Evropě ujíždí vlak, je třeba do něj alespoň naskočit, shodli se v debatě o umělé inteligenci přední čeští odborníci a zástupci finančního sektoru na vyhlašování cen Zlaté koruny

Posoudit, jestli je klient dostatečně bonitní na to, aby získal úvěr, ocenění nemovitosti, zákaznický servis, odhalování podvodů. To všechno jsou činnosti bank a pojišťoven, kde buď už umělá inteligence funguje, aniž by to lidé vůbec poznali, nebo ji alespoň instituce testují. Kromě toho, že firmám výrazně zvýší efektivitu, počítají také s tím, že bude přesnější a schopna pracovat s daleko větším objemem dat. „Ty možnosti vidíme určitě v marketingu, v komunikaci, v personalizaci nabídek, v lepším cílení, takže takový ten proaktivní prodej. Samozřejmě další potenciál může být v analýze a prevenci podvodů. Například při platbách karet zachraňujeme relativně vysoké objemy díky umělé inteligenci,“ vyjmenovala v diskuzním panelu o umělé inteligenci při příležitosti vyhlašování cen Zlaté koruny Hana Kovářová z Komerční banky. Konkrétní zkušenosti už mají po čtyřech letech používání také v Monetě Money bank. „Byli jsme schopni naimplementovat valuaci nemovitostí, máme na tom postavené scoringové modely. Dneska když se dovoláte do Monety, tak si s vámi už bude povídat umělá inteligence. Je schopná vás prověřit, že jste to skutečně vy, je schopná vás obsloužit,“ říká vrchní ředitel pro data Jakub Valenta z Moneta Money Bank.

Finanční služby a především samotné firmy ale spadají také pod přísný dohled regulátorů, tedy hlavně centrálních bank. Nacházejí se tak v situaci, kdy pokrok v užívání umělé inteligenci považují sice za nevyhnutelný, čekají ale také na jasnější obrysy ze strany legislativy a regulace Evropské unie. Takzvaný Act of Artificial Intelligence připravují evropské státy už řadu let, teď má první jasné obrysy. Vyhodnocovat bude umělou inteligenci například podle stupňů rizika. Před přílišným dohledem a regulací ale varuje další účastník diskuze, vědec Tomáš Mikolov. „Regulace, které nás zpomalí, pro nás rozhodně dobré nejsou. Pro Evropu by bylo dobré si uvědomit, že umělá inteligence už je součástí průmyslu, generuje peníze, podobně jako to bylo u vzniku internetu. Náš vlastní průmysl v této oblasti v podstatě neexistuje, zatímco v Americe, když se podíváte na růst amerických akciových trhů, tak ten byl posledních deset až patnáct let tažený velkými firmami, které využívají toto strojové učení - Facebook, Google, Apple,“ varuje před tím, že Evropa oproti Spojeným státům nebo Číně výrazně zaostává a jen tím přichází o peníze, které odvětví umělé inteligence generuje. „Je potřeba, abychom se probrali a řekli si, že ty peníze u nás nezůstávají, popravdě - ty velké firmy z toho evropského průmyslu ty peníze vlastně ještě vysávají, nejenom že tu máme odliv mozků, ale všechno, co u nás prodají, tak vyúčtují v Irsku,“ dodal.

To potvrdil i Jan Švejnar, který doplnil zkušenosti přímo ze Spojených států a to hlavně z oblasti školství. „Sto největších výzkumných pracovišť na tom pracuje. Takže profesoři, postgraduální studenti a tak dále jsou velice zainteresováni a fungují v této oblasti. A je tam velká spolupráce mezi firmami a univerzitami. A to mnohem více, než je to v Evropě, než je to u nás. Padají samozřejmě otázky, jak umělou inteligenci využívat při výuce, do jaké míry mohou, musí, či nemohou studenti umělou inteligenci využívat.“ Poslední světové průzkumy z finančního sektoru hovoří jasně- 40 procent pracovních míst, které chtějí banky, pojišťovny a další instituce obsadit, se pojí právě na umělou inteligenci.

Podle provozního ředitele Generali České pojišťovny Jiřího Doubravského ale vývoj umělé inteligence zvyšuje také nároky na to, jak budou firmy ve finančnictví pracovat s daty a nakolik jsou na to vůbec připravené. „Každá legrace něco stojí. Musíme být připraveni na to, abychom byli schopni tu AI používat. A myslím si, že tak, jak fungujeme v nějakém regulovaném prostoru, což banky a pojišťovny jsou, těch debat s ČNB máme nepočítaně, tak to bude znamenat, že si budeme muset takzvaně doma uklidit. V mnoha případech ta data nemáme připravená tak, abychom je mohli efektivně využívat.“ K tomu navíc Valenta doplnil řadu dalších výzev, které před společnostmi stojí. „Dnes se začínáme dívat na to, jak se tomu bránit, jsme na začátku. Ale také se musíme dívat na to, když my uvnitř firmy technologie používáme, jak si vůbec nastavit interní procesy tak, abychom zajistili, že náš zaměstnanec si nenechá vygenerovat nějakou zprávu pro klienta, která vypadá krásně, ale vlastně není pravdivá,“ vyjmenoval.

Právě možnosti zneužití umělé inteligence řeší už zmíněný regulatorní rámec z pera Evropské unie. Největší riziko přisuzuje aplikacím, které by mohly přímo manipulovat s chováním některých skupin lidí. Každý moment, kdy se klient s umělou inteligencí setká, by mu to měly aplikace i instituce jasně předem oznámit. U vyjednávání o pravidlech pro umělou inteligenci byli i čeští zástupci. „Finanční sektor už regulován je. A ta naše prvotní úvaha byla taková, že jsme se ptali, proč si někdo myslí, že není dostatečná. A v tomto kontextu jsme se k tomu i stavěli. Je otázka, do jaké míry zde vznikají nová rizika, která by mohla ohrozit cíle regulace. To znamená stabilitu finančního trhu, případně ochranu spotřebitele a do jaké míry je na to třeba reagovat. Ten evropský základ vychází z ohrožení fundamentálních práv, které samozřejmě může a nemusí být oprávněné a v tomto duchu byla koncipována ta úprava,“ vysvětluje, proč Evropa k regulaci přistupuje zástupce českého ministerstva financí Alex Ivančo. Pochybnosti o tom, jak by pak měl probíhat dohled nad finančním trhem ale mají zástupci centrální banky. I ti tak čekají, jak přesně budou nová pravidla vypadat a kdo je bude jakým způsobem vymáhat. „My jsme neviděli třeba důvod pro to, aby se posuzování úvěruschopnosti podřadilo pod tuto regulaci. Úplně se nám nezdá, že dává smysl, jak by tam měla ČNB vystupovat, že bychom my měli být nějaký certifikační orgán pro ta řešení, která používají kolegové a kolegyně v bankách a pojišťovnách. Dohled takhle zatím nefunguje a neumím si představit úplně, že by takhle měl fungovat,“ upřesnil Michal Vodrážka, ředitel odboru regulace finančního trhu centrální banky.

Podle Tomáše Mikolova by ale v rámci těchto diskuzí mělo být důležité si uvědomit, že umělá inteligence není žádnou novinkou v bankovnictví. „Jestli někdo zná Renesance technologies, tak ti používali třeba AI na obchodní modelování na trzích už desítky let zpátky a je to jedna z nejúspěšnějších firem v této oblasti. Vydělávali na tom spoustu miliard dolarů. Takže nic nového pod sluncem, tyto věci už tady nějakou dobu jsou, více se o tom jen mluví,“ upozornil.

Konkrétní zkušenosti o obchodování s umělou inteligencí popsal také ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. Podle něj by mohla se svými schopnostmi nahradit část finančních poradců. „Umělá inteligence napřed vybrala relativně známé tituly, u kterých si vyhodnotila, že se často používají. Když jí ale člověk řekl další požadavky, tak jsme si začali povídat. Pak jsem si ověřoval, co to dělá. Bylo to perfektní. To, co by člověk, finanční poradce musel mít v hlavě nebo si dohledávat někde vedle, tak to to umělo perfektně,“ vysvětlil jeho interakci s AI. Vyčítá jí ale jednu zásadní věc: „To, co tomu bude ale vždycky chybět a proto to nikdy asi nebude dokonalý, je intuice. A to i intuice na těch finančních trzích, která se blbě počítá, nikdo moc neví, proč, ale prostě to cítíme v kostech, že tady to půjde nahoru, tak to si myslím, že zůstane jen nám. A najdou se lidi, kteří budou umělou inteligenci porážet,“ doplnil.

Celou diskusi o AI ve finančních službách a zajímavé sestřihy z ní můžete zhlédnout na https://www.zlatakoruna.info/soutez/2023/video.