Silný výkon americké ekonomiky ve Q3 a stabilita sazeb ECB (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden zahájí zveřejněním indikátorů sentimentu, které by v eurozóně měly obecně ukázat na mírné zlepšení. Zářijový PMI v eurozóně by měl vzrůst ve zpracovatelském průmyslu a stagnovat ve službách. Německý IFO index by se díky očekáváním do budoucna měl poprvé od letošního dubna zlepšit. Celkově však hodnoty indikátorů zůstanou nízké. Vyhodnocení nejistoty ohledně vývoje ekonomiky eurozóny bude také předmětem diskuse uvnitř ECB na čtvrtečním zasedání, na kterém by však měly úrokové sazby zůstat beze změny. Ve čtvrtek bude zároveň zveřejněn výkon americké ekonomiky za Q3, která podle nás mezičtvrtletně vzrostla o silných 4,8 % q/q (anualizovaně). Důvodem je zejména silná spotřeba domácností, jejíž pokračující růst by mohl vzhledem k vyvíjeným inflačním tlakům zvýšit sázky na růst sazeb Fedu.

Křehký balanc ECB mezi krocením inflace a zabráněním recese.

Jednou z klíčových událostí tohoto týdne bude zasedání ECB, na kterém by však nemělo dojít ke změně nastavení úrokových sazeb, jak již bylo avizováno na předchozím zasedání. Ovšem i přes ukotvení krátkodobých úrokových sazeb růst delších splatností v posledních týdnech efektivně zvýšil restrikci měnové politiky. S ohledem na pokračující dezinflaci a nejistotu vývoje ekonomiky eurozóny podle nás zůstane ECB ve vyčkávacím módu, který by mohl trvat až do března 2024, kdy by se výhled měl více vyjasnit. Růst výnosů delších splatností, který reflektuje mantru vyšších sazeb po delší dobu, a s tím související obavy ze setrvání vyšší inflace či souhru poptávky a nabídky na dluhopisových trzích, může komplikovat snahu ECB o křehké balancování mezi zkrocením inflace a vyhnutím se recesi. Podle nás však přetrvávající rizika ve směru vyšší inflace plynoucí z napjatého trhu práce a oživení spotřebitelské poptávky by měly udržet tlak na setrvání utažené měnové politiky. V příštím roce na jaře by podle nás navíc měla ECB do svého arzenálu měnové politiky přidat také kvantitativní utahování skrze ukončení reinvestic splatných instrumentů z programu PEPP a nepřímo tak i ovlivnit sazby delších splatností.

Doplnit obrázek ECB o stavu evropských ekonomik pomohou na začátku týdne zveřejněné indikátory sentimentu. Ty by obecně měly ukázat na zlepšení vyhlídek. Stále by se však měly pohybovat na nízkých úrovních, které ale od loňského roku výrazně přeceňovaly slabost evropských ekonomik. PMI v eurozóně podle nás v září ve zpracovatelském průmyslu vzrostl o 0,5 b. na 43,9 b., zatímco ve službách stagnoval na 48,7 b. Německý IFO index za říjen by měl ukázat na stabilizaci kolem zářijové úrovně, když by měla vzrůst zejména složka očekávání na 83,4 b. (+0,5 b.). Tím by navázala na zářijové zlepšení, které bylo teprve první od letošního dubna. Ke zlepšení by měly přispět i pozitivní signály z čínské ekonomiky.

Americká ekonomika podle nás v letošním Q3 mezičtvrtletně vzrostla velmi silným tempem o 4,8 % q/q v anualizovaném vyjádření. K tomu by mělo přispět zrychlení růstu spotřeby domácností na 3,9 % q/q (anual.) oproti 0,8 % v Q2. K silnému výkonu přispěje i zlepšení bilance čistého vývozu. Pokračující silný růst spotřeby domácností je varující zejména s ohledem na vyvíjené inflační tlaky, které jsou v kontextu napětí na trhu práce, i přes mírné polevení, zesílené a mohly by tak volat po zvýšení sázek na další růst sazeb Fedu. Podle nás by ve Q4 však mělo dojít k výraznému zpomalení růstu spotřeby domácností (+1,5 % q/q, anual.). Na blížícím se zasedání Fedu (1.11.), respektive očekávaném rozhodnutí o stabilitě sazeb, by to nemělo nic měnit, k čemuž se snažila nasměřovat trhy i poslední vyjádření představitelů Fedu. Podobně jako v eurozóně se investoři smiřují se současným ukotvením krátkodobých sazeb a růstem výnosů delších splatností, kdy desetiletý americký dluhopis se opět přibližuje 5 %.

Během týdne kromě ECB zasedne i maďarská centrální banka (MNB), která by podle tržního konsensu měla snížit základní úrokovou sazbu o 50 bb na 12,50 % poté, co v září vyrovnala jednodenní depozitní sazbu se základní úrokovou mírou na 13 %. Podle nás by však mělo dojít k mírnějšímu snížení o 25 bb.

Pozitivní signály z robustní ekonomiky v USA a oživení v Číně.

Minulý týden ekonomická data pozitivně překvapovala. Německý ZEW index ukázal na výrazné zlepšení očekávání do budoucna. Čínská ekonomika potěšila silnějším růstem, když HDP meziročně vzrostl ve Q3 o 4,9 % (vs konsensus 4,5 % y/y). Pozvolné oživení čínské ekonomiky představuje dobré zprávy v kontextu globální poptávky po průmyslovém zboží, a to hlavně pro Německo. Data z USA zase potvrdila robustní výkon tamní ekonomiky a pokračující napětí na trhu práce. První zmíněné dokládají zářijové maloobchodní tržby, které meziměsíčně vzrostly o 0,7 % a o 0,6 % bez prodeje aut. Překvapivě silná data z USA však nevedla ke stupňování sázek na další zvýšení sazeb Fedu. To nepodpořila ani vyjádření představitelů americké centrální banky, jejichž pozornost nyní více směřuje na délku setrvání sazeb na současné úrovni. To odrážel i výrazný růst dolarových sazeb, které v týdnu vzrostly o 15-30 bb dle splatnosti (od tří let a výše) a opět se tak přiblížily lokálním maximům, ze kterých v předchozích týdnech spadly. Ve srovnání eurové sazby vzrostly výrazně méně (o 5-15 bb).

Tón vyjádření představitelů České národní banky z minulého týdne zásadně nepřekvapil ve vztahu s jejich předchozími individuálními postoji. Eva Zamrazilová v článku pro Bankovnictví opět zdůraznila, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu, a to i přes očekávaný pokles inflace do blízkosti inflačního cíle v příštím roce. Zároveň dodala, že jádrová inflace pravděpodobně zůstane v příštím roce zvýšená. T. Holub a J. Procházka nevyloučili, že první opatrné snížení sazeb může přijít již letos. Na opatrnost kolem začátku uvolňování měnové politiky kladl důraz i J. Kubíček. Guvernér A. Michl zase uvedl, že pro nadcházející zasedání jsou dveře otevřené pro každou možnost. Zbylé dvě letošní zasedání ČNB tak budou zajímavé z pohledu rozložení sil v bankovní radě. Finanční trh plně zaceňuje 50bodové snížení sazeb do konce roku.

I přes silná data z USA a vyšší růst dolarových sazeb se americkému dolaru minulý týden příliš nedařilo, což mohlo souviset s opadnutím rizikové averze, která vzrostla s ohledem na situaci na Blízkém východě. Dolar vůči euru v minulém týdnu ztratil 0,8 %. S výjimkou české koruny se středoevropským měnám během týdne vůči euru dařilo. Zatímco tuzemská měna byla v týdenním srovnání téměř beze změny, polský zlotý a maďarský forint posílily o 1,7 %, respektive 1,6 %. Korunové sazby přitom i vzhledem ke globálnímu vývoji vzrostly o 10-25 bb dle splatnosti (více na delším konci).