Stavebnictví letos bude stagnovat, drtí jej vysoké úroky a neochota vlády stavět „hladové zdi“

Srpnový výsledek tuzemského stavebnictví je povzbudivý, otázkou však je, zda se nejedná o přechodný výkyv – ovlivněný například načasováním dovolených v sektoru stavebnictví nebo developmentu. V porovnání s červencem byl srpnový výkon stavební produkce o dvě procenta vyšší. Za vzestupem stoji nárůst výkonu pozemního stavitelství, protože to inženýrské meziměsíčně pokleslo. Meziročně tak stavebnictví v srpnu klesalo jen nepatrně, o 0,2 procenta. Jde o znatelné zmírnění červencového meziročního poklesu, který činil 2,1 procenta. Za celý letošek by mělo stavebnictví stagnovat.

Na stavebnictví ovšem i tak nadále tíživě doléhá slabá kupní síla tuzemských domácností a vysoké úrokové sazby, které prodražují investice. Jak slabá kupní síla, tak vysoké úrokové sazby jsou důsledkem mimořádně vysoké inflaci, nejvyšší za posledních zhruba třicet let, která Česko trápila hlavně loni a letos na přelomu roku. Hypotéky jsou v Česku stále nejdražší za posledních zhruba dvacet let. Tlak vlády na konsolidaci veřejných financí pak neumožňuje, aby oslabení v segmentu pozemního stavitelství, dané právě dopady inflace, kompenzovaly investice z veřejných rozpočtů v segmentu inženýrského stavitelství. Žádné „hladové zdi“ vláda stavět nemusí ani proto, že míra nezaměstnanosti je stále velmi nízká, takže není třeba její pokles podněcovat – ani právě investicemi v oblasti inženýrského stavitelství, třeba infrastrukturní výstavby.  

Nejdražší hypotéky od počátku milénia a dlouho nevídaná nejistota zejména v segmentu pozemního stavitelství jsou patrné i z vývoje cen nemovitostí v Česku. Aktuálně totiž zlevňují nejvýrazněji za posledních více než třináct let. Vyplývá to z údajů, které minulý týden zveřejnil Eurostat. Podle něj ceny nemovitostí v ČR klesly v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 2,9 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziroční pokles cen rezidenčních nemovitostí od prvního čtvrtletí roku 2010, kdy se český nemovitostní trh ještě potýkal s dopady světové finanční krize.

Eurostat v dané statistice sleduje ceny, za něž jsou transakce s obytnými nemovitostmi domácnostmi opravdu uskutečňovány. Sleduje přitom jak příslušný cenový vývoj „nemovitostí z druhé ruky“, tak i novostaveb.

Poměrně výrazný meziroční propad cen nemovitostí má na svědomí právě zejména právě mimořádně vysoká inflace. Loni inflace přesáhla patnáct procent, letos bude podle všeho více než desetiprocentní. Vysoká inflace předloni a loni přiměla Českou národní banku razantně zvyšovat své úrokové sazby. Jejich růst jde ruku v ruce s růstem tržních úrokových sazeb, včetně těch na hypotékách. Drahé hypotéky citelně oslabují poptávku po nemovitostech, což je klíčová příčina jejich zmíněného propadu.

Růst úroků například na vládních dluhopisech, který rovněž souvisí s poměrně vysokou inflací, zatraktivňuje v očích investorů právě třeba dluhopisy. Méně prostředků pak tito investoři, včetně institucionálních, dávají do realit. Místo toho investují více do dluhopisů. I tento posun v investičních preferencích v důsledku snižuje ceny nemovitostí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank