ovšem vysoce nepravděpodobné.

Ze Spojených států amerických dorazil druhý odhad HDP za třetí kvartál letošního roku a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl růst dokonce ještě vyšší, než se očekávalo (skutečnost 5,2 % vs odhad 5,0 %). Naopak osobní spotřeba rostla o něco pomaleji, a to konkrétně o 3,6 %, zatímco trh predikoval růst o rovná 4 %. Cenový index PCE, který Fed bedlivě sleduje, vzrostl o 3,6 % a je tak relativně v souladu s indexem CPI a zároveň se tak ukazuje, že návrat k 2% inflačnímu cíli bude ještě nějakou dobu trvat.

Bankovní rada ČNB zmírní pravidla pro poskytování hypoték, když s platností od ledna 2024 rozhodla o zrušení ukazatele DTI. Od července již není hodnocen ukazatel DSTI a v platnosti tak zůstane pouze ukazatel LTV.

Včera americký index S&P 500 odepsal 0,1 %, německý DAX dokonce 0,4 %. Pražská burza naopak 0,4 % připsala. Koruna zůstává pod hranicí 24,30 EUR/CZK.

Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik