Deficit SR během září opět poklesl

V září deficit státního rozpočtu poklesl na 180,7 mld. Kč a jedná se tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince. Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.

Příjmy státního rozpočtu jsou meziročně vyšší o 23,0 % (+268,8 mld. Kč), především díky příjmům z Národního plánu obnovy, rekordní dividendě ze společnosti ČEZ, vysokému inkasu z daně z příjmů PO a výběru mimořádné daně uvalené na vybrané segmenty ekonomiky. Výdaje meziročně vzrostly o 12,4 %, kde hlavní problém představují běžné výdaje, zejména pak výdaje na důchody.

 
Strana příjmů má řadu neobvyklých vstupů, které komplikují meziroční porovnání. Více než 45 mld Kč získal rozpočet z Národního plánu obnovy, přes 50 mld. Kč pak přinesla do rozpočtu rekordní dividenda společnosti ČEZ. Došlo zároveň k zaplacení záloh daně z neočekávaných zisků, díky čemuž do rozpočtu přibylo dalších 25,6 mld. Kč, kde za většinou částky pravděpodobně stojí opět skupina ČEZ. Celková částka je ale prozatím hluboko pod plánovanými 80 mld. Kč, které měl stát v rámci WFT letos získat. Z více standardních položek je zajímavý vývoj u inkasa daně z přidané hodnoty, které rostlo o 5,5 % (+13,7 mld. Kč) a růst relativně hluboko pod meziroční mírou inflace naznačuje pokračující pokles spotřeby domácností.

Strana výdajů zůstává i nadále zásadně ovlivněna dynamikou běžných výdajů, které rostly o 11,9 % (+157,3 mld. Kč). V rámci nich dvě nejzásadnější meziroční změny představují výdaje na důchody (+17,6 %, +76,8 mld. Kč) a běžné transfery podnikatelům (+54,9 %, +35,6 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi na ceny elektřiny a plynu.

Celkově zlepšení deficitu v posledních měsících vytváří naději na udržení letošního salda pod -295 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2022 je letošní deficit po třech čtvrtletích roku o zhruba 90 mld. Kč nižší. V minulém roce přitom celoroční deficit dosáhl -360 mld. Kč. Hlavní výzvu ale i nadále představuje konsolidace pro další roky, kdy i v příštím roce by měl deficit přesáhnout 250 mld. Kč

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.