Cizinci v Ústeckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2022 - V kraji bylo evidováno 61 437 cizinců (vyjma cizinců s platným azylem)

Podle předběžných údajů byl počet cizinců na území Ústeckého kraje meziročně vyšší. Výrazně se zvýšil podíl žen mezi cizinci, jejichž počet se proti roku 2021 zdvojnásobil. V kraji bylo evidováno 61 437 cizinců (vyjma cizinců s platným azylem), meziročně se jejich počet zvýšil o 61,8 %. Podíl cizinců na obyvatelstvu celkem se zvýšil na 7,6 % a mezi kraji byl osmý nejvyšší. Největší podíl tvořily osoby se státním občanstvím Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. Počet zaměstnaných cizinců ke konci roku dosáhl v kraji celkem 35 238 osob.

Zdrojem dat o počtu cizinců v ČR je Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR, tyto údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR. Zdrojem dat o zaměstnanosti cizinců je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Data z jednotlivých informačních systémů nejsou vždy plně srovnatelná.

Podle údajů zveřejněných Ředitelstvím služby cizinecké policie žilo na konci roku 2022 v Ústeckém kraji celkem 61 437 cizinců (bez azylantů) a meziročně se jejich počet více než 1,6krát zvýšil. V kraji došlo k nárůstu o 23 461 osob (o 61,8 %). Počty cizinců byly výrazně ovlivněny válečným konfliktem na Ukrajině.

Náš kraj se na celkovém počtu cizinců v České republice (1 113,7 osob) v roce 2022 podílel 5,5 % (pátý nejvyšší podíl mezi kraji), v porovnání se stavem ke konci roku 2021 došlo k poklesu tohoto podílu o 0,2 procentního bodu (p. b.). Nejvíce cizinců evidovali v hlavním městě Praze, kde jejich podíl na celkovém počtu cizinců v ČR dosáhl hodnoty 31,0 %, druhý nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Středočeském kraji (14,3 %), deseti procentního podílu pak bylo dosaženo v Jihomoravském kraji. Nejméně cizinců bylo ve Zlínském (2,4 %) a v Olomouckém kraji (2,6 %) a také v Kraji Vysočina (2,8% podíl na ČR).

Cizinci v krajích ČR k 31. 12. 20221)

Meziročně došlo k nárůstu počtu cizinců ve všech krajích republiky. V celé republice bylo více o 455 134 cizinců a mezi kraji absolutně nejvíce vzrostly počty cizinců v hl. m. Praze (o 109 078 osob), naopak nejméně pak ve Zlínském kraji (o 13 667 osob). Relativní nárůst počtu cizinců v ČR vzrostl o 69,1 %, přičemž pouze 3 kraje byly pod republikovým průměrem, a to hlavní město Praha (přírůstek o 46,2 %), Ústecký (o 61,8 %) a Středočeský kraj s přírůstkem cizinců o 68,1 %. Nejvyšší relativní přírůstek mezi kraji jsme zaznamenali v Kraji Vysočina, o 121,0 %. Více než dvojnásobný nárůst počtu cizinců byl zjištěn ještě v Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji.

Počty cizinců v našem kraji v uplynulých dvaceti letech převážně rostly. Výjimkou byly roky 2009, 2010, 2012 a 2021, ve kterých byl zaznamenán meziroční pokles. Jak je zmíněno výše, rok 2022 byl ovlivněn válečným děním. V porovnání s rokem 2003 došlo k nárůstu počtu cizinců mezi kraji v rozmezí od 189,1 % v Moravskoslezském kraji, po nejvyšší hodnotu v Pardubickém kraji, kde počet cizinců v porovnání s rokem 2003 stoupl o 633,0 %. V našem kraji se počty cizinců za uplynulých 20 let zvýšily téměř o 263,9 % a jednalo se o čtvrtý nejnižší nárůst počtu cizinců mezi kraji.

Cizinci v Ústeckém kraji k 31. 12.1)

Zatímco v roce 2021 převažovali mezi cizinci ve všech krajích ČR muži, celorepublikově jejich podíl činil 56,5 %, v roce 2022 začaly mírně převažovat ženy a jejich celorepublikový podíl činil 51,1 %. Nejvyšší podíl žen jsme v roce 2022 zaznamenali v Karlovarském kraji (54,3 %). Nadpoloviční většina žen cizinek byla zjištěna ve všech krajích, kromě Ústeckého (48,4 %) a Pardubického kraje, kde byl počet žen a mužů téměř vyrovnán, mužů bylo více jen o 0,3 p. b.

Z pohledu okresů Ústeckého kraje již dlouhodobě evidujeme nejvíce cizinců v okrese Teplice. Jinak tomu nebylo ani v loňském roce, kdy jejich počet činil celkem 14 189 osob, druhý nejvyšší počet byl zaznamenán v okrese Chomutov (11 357 osob). V těchto okresech byly i nejvyšší absolutní přírůstky (o 4 791 resp. o 4 574 osob). Okresem s nejmenším počtem cizinců byly Louny (5 448 osob), kde však byl zaznamenán nejvyšší meziroční relativní nárůst počtu cizinců (o 81,4 %). Ve čtyřech okresech Ústeckého kraje převažovali mezi cizinci muži. Nejnižší podíl žen cizinek byl zjištěn v okrese Teplice, kde jejich podíl činil pouze 42,6 %, naproti tomu v okrese Louny ženy tvořily 52,0 % všech cizinců. Nadpoloviční většinu tvořily ženy ještě i v okrese Litoměřice a Děčín a (51,8 resp. 51,3 %).

Cizinci v okresech Ústeckého kraje dle pohlaví k 31. 12. 20221)

Z celkového počtu cizinců v kraji pocházelo 21,5 % osob z některého ze států Evropské unie, zbývajících 78,5 % pocházelo z ostatních zemí. Nejpočetnější skupinu mezi cizinci na území Ústeckého kraje tvořily osoby se stáním občanstvím Ukrajiny (52,5 %), jejichž počet meziročně vzrostl více než 3,5 krát.

Další v pořadí podle státního občanství byly v kraji nejvíce zastoupeny osoby s vietnamským (13,5 %) a slovenským občanstvím (8,5 %). Při porovnání s rokem 2021 bylo v kraji v roce 2022 méně cizinců z Německa (o 648), z Ruska (o 72) a nepatrně i z Polska (o 16 osob). Celorepublikově se nejvíce snížil pouze počet cizinců s ruským občanstvím, a to celkem o 1 856 osob a cizinců s německým státním občanstvím (o 760). Naproti tomu vzrostl celorepublikově počet cizinců se státním občanstvím Ukrajiny, a to o 439 220 osob. Nejvíce osob s ukrajinským občanstvím přibylo v loňském roce v hlavním městě, kde představovali téměř čtvrtinu (23,5 %) z celkového meziročního přírůstku počtu Ukrajinců.

Cizinci dle státního občanství v ČR a Ústeckém kraji k 31. 12. 20221)

Z celkového počtu cizinců evidovaných v Ústeckém kraji, jich nejvíce pobývalo v okresech Teplice (23,1 %) a Chomutov (18,5 %). Naproti tomu nejméně cizinců evidovali v okrese Louny (8,9 %). Ve všech okresech kraje byly největší skupinou osoby s ukrajinským občanstvím. Na druhé a další pozici se ve většině okresů umístili cizinci s vietnamským a slovenským občanstvím, výjimkou byl okres Teplice, kde druhá nejpočetnější skupina náležela občanům Německa. Ukrajinci tvořili v loňském roce největší skupinu mezi cizinci v okrese Litoměřice, kde podíl občanů Ukrajiny dosáhl hodnoty 62,9 % (z celkového počtu cizinců v daném okrese). Hodnotu padesáti procent přesáhli Ukrajinci ještě v okresech Chomutov, Louny a Ústí nad Labem. V okrese Teplice, po podílu 48,1 % občanů Ukrajiny, tvořili největší podíl již zmínění cizinci z Německa (17,4 %). Meziročně ve všech okresech Ústeckého kraje vzrostly několikanásobně počty cizinců z Ukrajiny, naproti tomu se ve všech okresech kraje snížily počty cizinců z Německa, z toho nejvíce v okrese Most (snížení o 46,0 %).

Cizinci dle státního občanství v Ústeckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 20221)

Počet zaměstnaných cizinců dosáhl k 31. 12. 2022 v Ústeckém kraji 35 238 osob, jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných cizinců v ČR (904 983 osob) tvořil 3,9 %. Nejvíce zaměstnaných cizinců v porovnání s celkovým počtem zaměstnaných cizinců v ČR bylo v hl. m. Praze, a to 31,3 %, nejméně jich bylo v Olomouckém kraji (2,0 %). Z celkového počtu zaměstnaných cizinců v Ústeckém kraji bylo 26 971 osob (76,5 %) evidováno na úřadech práce a 8 267 osob (23,5 %) mělo platné živnostenské oprávnění.

Z cizinců evidovaných na úřadech práce tvořili největší skupinu cizinci, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání (39,8 %), následovali občané EU/EHP a Švýcarska v postavení zaměstnanců (38,1 %), cizinci se zaměstnaneckými kartami (20,4 %) a cizinci s platným povolením k zaměstnání (1,6 %). Méně než jedno procento připadlo na cizince s modrými kartami (4 osoby).

Zaměstnanost cizinců k 31. 12. 2022 Cizinci na úřadu práce dle typu registrace k 31. 12. 2022

Z regionálního pohledu bylo nejvíce zaměstnaných cizinců v okrese Chomutov, a to 8 025 osob (22,8 % všech zaměstnaných cizinců v kraji), nejméně zaměstnaných cizinců zjistili v okrese Děčín (2 897 osob, tj. 8,2 %). Podíl cizinců evidovaných na úřadu práce na celkovém počtu zaměstnaných cizinců daného okresu byl nejvyšší v okresech Louny (87,3 %), Chomutov (83,5 %) a Litoměřice (82,5 %), nejmenší podíl byl zjištěn v okrese Děčín (57,3 %).