Děti znají rizika AI mnohem lépe než dospělí, ukázal průzkum

Naivní bezstarostnost, nebo naopak hrůza z války robotů. Tak vidí rizika AI většina dospělých. Děti se naopak velmi realisticky obávají zneužití dat, diskriminace a manipulace. Vyplývá to z průzkumu iniciativy AI eticky, do kterého se zapojilo 1200 dospělých a 750 dětí a mladistvých.

Zakladatelka iniciativy Barbora Brabcová provádí kontinuálně průzkum mezi dospělými i dětmi dva roky. Pohledy dospělých se přitom nejčastěji pohybují v extrémech, „ode zdi ke zdi“: velká část nevidí rizika ve využití AI vůbec žádná, menší část naopak očekává doslova apokalypsu a válku terminátorů. „Lidé mají AI buď za kouzelnou skříňku, do které se něco vloží a ona vše zařídí, anebo z ní mají až panický strach. Zažila jsem i paní, která doslova utekla ze školení, protože ji toto téma děsí.“ Poměr u dospělých je přitom 59 % bezstarostných a 18 % zneklidněných. S tím kontrastují výsledky u dětských respondentů, jejichž očekávání jsou naopak až nečekaně realistická. „Devadesát procent dětí se při využívání umělé inteligence obává zcizení a zneužití citlivých dat, manipulace nebo diskriminace. Děti tedy přistupují k rizikům AI mnohem poučeněji,“ vysvětluje Brabcová.

Co svěřit a co zamlčet? Lidé tápou a chybějí pravidla

Právě bagatelizace rizik, nebo naopak jejich nafukování, způsobují, že lidé nevědí, jak s nástroji AI pracovat a jaká data jim svěřovat. Ve firmách, kde Brabcová etiku AI školí, představuje absence pravidel bezpečného užívání nejčastější nešvar. „Firma často zjistí, že její zaměstnanci už nástroje AI využívají, ovšem každý po svém a bez poučení, která data sdílet a která nesvěřovat. Než se přijme jednotná firemní politika, může dojít k úniku citlivých informací,“ vysvětluje expertka. Místo plánovaného řešení inovací se tak jen hasí požáry. Opačným extrémem je pak zbytečně nedůvěřivý přístup vedení, které svým lidem užívání umělé inteligence třeba přímo nezakazuje, ale ani vyloženě nedoporučuje, a spíše radí k přístupu „raději tam nic nepište“. To samozřejmě vysílá zaměstnancům signál, že AI je nebezpečná, což jejich motivaci a důvěru v nové technologie značně oslabuje. Posledním z typických nešvarů je pak lhaní firem o jiných než svých vlastních AI řešeních, když zamlčují lidem existenci nástrojů, které vyvinula konkurence. „Takový přístup jednak neposiluje loajalitu k vlastní firmě, ale navíc i pak škodí tím, že vyvolává nerealistická očekávání od vlastního nástroje,“ varuje Barbora Brabcová.