Nařízení o opožděných platbách (Otázky a odpovědi)

Otázky a odpovědi: Nařízení o opožděných platbách

1. Proč Komise navrhuje nová pravidla pro boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích?

Komise dnes přijímá opatření k řešení problému opožděných plateb v obchodních transakcích v Evropě. Opožděné platby mají zásadní dopad na malé a střední podniky. Každý čtvrtý úpadek je zapříčiněn tím, že faktury nebyly zaplaceny včas. Jednou z hlavních příčin opožděných plateb je asymetrie vyjednávací síly mezi silnějším zákazníkem (dlužníkem) a menším dodavatelem (věřitelem). Často to vede k tomu, že dodavatelé musí přijmout nespravedlivé platební podmínky.

Za účelem řešení tohoto problému Komise dnes navrhuje nové nařízení o postupu proti opožděným platbám, které reviduje stávající směrnici z roku 2011. Cílem této revize je zajistit spravedlnost v obchodních transakcích, zvýšit odolnost malých a středních podniků a dodavatelských řetězců, podpořit širší využívání digitalizace a zlepšit finanční gramotnost podnikatelů.

2. Jaký dopad mají opožděné platby na firmy a malé a střední podniky?

V EU je v průměru každá druhá faktura v obchodních transakcích zaplacena opožděně (nebo vůbec). V dobách krize a hospodářských otřesů opožděné platby narůstají. Malé a střední podniky, jejichž činnost je závislá na pravidelných a předvídatelných peněžních tocích, jsou zranitelnější vůči riziku opožděných plateb a jejich škodlivým účinkům.

Opožděná platba vytváří dominový efekt, který vede k dalším opožděným platbám. Pokud jde o Evropu, 70 % společností v EU potvrdilo, že pokud by jim bylo zaplaceno včas, mohly by rovněž včas platit svým dodavatelům.

Opožděné platby obecně snižují konkurenceschopnost podniků, zvyšují náklady na financování a zapříčiňují, že se společnosti vzdávají atraktivních obchodních nebo investičních příležitostí, například investic do ekologické a digitální transformace. Zkrácení prodlení plateb o jeden den by zvýšilo souhrnný peněžní tok společností v EU o 0,9 % a mohlo by jim ušetřit 158 milionů EUR na nákladech na financování.

Opožděné platby rovněž zvyšují riziko úpadku a snižují důvěru v trh. To může vést ke ztrátě pracovních míst a snížit účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek, což může negativně ovlivnit poskytování základních komunitních služeb, jako je zdravotní péče, veřejná doprava, prosazování práva nebo jiné služby. Opožděné platby mají rovněž závažný dopad na živobytí a dobré životní podmínky malých podnikatelů.

3. Proč se Komise rozhodla revidovat stávající směrnici o opožděných platbách?

Z několika studií a posouzení, které Komise provedla od roku 2015, jakož i z usnesení Evropského parlamentu z roku 2019 a stanoviska platformy Fit pro budoucnost z roku 2021 vyplývá, že stávající právní rámec EU pro boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích není pro řešení tohoto problému dostatečný. Tyto analýzy zjistily ve stávající směrnici o opožděných platbách několik hlavních nedostatků, zejména chybějící preventivní opatření a účinné prosazování, jakož i absenci mechanismů prostředků nápravy snadno dostupných pro malé a střední podniky. Rovněž poukazují na to, že řádnému uplatňování směrnice brání některé nejasné pojmy a neexistence maximální platební lhůty pro transakce mezi podniky. Aby uvedené nedostatky odstranila, rozhodla se Komise tato pravidla revidovat a předkládá dnes nový návrh nařízení o opožděných platbách.

4. Jaké jsou hlavní novinky návrhu nařízení o opožděných platbách ve srovnání se stávající směrnicí o opožděných platbách?

Komise navrhuje nahradit stávající směrnici nařízením. Na rozdíl od směrnice je nařízení přímo použitelné a stanoví stejná ustanovení v celé EU, což prospěje zejména podnikům, které jsou závislé na přeshraničním obchodu v rámci EU. Navrhované nařízení nicméně členským státům poskytuje určitou flexibilitu, například pokud jde o zřízení donucovacích orgánů, mechanismů alternativního řešení sporů, poskytování odborné přípravy v oblasti správy úvěrů a finanční digitální gramotnosti.

Kromě toho návrh zavádí přísnější a jednodušší opatření k zamezení praktik opožděných plateb v podobě maximálních platebních lhůt, zajišťuje, aby platba naběhlých úroků a náhrad byla automatická, a stanoví nová donucovací a nápravná opatření na ochranu věřitelů před problémovými plátci.

5. Jak nové nařízení mění zákonné platební lhůty?

Stávající směrnice v současné době stanoví u transakcí mezi podniky platební lhůtu 30 dnů. Ta však může být prodloužena na 60 nebo více dnů „pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.“ Neexistence účinné maximální platební lhůty a nejednoznačnost definice „hrubě nespravedlivé“ ve směrnici vedly v praxi k situaci, kdy jsou menším věřitelům často vnuceny platební lhůty v délce 120 nebo více dnů.

Nový návrh nařízení nyní zjednodušuje stávající ustanovení a zavádí jednotnou maximální platební lhůtu 30 dnů pro všechny obchodní transakce, včetně transakcí mezi podniky a transakcí mezi orgány veřejné moci a podniky. Tato lhůta bude stejná v celé EU. Smluvní volnost je zachována, neboť smluvní strany mohou vyjednat jakoukoli platební lhůtu, pokud nepřesáhne 30 dnů. Aby byla zajištěna právní jistota, nedotýká se návrh kratších platebních lhůt stanovených ve vnitrostátních právních předpisech. Umožňuje však odchylku od stávající směrnice o nekalých obchodních praktikách v zemědělsko-potravinářském průmyslu, pokud jde o dodávky produktů nepodléhajících rychlé zkáze. V současné době je platební lhůta pro tyto produkty stanovena na maximálně 60 dnů. Návrh tuto lhůtu snižuje na 30 dnů. Návrh rovněž ruší současné prodloužení platebních lhůt na 60 dnů pro veřejné subjekty poskytující zdravotní péči a pro orgány veřejné moci vykonávající hospodářskou činnost průmyslové či obchodní povahy jako veřejný podnik. Na rozdíl od stávající směrnice o opožděných platbách návrh rovněž odstraňuje nejednoznačný pojem „hrubě nespravedlivá“ smluvní ustanovení a nahrazuje jej seznamem přesně vymezených nekalých platebních podmínek a praktik.

Nové nařízení rovněž poprvé navrhuje lhůtu pro postupy ověření souladu zboží a služeb. Ty jsou povoleny pouze v případě, že je to nezbytné vzhledem ke zvláštní povaze smlouvy, a nesmí překročit 30 dnů.

6. Jaká jsou nová pravidla pro platby dlužníků v případě úroků a náhrad?

Cílem nového nařízení je lepší ochrana věřitelů vůči jejich dlužníkům. Nová pravidla proto navrhují, aby byla platba úroků automatická a povinná až do zaplacení dluhu. Na rozdíl od stávající směrnice se věřitel nemůže podle nového návrhu vzdát svého práva požadovat úrok z prodlení. Smluvní ustanovení nebo praktiky, které by byly s tímto v rozporu, by byly zneužívající, a tudíž absolutně neplatné.

Věřitel již tedy nemusí požadovat zaplacení úroku, které se v případě opožděné platby stává automatickou povinností dlužníků. Sazba úroku z prodlení je o 8 % vyšší než referenční sazby ECB. V případě členských států, jejichž měnou není euro, je referenční sazba stanovena národní centrální bankou. Kromě toho nová pravidla zvyšují náhradu v podobě paušálního poplatku ze 40 EUR (nebo ekvivalentu) na 50 EUR (nebo ekvivalent) za obchodní transakci zaplacenou se zpožděním.

7. Jak nové nařízení zlepšuje prosazování pravidel?

Nový návrh stanoví donucovací a nápravná opatření na ochranu věřitelů před problémovými plátci. Podle nového návrhu mají členské státy zřídit donucovací orgány, které budou sledovat a zajišťovat uplatňování pravidel. Tyto orgány mají pravomoc přijímat stížnosti, zahajovat šetření a ukládat sankce vůči plátcům v prodlení, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. Kromě toho by členské státy měly podporovat dobrovolné využívání alternativního řešení sporů s cílem zachovat smluvní vztah mezi dlužníkem a věřitelem, zajistit rychlé řešení platebního sporu mezi stranami a zároveň zajistit řádné provádění pravidel.

Nové nařízení rovněž poskytuje lepší ochranu subdodavatelům v oblasti veřejných stavebních prací, kteří jsou opožděnými platbami obzvláště ohroženi, tím, že orgánům veřejné moci uděluje pravomoc ověřovat, zda se platby skutečně dostanou od hlavního dodavatele k subdodavateli.

8. Jaký je očekávaný přínos tohoto návrhu zejména pro firmy a malé a střední podniky?

Včasné platby jsou nejrychlejší, nejjednodušší a nejúčinnější formou financování malých a středních podniků. Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby likvidita směřovala do reálné ekonomiky a přímo k firmám a malým a středním podnikům. V průměru vede snížení opožděných plateb ke zvýšení souhrnného peněžního toku přibližně o 0,9 % za každý den zkrácení délky plateb.

Tento návrh stanoví silnější rámec, který zjednodušuje pravidla v celé EU, odstraňuje nejednoznačnost, umožňuje malým a středním podnikům uplatňovat svá práva v případě opožděné platby a vytváří donucovací a nápravné mechanismy, které zajistí, že pravidla budou dodržována. V důsledku toho se výrazně snižuje „zátěž“ spojená s upomínáním dlužníků.

Tím že platby budou společnostem hrazeny včas, ušetří každý rok nejméně pět člověkodnů ztracených upomínáním dlužníků, což představuje 340,2 milionu člověkohodin nebo téměř 9 miliard EUR pro celé hospodářství EU. Místo toho by vlastník podniku mohl tento čas a peníze využít produktivněji, například k získání nových dovedností, investicím do společnosti, náboru zaměstnanců nebo rozšíření podnikání. Zkrácení platebních lhůt, odhadované na 35 %, uvolní peněžní toky a zlepší předvídatelnost plateb. U menších účastníků trhu se sníží pravděpodobnost, že budou čelit nespravedlivým platebním podmínkám. Zavedení mechanismů alternativního řešení sporů by společnostem umožnilo ušetřit nejméně 27 milionů EUR ročně na soudních sporech, které by nemusely zahajovat, a zároveň zachovat obchodní vztahy se svými klienty. V konečném důsledku zvyšují tyto výsledky důvěru v trh.

9. Vytváří návrh novou administrativní zátěž pro malé a střední podniky a orgány veřejné moci? Jak je to s dalšími náklady?

Návrh neukládá žádné nové požadavky na podávání zpráv, a to ani podnikům, ani orgánům veřejné moci. Většina nákladů, které ovlivňují všechny podniky, jsou jednorázové náklady. Patří mezi ně aktualizace standardních faktur s cílem zohlednit nové platební podmínky a upravené náhrady v odhadované výši 243 milionů EUR v celé EU. Opakující se náklady však nesou především dlužníci, kteří momentálně platí opožděně, a to ve formě automatických plateb úroků a (zvýšené) náhrady, případných správních pokut a ztráty neoprávněného bezúročného úvěru, jsou-li nuceni platit včas. Pokud ale dlužníci dodržují pravidla a platí včas, lze se těmto nákladům zcela vyhnout.

Náklady spojené s činností orgánů veřejné moci jsou omezené a přiměřené. Orgány veřejné moci by čelily určitým nákladům na určení a provoz donucovacích a mediačních orgánů, ale tyto náklady by byly uspokojivě kompenzovány celkovými přínosy zlepšení platební kázně. Důsledkem očekávaného celkového snížení opožděných plateb bude například méně úpadků a souvisejících nákladů (včetně nezaplacených daní a sociálních příspěvků) pro veřejné finance. Kromě toho těží orgány veřejné moci rovněž z přístupu k alternativnímu řešení sporů: přímo, pokud si přejí urovnat spor s dodavatelem, a nepřímo snížením zátěže pro soudní systém.

10. Jak mohou dovednosti a digitalizace podle tohoto návrhu zlepšit platební morálku?

Lepší znalost mechanismů správy úvěrů, platebních nástrojů – včetně digitálních – a lepší finanční gramotnost mohou výrazně zlepšit schopnost malých a středních podniků vyhnout se nespravedlivě sjednaným platebním podmínkám a řešit opožděné platby dlužníků. Návrh za tímto účelem předpokládá, že členské státy poskytnou malým a středním podnikům odbornou přípravu v oblasti správy úvěrů a financí.

11. Jaký má návrh dopad na mezinárodní konkurenceschopnost?

Opožděné platby jsou celosvětovým problémem. Odhaduje se, že 10 % faktur vystavených v obchodních transakcích po celém světě nebylo zaplaceno včas (nebo bylo odepsáno jako nedobytná pohledávka), což světovou ekonomiku stojí 1 bilion USD ročně. Řada partnerských zemí EU, jako například Kanada, USA, Turecko, Japonsko, Nový Zéland, Austrálie a Spojené království, již stanovila právní předpisy týkající se opožděných plateb. Riziko, že by společnosti při mezinárodních transakcích obcházely právní předpisy EU systematickým odkazováním na předpisy přijaté mimo EU, je proto omezené.

12. Kdy začnou nová pravidla platit?

Jakmile budou nová pravidla přijata Evropským parlamentem a Radou, začnou platit jeden rok od vstupu nařízení v platnost, aby příslušní aktéři (např. orgány veřejné moci, podniky) měli možnost učinit kroky nezbytné k dosažení souladu s uvedenými pravidly. Je třeba poznamenat, že obchodní transakce uskutečněné poté, co se toto nařízení stane použitelným, se řídí ustanoveními nařízení, a to i v případě, že příslušná smlouva byla uzavřena před tímto dnem.

13. Jak bude monitorováno provádění pravidel a pokrok?

Nařízení rovněž ukládá Komisi povinnost podat zprávu o jeho provádění, a sice do čtyř let od jeho vstupu v platnost. Tato zpráva doplní výroční zprávy z vlastního podnětu a údaje shromážděné v některých členských státech týkající se platební morálky jejich veřejných orgánů.

Kromě toho se očekává, že středisko EU pro sledování plateb, zřízené v roce 2022, bude hrát stále významnější úlohu při shromažďování, sledování a šíření informací o platební morálce v obchodních transakcích.

Další informace

Tisková zpráva o balíčku úlev pro malé a střední podniky

Otázky a odpovědi k balíčku úlev pro malé a střední podniky

Informativní přehled k balíčku úlev pro malé a střední podniky

Informativní přehled k nařízení o opožděných platbách

Otázky a odpovědi k daňovému systému ústředí pro malé a střední podniky

Informativní přehled k daňovému systému ústředí pro malé a střední podniky

Sdělení o opatřeních na pomoc malým a středním podnikům

Nařízení o opožděných platbách v obchodních transakcích

Směrnice o zjednodušení daní pro malé a střední podniky

Zpráva o provádění nařízení o vztazích mezi platformami a podniky

Zpráva o provádění nařízení o jednotné digitální bráně