Schůdek po schůdku, klesající schodek státního rozpočtu

O 13,9 miliardy Kč se meziměsíčně snížil schodek rozpočtu. Konkrétně na hodnotu 180,7 miliard Kč, meziročně o 33 % nižší. Přestože zimní čtvrtletí bývá výdajově náročné, plánovaný deficit na úrovni 295 miliard korun působí splnitelně. Za září tomu významně přispělo inkaso tzv. windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků. Ta funguje jako 60% daňová přirážka uvalená na nadměrný zisk energetických, petrochemických firem a velkých bank. Tato dočasná daň (na dobu 3 let) byla schválená prezidentem ČR 28. listopadu 2022 jako součást daňového balíčku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 1 Vývoj deficitu v roce 2023 v mld. Kč. Zdroj: www.mfcr.cz

Kontext reality však není až tak pozitivní. I přes klesající schodek (rozpočtové příjmy se ke konci září zvýšily o 23 %, přičemž výdaje vzrostly pouze o 12,4 %) se ale zadlužení českých vládních institucí zvyšuje. Dle ČSÚ se do konce druhého čtvrtletí meziročně vládní dluh zvýšil o 8 p. b. na 44,3 % HDP na 3,15 bilionu. Přestože hospodaření vládních institucí v druhém čtvrtletí roku 2023 skončilo v přebytku 26,9 miliardy Kč (celkové příjmy stouply meziročně o 13,2 % - důchody z vlastnictví a daně z příjmu; a celkové výdaje vzrostly o 9,9 % - zejména výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům) vládní dluh vzrostl v druhém čtvrtletí o 51,3 miliardy korun, meziročně o 357 miliardy korun.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 2 Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2021–2. čtvrtletí 2023. Zdroj: czso.cz

Zatímco u státního rozpočtu známe data z posledního měsíce, u státního dluhu zatím vidíme pouze data z 2Q 2023. Otázkou jsou tedy výsledky třetího kvartálu a jak stát ustojí náročný závěr roku, který podmiňují investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU. Poradkyně premiéra a členka Národní ekonomické rady Helena Horská přichází s opačným názorem k optimistickému postoji ministerstva financí a upozorňuje mimo jiné na to, že příjmy z mimořádných daní byly nižší než v původních kalkulacích.

I přes klesající schodek 4 měsíce v řadě je tedy třeba brát na zřetel kontext situace, jeho potenciální dopady na inflaci, tudíž spotřební vs spořivé chování domácností, které zpětně ovlivní další vývoj těchto makroekonomických ukazatelů společně s hrubým domácím produktem. Zásadní ovšem bude zhodnocení na konci roku, kdy budou dostupné finální účty.