Zářijový výsledek PMI ve zpracovatelském průmyslu nepotěšil, index klesl na 41,7 bodu

Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu po dvou měsících růstu v září opět poklesl, a to poměrně výrazně ze 42,9 na 41,7 bodů. Přestože v předchozích dvou měsících tento ukazatel vzrostl, potvrzuje se domněnka, že ani zdaleka český průmysl není z nejhoršího venku.
Hlavním problémem zůstává především slabá poptávka, a to jak domácí tak zahraniční, která je tlumena přísnou měnovou politikou. To se odráží na nižším množství nových zakázek, které klesají již 19. měsíc v řadě, což se projevuje i na nižší výrobě firem. Zároveň míra rozpracovanosti zakázek poklesla a vzhledem ke slabší poptávce se zvýšily volné kapacity, které jsou využity pro dodělání předchozích zakázek. Firmy jsou z velké části schopny uspokojit poptávku ze svých zásob, kde dochází k významnému vyprazdňování hotových výrobků. Nižší produkce rovněž znamená, že firmy v menší míře nakupují vstupy, a naopak ve snaze o redukci nákladů využívají v co nejvyšší míře své zásoby, které klesají nejrychleji od srpna 2009. Nižší ceny vstupů se promítly i do prodejních cen, navíc firmy nabízejí určité slevy, aby byly vůbec schopné své zboží prodat a podpořily tak svůj byznys. Na druhé straně jsou firmy nuceny kvůli nízké poptávce redukovat množství svých zaměstnanců, kdy tempo propouštění bylo nejrychlejší za poslední tři roky. Firmy i přes tento velice těžký rok zůstávají poměrně optimistické a očekávají růst výroby v příštím roce, ale jejich vnímání budoucnosti je na nejnižších hodnotách během tohoto roku.



Po menším plamínku naděje, že český průmysl je z nejhoršího venku, se ukazuje, že tomu tak ani zdaleka není. Ten čelí stále velkým problémům především v podobě slabé poptávky, jejíž znovuzrození je pomalejší, než by si firmy přály. To dopadá i na českou ekonomiku jako nejprůmyslovější zemi v Evropě, kdy pro tento rok očekáváme stagnaci a není možné vyloučit dokonce ani pokles za celý rok 2023. S pomocí by mohla přispěchat Česká národní banka, která by uvolněním měnové politiky mohla českému průmyslu pomoci alespoň o něco lépe dýchat.