Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje přijala na základě výsledku auditu řadu kontrolních opatření

Středočeský kraj se seznámil s výsledkem auditu, který vedení kraje nařídilo provést v Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje, a to po zásahu orgánů činných v trestním řízení v rámci kauzy Dozimetr. Audit se zaměřoval na období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2022 a provedla jej renomovaná a nezávislá auditní společnost Ernst & Young Audit (EY), která zvítězila ve výběrovém řízení. V KSÚS provedl svou kontrolu i tým Krajského úřadu Středočeského kraje. Na základě závěrů přijala Krajská správa a údržba silnic řadu nových kontrolních opatření.

Středočeský kraj zahájil kroky k provedení auditu v červnu loňského roku poté, co se orgány činné v trestním řízení, v rámci kauzy Dozimetr začaly, mimo jiné, zabývat zakázkami na Krajské správě a údržbě silnic (KSÚS) a možným propojením zainteresovaných osob s tehdejším ředitelem. Časové vymezení auditu se však vztahuje také k činnosti KSÚS v rámci předchozího vedení kraje, tedy od roku 2018. Cílem auditu bylo prověřit hospodaření organizace ve stanoveném období, a to včetně vztahů se zadavateli a společnostmi, které zakázky realizovaly.

Ještě před provedením auditu společností Ernst & Young provedl kontrolu na KSÚS tým Krajského úřadu Středočeského kraje. Stalo se tak krátce poté, co byl tehdejší ředitel Jan Lichtneger odvolán. „Při kontrole, které se zúčastnili i zástupci KSÚS, byly zjištěné nedostatky, které se dále potvrdily také v závěrech auditu. V návaznosti na zjištěná pochybení přijala KSÚS řadu opatření vedoucí k nápravě, nově byly nastaveny kontrolní mechanismy, které chyby eliminují,“ konstatuje Karel Bendl, radní pro oblast silniční dopravy.

Audit provedený společností Ernst & Young se zaměřoval na období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2022 a prověřil tak zakázky za ředitele Zdeňka Dvořáka i za ředitele Jana Lichtnegera. Zakázka na audit byla připravena externí advokátní kanceláří a měli možnost se k ní vyjádřit a poskytnout zpětnou vazbu nejen členové krajské rady, ale i Dozorčí rady KSÚS, ve které zasedají zástupci všech politických stran a hnutí, které jsou v zastupitelstvu kraje. Audit poté trval necelé tři měsíce. „Rád bych uvedl na pravou míru informace, které se objevovaly v souvislosti s prohlášením opozice ve vztahu k auditu v médiích. Konkrétně se mělo jednat o to, že se audit obdobím, kdy byl Jan Lichtneger ředitelem, nezabýval. Což je vzhledem k rozsahu zadaného období samozřejmě vyloučeno. Navíc se zadávací dokumentací byli seznámeni i členové dozorčí rady, kde má své zástupce opozice a ve stanoveném období měla velmi dobré informace,“ dodává radní pro oblast investic a majetku Libor Lesák s tím, že se naopak auditní tým tímto obdobím za vedení ředitele Jana Lichtnegera zabýval velmi podrobně. „Období bylo ve smlouvě o dílo mezi krajem a EY jasně specifikováno. Zadáním auditu však nebylo prověřování konkrétních osob, nýbrž prověření hospodaření KSÚS ve stanovené době, která však plně pokrývá působení bývalého pana ředitele. Auditoři tak u prověřovaných zakázek, které byly vybrány dle mechanismu auditorské společnosti, zkoumali, jaké osoby u těchto zakázek formálně figurovaly v různých rolích, tedy kdo je zadával, schvaloval a podobně,“ vysvětluje dále Libor Lesák.

Auditní zpráva také obsahuje takzvaný seznam relevantních osob a seznam relevantních společností. „Na jednom z jednání krajského zastupitelstva padl dotaz, proč se jméno pana Lichtnegera nevyskytuje v seznamu jmen a zkratek, tedy ve vysvětlivkovém rejstříku, kde se uvádí pojmy a zkratky, seznam relevantních osob a relevantních společností. V seznamu relevantních osob se jméno pana Lichtnegera nevyskytuje, protože auditoři neidentifikovali v konkrétních testovaných vzorcích žádná zjištění, která by přímo odkazovala na pana Lichtnegera,“ upřesňuje radní Libor Lesák.

Radní Středočeského kraje se seznámili s finální auditní zprávou na svém jednání na začátku listopadu. Stalo se tak poté, co proběhla řada jednání včetně schválení dohody o narovnání, kdy radní na konci července původní verzi odmítli převzít, jelikož obsahovala řadu nedostatků v návaznosti na zadávací dokumentaci. „Chyběly některé požadované informace. Nebyla dopracována analýza doporučení změny organizační struktury, případně právnické osoby KSÚS. Navíc, zpráva byla auditory zaslána po smluvním termínu. Obě pochybení byla součástí schválené dohody o narovnání, díky níž bude cena díla snížena o zhruba čtvrt milionu korun. Po podepsání dohody, která je aktuálně u EY, bude podepsán předávací protokol a zaplacena faktura ve výši zhruba 2,1 milionu korun,“ vypočítává Karel Bendl.

Závěry auditu:

Hloubkový audit KSÚS přinesl řadu závěrů. „V oblasti zadávání veřejných zakázek se jednalo například o porušení požadavků na poskytnutí dostatečné lhůty pro podání nabídky či o nesprávně zvolený režim zakázky. Zjištěny byly také vazby mezi bývalými zaměstnanci KSÚS a společnostmi, které se účastnily veřejných zakázek zadávaných KSÚS v rámci prověřovaného období,“ konstatuje Karel Bendl. V oblasti nestandardních hospodářských operací a spojených vazeb bylo poté u několika prověřovaných zakázek zjištěno potenciálně nehospodárné jednání. Identifikováno bylo také téměř 80 smluv či objednávek, které měly datum uzavření případně vystavení o víkendu nebo státním svátku. „V rámci analýzy dlouhodobého majetku bylo zjištěno, žel KSÚS měla v evidenci také určitý objem zcela odepsaného majetku. Identifikováno bylo také nehospodárné stanovení ceny za pronájem objektů ve vlastnictví Středočeského kraje, u kterého provádí hospodaření se svěřeným majetkem KSÚS. V rámci smluv na zimní a letní údržbu byly identifikovány opravy vozovek, které mají pouze krátkodobý účinek,“ uvádí radní Bendl s tím, že audit u prověřovaných zakázek, které stanovila k prověření auditní společnost, neprokázal žádné nestandardní vazby ve vztahu k osobě bývalého ředitele pana Lichtnegera.

V tuto chvíli se zainteresované strany s výsledky seznámily a všechny závěry auditu komparovaly s přijatými opatřeními. Těch byla celá řada. „Stejně jako po kontrole kolegů z kraje jsme po auditu od EY nastavili další jasná pravidla, nastavili kontrolní mechanismy, ve společnosti začal fungovat interní audit a systém kontrol. Systém je velmi robustní a k pochybením by už docházet nemělo. Pan ředitel Aleš Čermák vypracoval i rozsáhlý dokument o tom, jak se s úkoly vyplývajících z krajské kontroly i z auditu vypořádal a jak kontrolní mechanismy fungují v praxi,“ hodnotí Karel Bendl.