Češi utrácí v Česku méně a v zahraničí více, třeba i za potraviny. Stát tak přichází i peníze z daní

Maloobchodní tržby se v Česku v září propadly více, než se čekalo, a to meziročně o rovná čtyři procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 3,7 procenta.

Stále poměrně ponurá nálada spotřebitelů – na poměry posledních dvaceti let výrazně podprůměrná – je klíčovým zdrojem zářijového výraznějšího než předpokládaného propadu maloobchodních tržeb. Lidé v meziročním pohledu šetřili jak na nepotravinářském zboží – zejména na elektronice, oděvech a obuvi a potřebách pro domácnost –, tak na potravinách.

Tržby za nepotravinářské zboží spadly v porovnání s loňským září v očištění o inflaci o 5,9, za potravinářské zboží o 3,2 procenta. Lidé v Česku však meziročně utráceli více za pohonné hmoty, a to o 4,5 procenta. Výrazné zlevnění benzínu a nafty, k němuž meziročně došlo, stejně jako snižování obecné inflace obyvatele Česká pohání k jejich vyšší spotřebě.

Dalším důvodem slabších než očekávaných tržeb je „úprk“ Čechů za nákupy do levnějšího Polska i Německu, jemuž nyní dělá „reklamu“, co se nákupu potravin týče, i sám premiér Fiala. Češi letos v rámci přeshraničních nákupu utratí v cizině zhruba 60 miliard korun, vyjdeme-li z jarního šetření Asociace malých a střeních podnikatelů a živnostníků. Stát přichází o nemalé miliardy na daních.

Za celý letošní rok je třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o zhruba 4,5 procenta, když ovšem v závěrečných měsících roku a pak v příštím roce dojde ke zlepšení situace v oblasti maloobchodu. V příštím roce by tak maloobchod mohl přidat 3,5 procenta, zejména díky odeznění mimořádně vysoké inflace.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank