Riziko vyššího lednového přecenění nás vedlo k obezřetnosti (Eva Zamrazilová)

 

Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Daniel Takáč (ČT24 2. 11. 2023, pořad Interview ČT24)

Viceguvernérka Eva Zamrazilová v pořadu Interview ČT24 komentovala rozhodnutí bankovní rady o nastavení úrokových sazeb a strategii bankovní rady pro další období. „Snažíme se být vyvážení a skutečně obezřetní, abychom občanům doručili inflaci do dvouprocentního cíle. Nejenom na nějaké krátké období, ale na stabilní období a po dlouhou dobu. Proto jsme také vždycky říkali, že sazby budou vyšší po delší dobu. Ovšem skutečně je tady už seriózní debata o tom, kdy sazby snížit.“

• Video (externí odkaz na ČT24)

Vybrané citace

„Dnešní jednání bylo velice vyvážené. Samozřejmě, že tady už jsou evidentně úvahy, jak ostatně vyplývá i z toho rozhodnutí o budoucím snížení úrokových sazeb. Teď jde o to, kdy je ten správný moment, protože vidíme, že inflace doopravdy klesá. Když se podíváme na vývoj od ledna do září, tak stoupla jenom asi o 1 %, od února do září jenom asi o půl procenta. Nicméně, teď nás čeká technický skok, protože i když lidé budou platit pořád stejné ceny energií, opticky to meziročně bude vypadat jako zvýšení cen. Protože tam byl [v loňském roce] ten úsporný tarif. Je to vlastně jenom číslo, nicméně to číslo by mohlo zvýšit inflační očekávání, protože bohužel lidé očekávají inflaci adaptivně.“

„Před několika dny jsme viděli něco podobného, kdy naprosto očekávané rozhodnutí ohledně změn cen energií v regulované složce, které mimochodem bylo dokonce pro nás trošku nižší, než jsme čekali – my jsme čekali mezi 70-80 procenty, nakonec bylo oznámeno 70 % – tak ačkoliv jsme to čekali, tak skutečně to vyvolalo vlnu nevole především mezi podnikateli a vystoupila řada zástupců zájmových skupin s tím, že nastane nová vlna inflace.“

„Reakce na [chystané] lednové přecenění energií nás skutečně vedla k obezřetnosti. Protože vidíme zástupce zájmových skupin, kteří říkají ,ano, my budeme muset zdražit‘, ačkoliv vlastně ti podnikatelé budou platit pořád stejné ceny energie. Ale ta inflace de facto nespí a něco, čemu říkáme „greed inflation“ – chamtivá inflace, která nás bohužel provázela uplynulé dva roky, tady s námi ještě může být. Chceme ukotvit inflační očekávání ke dvěma procentům a vidíme, že u jádrové inflace jsme pro příští rok stále kolem trojky.“

„Nechali jsme si zpracovat tzv. alternativní scénář – alternativu, která nám ukazuje, že pokud by lednové přecenění bylo vyšší, než čekáme, tak právě stabilitou sazeb do konce roku by se tento vliv vyrovnal. Ale rozhodně, absolutně teď máme otevřeny obě cesty. Stabilitu nebo snížení [úrokových sazeb]na příštím zasedání.“

„Do konce prosince uvidíme jednak vývoj mezd za třetí čtvrtletí, uvidíme strukturu vývoje hrubého domácího produktu, uvidíme další čísla o inflaci. Uvidíme, jestli jsme se trefili, jestli ten říjen skutečně přinese inflaci kolem 8 %. I to pro nás bude zásadní informace, protože tady je velká nejistota ohledně toho, jaké procento domácností platí jaké ceny.“

„Snažíme se být vyvážení a skutečně obezřetní, abychom občanům doručili inflaci do [dvouprocentního] cíle. Nejenom na nějaké krátké období, ale na stabilní období a po dlouhou dobu. Proto jsme také vždycky říkali, že sazby budou vyšší po delší dobu. Ovšem skutečně je tady už seriózní debata o tom, kdy sazby snížit.“

„Připomenu i to, že páteří naší ekonomiky je export. 75 % exportérů jsou firmy pod zahraniční kontrolou. To znamená, že jsou vlastnicky propojeny většinou s eurozónou a velká část těchto firem má možnost čerpat úvěry v eurech za eurové sazby, které jsou podstatně nižší. Takže tady tu páteř české ekonomiky rozhodně neškrtíme tím, že jsme sazby nesnížili. Možná jsme oddálili investiční rozhodnutí firem, které jsou závislé na úvěrech v české měně. Možná jsme také oddálili moment dalšího oživení hypotečního trhu a nového vzestupu cen nemovitostí, což mi nepřipadá příliš vysoká cena za to, že skutečně chceme zkrotit inflační očekávání, chceme přivést inflaci stabilně k hodnotě kolem 2 %. Jak říkám, alternativní scénář, který jsme si nechali vypracovat, navíc ukazuje, že i kdyby sazby zůstaly ještě do konce roku na této úrovni, tak ty ekonomické náklady ve formě ztráty produktu jsou de facto minimální.“

„Rozhodnutí [o výši úrokových sazeb] u nás opravdu bylo, řekla bych, někde blízko 50 na 50. Ale určitě byl důležitý faktor i to, že koruna od srpna oslabila o nějakých 80 haléřů, což de facto znamená sérii tří „cutů“ [cut = snížení úrokové sazby o 0,25 procenta]. Takže ta měna doručila uvolnění měnové politiky za nás, respektive za to rozhodnutí nezvyšovat úrokové sazby.“

„Myslím si, že většinově bankovní rada vnímá to, že jestliže k snížení [úrokových sazeb] přistoupí, pak by v něm měla pokračovat i na následujících zasedáních. […] Nemohu se zavázat k tomu, jestli to bude 25 nebo 50 [bazických bodů, tj. 0,25 nebo 0,5 procenta], ale budeme se snažit ekonomiku nešokovat nějakými výraznými změnami a myslím si, že to bude očekávatelný proces.“

„Někteří kolegové se vyjádřili, že čím později, tím potom bude [snižování úrokových sazeb] razantnější. Samozřejmě, že jiní kolegové zase mohou mít názor, že ten proces bude trvat déle, ale bude to o debatě. Uvidíme také, jak se bude vyvíjet inflace, to je to hlavní, na co se díváme, jak se bude vyvíjet inflace a faktory, které na tu inflaci mohou v budoucnu působit, protože ano, snažíme se skutečně být vpředhledící a mít jistotu, že inflace zůstane kolem 2 % na dlouhou dobu.“

„Záležitostí, kterou také intenzivně debatujeme, je role fiskální politiky. Protože z vývoje měnových agregátů vidíme, že de facto ty trvalé deficity veřejných financí, především tedy státního rozpočtu, se překládají do růstu peněz v ekonomice. Takže je to dluhové financování státu, které hraje ve vývoji měnových agregátů podstatnou roli. Očekáváme, že letos bude agregát M3 někde kolem 10 %, příští rok ještě více. Takže i toto nás nutí k obezřetnosti. Rozpočet teď sice vypadá velmi dobře, to říjnové číslo bylo, řekla bych, velmi pozitivní, příští rok se ho snad podaří dále snížit, ale pořád jsou to řádově peníze, o kterých se nám před lety nechtělo ani zdát ve špatných snech. Dříve jsme se bavili o jednotkách miliard, desítkách a úplně stejným způsobem nyní hovoříme o desítkách nebo stovkách.“

„Já si myslím, že [česká ekonomika] začne růst už možná v tomto čtvrtém čtvrtletí. Tady skutečně byla velice slabá spotřeba domácností kvůli vysoké inflaci a pokud se nám tu inflaci podaří zkrotit a já pevně věřím, že podaří, tak když příští rok porostou mzdy o nějakých sedm, sedm a půl, osm %, inflace bude kolem 2,5 %, tak ty reálné příjmy už porostou a začne oživovat i spotřeba domácností. Ta tvoří téměř polovinu hrubého domácího produktu a je nenahraditelná.“