Vyhlídky na nejbližší vývoj v eurozóně poněkud potemněly, chatrná výkonnost ekonomiky zřejmě přetrvá do konce roku - Globální ekonomický výhled Eurozóna září 2023

Vyhlídky na nejbližší vývoj v eurozóně poněkud potemněly, chatrná výkonnost ekonomiky zřejmě přetrvá do konce roku. Třetí dohad růstu HDP za druhé čtvrtletí přinesl revizi směrem dolů, na 0,1 % (0,5 % meziročně). Spotřeba domácností druhé čtvrtletí v řadě stagnovala. Lehce vzrostly vládní výdaje a hrubá tvorba fixního kapitálu. Propad čistého exportu byl zhruba kompenzován růstem stavu zásob. Výkon ekonomiky tak byl v letošním prvním pololetí vskutku nevýrazný. O mnoho lépe přitom nevypadají ani nově příchozí data. Průmyslová produkce i maloobchodní tržby v červenci poklesly. Situace na trhu práce sice zůstává nadále solidní, ale překvapivě slabé hodnoty koincidenčních ukazatelů nedávají naděje na brzké vybřednutí ekonomiky ze současného přešlapování na místě. Dosavadní síla sektoru služeb navíc vyprchává, průzkum mezi manažery nákupu eviduje nově útlum aktivity, což vedlo k poklesu kompozitního indexu PMI na 46,7 bodu. Ekonomický sentiment dle ESI se v srpnu zhoršil ve všech odvětvích. Index ZEW po srpnovém zlepšení v září opět poklesl (nadpoloviční většina oslovených analytiků očekává hospodářskou stagnaci). Nová prognóza ECB přinesla revizi výhledu růstu HDP dolů jak pro letošní, tak i příští rok. Za přehodnocením je přitom právě odsun očekávaného ekonomického oživení až na počátek příštího roku. Podobně dopadlo i šetření CF mezi analytiky. 

Inflace v eurozóně zůstane dle výhledů „příliš vysoká po příliš dlouhou dobu“, ECB proto již po desáté v řadě zvýšila sazby. Zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen se v srpnu zastavilo, inflace zůstala na úrovni 5,3 %. Na vině je meziměsíční růst cen (o 0,6 %), jenž byl způsoben především skokovým navýšením cen energií. Nemalou měrou k němu však přispěl i růst cen neenergetického průmyslového zboží. Jádrová inflace se lehce snížila (na 5,3 %). Inflační očekávání (sledovaná v rámci PMI) se však v srpnu po dlouhé době obrátila k růstu. Dle nové prognózy ECB by inflace (při aktuálním tržním výhledu sazeb) dosáhla svého cíle až koncem roku 2025, což Rada guvernérů vyhodnotila jako příliš pozdě, a přistoupila proto k dalšímu zvýšení základních úrokových sazeb o 0,25 p. b.