Kolik migrantů v EU je posíláno zpět? (Článek - Repatriace) Nový pakt EU o migraci a azylu zahrnuje nová pravidla a revizi stávajících právních předpisů, například směrnice o navracení

Nový pakt EU o migraci a azylu zahrnuje nová pravidla a revizi stávajících právních předpisů, například směrnice o navracení.

V návrhu usnesení o směrnici o navracení přijatém v prosinci 2020 poslanci zdůraznili význam ochrany základních práv jednotlivce i dodržování procesních záruk.

V dubnu 2023 Parlament přijal svůj vyjednávací postoj k nařízení o screeningu a nařízení o azylovém řízení před jednáním s Radou.

Přečtěte si více o migrační politice EU

Navracení migrantů: klíčová fakta

Infografika informující o tom, že 141 060 osobám z jiných zemí byl v roce 2022 odepřen vstup do EU. — 141 060 osobám z jiných zemí byl v roce 2022 odepřen vstup do EU.

V roce 2022 byl 141 060 osobám odepřen vstup do EU, přičemž hlavním důvodem bylo, že neměly platné vízum nebo povolení k pobytu (23 %) nebo nebyly schopny doložit účel a podmínky pobytu (23 %).

Infografika informující o tom, že v roce 2022 země EU vydaly 422 400 rozhodnutí o navrácení a mezi tři nejčastější státní příslušnosti patřili Alžířané, Maročané a Pákistánci. — V roce 2022 země EU vydaly 422 400 rozhodnutí o navrácení.

V roce 2022 vydaly země EU 422 400 rozhodnutí o navrácení. Do země mimo EU však byla vrácena méně než čtvrtina státních příslušníků třetích zemí.

Hlavními státními příslušníky, kterým bylo v roce 2022 nařízeno vycestování, byli Alžířané, Maročané a Pákistánci.

Zjednodušené hraniční řízení pro některé žádosti o azyl

V zájmu urychlení rozhodování a zefektivnění azylového řízení navrhla Evropská komise v rámci nového paktu EU o azylu a migraci rychlejší a zjednodušené hraniční řízení pro některé žádosti o azyl.

Zjednodušené řízení umožňuje vyřídit žádost o azyl do 12 týdnů a dalších 12 týdnů je na repatriaci zamítnutých žadatelů. Nezletilé osoby bez doprovodu, děti mladší 12 let a jejich rodiny, jakož i osoby se zdravotními problémy nemohou být v rámci zjednodušeného řízení vyřizovány.

Fabienne Kellerová (Renew, Francie), poslankyně Evropského parlamentu odpovědná za řízení nařízení o azylovém řízení v Parlamentu, uvedla: „Jako poslanci Evropského parlamentu vyzýváme ke spravedlivému a účinnému azylovému řízení, které zajistí, aby lidé, kteří potřebují ochranu, mohli rychle získat status uprchlíka, zatímco ti, kteří zjevně nemají na azyl nárok, obdrží rychlé rozhodnutí a budou vráceni do třetí země.“

Dobrovolné odchody versus nucené návraty

Pokud někdo po obdržení rozhodnutí o navrácení dobrovolně spolupracuje s úřady, označuje se návrat jako dobrovolný, v opačném případě se jedná o nucený návrat. Dobrovolný návrat může být asistovaný (to znamená s finanční a/nebo logistickou podporou hostitelské země) nebo neasistovaný.

Země EU v roce 2022 vrátily zpět 96 795 osob, z nichž 47 % odešlo dobrovolně.

Podle Eurostatu bylo v roce 2022 47 % všech návratů dobrovolných.

Parlament chce, aby země EU investovaly do programů asistovaných dobrovolných návratů a upřednostňovaly dobrovolné návraty, protože jsou udržitelnější a snadněji se organizují, a to i z hlediska spolupráce s cílovými zeměmi.

Mezi hlavní praktické problémy, které brání procesu navracení, patří identifikace migrantů a získání potřebných dokumentů od orgánů zemí mimo EU.

Ochrana základních práv

V usnesení přijatém v dubnu 2023 Parlament vyzval země EU, aby zřídily nezávislé monitorovací mechanismy, které zajistí dodržování unijních a mezinárodních pravidel pro uprchlíky a lidská práva.

Monitorování by mělo probíhat během ostrahy hranic (mezi oficiálními hraničními přechody), při screeningovém řízení a při uplatňování azylového a návratového řízení na hranicích. Nezávislé monitorovací orgány by měly rovněž posuzovat podmínky přijímání a zadržování.

Po hlasování Birgit Sippelová (sociální demokratka, Německo), která vedla návrh nového screeningu, uvedla: „Evropský parlament může být obzvláště spokojen s výrazně rozšířeným mandátem mechanismu monitorování základních práv, který nyní zahrnuje i hraniční dohled. Toto rozhodnutí je jasným signálem Parlamentu, že by se EU měla zabývat porušováním lidských práv na našich vnějších hranicích a postavit se za právní stát a základní práva."