Říjnová inflace – závěrečný výstřel. Stopa úsporného tarifu, Potraviny jsou stabilizované

V pátek publikované říjnové zvýšení inflace na 8,5 procenta po jejím setrvalém poklesu během letoška je jednorázový statistický fenomén. Z pohledu ekonoma nepředstavuje narušení procesu odeznívání inflace probíhajícího celý letošní rok, a jde tak o poslední inflační výstřel.

Stopa úsporného tarifu

Meziroční inflace v posledním čtvrtletí letošního roku je totiž ovlivněna přechodným efektem loňské nízké srovnávací základny. Tehdy vláda s cílem ulevit domácnostem od narůstajících nákladů zavedla na poslední tři měsíce roku Úsporný tarif a jeho prostřednictvím za ně po dobu tří měsíců hradila část životních nákladů. To statistický úřad zachytil i v indexu spotřebitelských cen. Kdyby tyto technické efekty neexistovaly, byla by v posledním letošním čtvrtletí meziroční inflace o 2,7 procentního bodu nižší. V letošním říjnu by tak podle ČSÚ inflace pokračovala v poklesu na 5,8 procenta a za listopad a prosinec bychom nejspíše mohli vidět hodnoty začínající čtyřkou. Ač i to jsou pro ČNB stále netolerovatelné hodnoty, jde už o zcela jinou situaci oproti loňskému roku. Letošní inflace je již dána téměř pouze zvýšením cen energií na úplném začátku roku, od té doby se cenová hladina pohybuje jen minimálně.

Nová listopadová prognóza ČNB očekává, že začátkem příštího roku inflace skokově poklesne ke třem procentům, tedy již blízko k dvouprocentnímu cíli ČNB. Přepokládáme, že se zbrzdí růst cen téměř všech hlavních složek výdajů domácností. Výrazné by to mělo být u potravin, kde očekáváme zastavení meziročního růstu cen. Pro domácnosti je jistě nepříjemný avizovaný nárůst poplatků za distribuci energií a obnovení poplatků na OZE, nicméně pokles komoditní složky elektřiny a plynu stlačí celkový nárůst cen energií pro domácnosti do nízkých jednociferných hodnot, a dopomůže tak inflaci k návratu k cíli.

Každá prognóza je však spojená s riziky a tak je to i nyní. Vzhledem k nedávné zkušenosti s vysokou inflací – která je stále v živé paměti – existuje riziko, že část firem ještě využije období na počátku roku ke zvýšení cen. I kdyby k němu došlo v podobně extrémní míře jako v předchozích letech (což považujeme za málo pravděpodobné), přesto by v lednu došlo ke skokovému a výraznému snížení meziroční inflace. V takovém případě by pomalejší sestup inflace přiměl ČNB během příštího roku snižovat úrokové sazby o něco pozvolněji oproti prognóze.

Ta jinak přepokládá relativně svižný pokles klíčové dvoutýdenní repo sazby ze současných sedmi procent na hodnoty kolem čtyř procent ke konci příštího roku, což by se mělo rychle propsat i do klientských úrokových sazeb pro domácnosti i firmy.

Potraviny jsou stabilizované

Co k takovému výhledu snižování inflace a úrokových sazeb ČNB vede? Je to jednak odeznívání mimořádně vysokých nákladových tlaků spojených s vývojem cen energetických a agrárních komodit v zahraničí. U nich sice nepozorujeme návrat na úrovně před invazí Ruska na Ukrajinu, nicméně pokles jejich cen byl od té doby výrazný a také jejich výhled zůstává stabilní. Domácí spotřebitelská poptávka bude ještě nějakou dobu utlumená. Proto předpokládáme, že případný růst nákladů (včetně pozvolného růstu mezd) budou firmy promítat spíše do poklesu svých průměrných marží, než do dalšího zvyšování cen. Trh práce se ani během aktuálně probíhající recese zatím výrazněji nezchladil, když míra nezaměstnanosti u nás patří stále mezi nejnižší v Evropě. Růst mezd tak zůstane zvýšený, v tržních odvětvích podle prognózy ČNB průměrná mzda poroste mírně přes sedm procent a zaměstnanci tak budou postupně obnovovat svůj podíl na celkových příjmech.

Hůř by být nemělo

Pohledem na dosavadní vývoj meziměsíční inflace i krátkodobý výhled se nezdá, že by se zhmotňovala rizika přetrvávající či snad znovu rostoucí inflace. Již téměř od začátku letošního roku je vývoj cenové hladiny velmi umírněný a konzistentní s plněním cíle ČNB, a to zejména v jádrové složce inflace očištěné o nestálé položky energií, potravin a pohonných hmot. Vše tedy nasvědčuje tomu, že říjnové optické zvýšení inflace je její poslední výstřel. Navíc výstřel slepým nábojem, protože ke změně cen v říjnu vlastně vůbec nedošlo.

Graf – Vývoj inflace