Proč Ministerstvo financí vidí budoucnost ekonomiky méně růžově?

Ministerstvo financí vydalo minulý týden svou novou makroekonomickou predikci. Tento dokument je důležitý, protože by na jeho základě měly státní orgány rozhodovat o budoucnosti. Myslím si však, že to platí jen v teorii, a v realitě se často rozhoduje tak, aby to vyhovovalo politickým zadáním.

V každém případě ministerstvo zhoršilo výhled ekonomiky pro příští rok. Původní odhad růstu ve výši 2,3 % byl neudržitelný. To bylo věrohodné na jaře, ale nyní ministerstvo očekává, že ekonomika poroste jen o 1,9 %. To je podle mého názoru bližší realitě.

Nicméně moje výpočty ukazují, že růst bude těsně nad 1 %. Zásadní bude, jak se podaří oživit poptávku. Sázím na růst reálných mezd. Předpokládám, že po posledních letech poklesu bude nyní silný tlak na to, aby reálné mzdy rostly. Jinými slovy, pokud by mzdy nerostly, nevidím smysl existence odborů.

Predikce je vždy nejistá, nejedná se o predestinaci

Ministerstvo samo uvádí, že výhled je velmi nejistý kvůli dvěma válečným konfliktům, které mohou eskalovat a dále ovlivnit ekonomiku. Obávám se zejména rozšíření války na Blízkém Východě, které by mohlo katapultovat ceny ropy do rekordních výšin. To by zdražilo pohonné hmoty a vyšší inflace by brzdila růst ekonomiky. Podobná situace je i s pandemií, kdy někteří varují, že covid ještě neřekl poslední slovo. Ministerstvo rovněž zdůrazňuje riziko, že Rusko přestane vyvážet plyn do EU.

Pro letošní rok ministerstvo očekává recesi ve výši 0,5 %. To zní realisticky. Ministerstvo tvrdí, že ekonomický výkon v ČR letos brzdí vysoká inflace, což má vliv nejen na nižší spotřebu domácností, ale i na veřejné finance. To je pravda.

Realistický se zdá i ministerský odhad inflace pro příští rok, kdy s průměrem za celý rok počítají s inflací nad 3 %. Pro Českou národní banku je to však problém, jelikož očekává návrat inflace k inflačnímu cíli, tedy 2 %. To by mohlo znamenat, že ČNB bude snižovat úrokové sazby méně a pomaleji, než se obecně čeká. To je klíčové pro investice do dluhopisů. Trh sází na razantní pokles. Menší snížení sazeb by ale nepřineslo tak vysoký růst ceny dluhopisu, jak se dnes očekává.

Ministerstvo počítá s tím, že nezaměstnanost v příštím roce poroste. Nevidím k tomu důvod. Když ekonomika přejde z recese do konjunktury, měla by poptávat více lidí. Fakt, že reálné mzdy v příštím roce porostou, by to neměl změnit. Spíše bych očekával stagnaci. K poklesu už nedojde, protože jsme na přirozené technické úrovni, kdy nezaměstnanost neklesne. Prostě vždy někdo mění zaměstnání. Nulová nezaměstnanost v tržní ekonomice nemůže nikdy nastat.

Dopady úsporného balíčku

Ministerstvo se zabývalo i tím, jak se do ekonomiky promítne vládní úsporný balíček. Tvrdí, že v příštím roce kvůli tomu porosteme o 0,3procentního bodu méně, než bychom jinak rostli bez balíčku. Toto je velmi špatně odhadnutelné, protože je zde mnoho multiplikátorů. Nicméně není důvod tomuto odhadu nevěřit. Každopádně každé škrty výdajů a zvýšení daní brzdí ekonomiku. Tomu se nelze vyhnout.

Zajímavý je odhad deficitu veřejných financí. Ministerstvo pro letošek předpokládá deficit ve výši 3,6 % HDP, což zní realisticky. V příštím roce však kvůli konsolidačnímu balíčku čeká pokles deficitu na 2,2 % HDP. To vypadá skvěle, ale já tomu nevěřím. Za prvé očekávám, že deficit bude vyšší, než dnes vláda očekává a zároveň, že ekonomika neporoste tak rychle, jak ministerstvo očekává. Předpokládám tedy, že poměr bude o něco vyšší. Nicméně je jasné, že trend bude pozitivní. Deficit v roce 2024 bude nižší než v roce 2023.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.