Srpnová inflace a zasedání ECB (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Datově budou tomuto týdnu v tuzemsku i ve Spojených státech vévodit statistiky srpnové inflace. Zatímco v USA se podle našeho odhadu meziroční růst cenové hladiny zvýšil na 3,7 %, u nás očekáváme další zpomalení inflace na 8,2 % y/y. Zámořská čísla doplní i srpnové maloobchodní tržby, které by měly ukázat slábnoucí domácí poptávku. V eurozóně bude nejdůležitější událostí zasedání ECB, na kterém očekáváme hlavně vlivem slabších dat z poslední doby ponechání úrokových sazeb beze změny. Šance na jejich další zvýšení do konce letošního roku však stále žije.

ECB by si měla vybrat pauzu

Inflace v USA v srpnu zrychlila vlivem zdražení pohonných hmot. Spotřebitelské ceny podle našeho odhadu rostly meziměsíčně o 0,6 % po 0,2 % v červenci, což zároveň znamená v meziročním vyjádření zrychlení z 3,2 % na 3,7 %. Dominantně se na tom však podílel prudký nárůstu cen pohonných hmot. Jádrová inflace podle nás setrvala na 0,2 % m/m a v meziročním vyjádření poklesla z 4,7 % na 4,4 %. V kombinaci s očekáváným slabým růstem nominálních maloobchodních tržeb (o 0,4 % m/m) inflační statistiky implikují, že reálné spotřebitelské výdaje v srpnu korigovaly solidní červencový nárůst. Vzhledem k tomu, že ceny energií zůstávají zvýšené i na začátku září, se výrazné oživení nedá předpokládat ani v závěru třetího čtvrtletí.

ECB pravděpodobně ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Toto rozhodnutí by se mělo opírat o nové údaje od červencového zasedání, které ukazují na rostoucí riziko poklesu ekonomiky, což ovlivňuje i střednědobý výhled inflace. Neočekáváme však, že by se zatím ECB vzdala svého jestřábího postoje, když stále vnímáme řadu proinflačních rizik (ceny energií v příštím roce, neukotvenost inflačních očekávání či zrychlující růst mezd). Očekáváme tak ještě jedno zvýšení depozitní sazby v letošním roce, pravděpodobně v prosinci, následované rozšířením programu kvantitativního utahování na začátku příštího roku.

Průmyslu v eurozóně se v červenci nedařilo, výhled ekonomiky pro druhou polovinu letošního roku však není zase tak špatný. Na základě již zveřejněných dat z členských zemí eurozóny očekáváme, že průmyslová produkce poklesla meziměsíčně o 1,1 %, což by mělo odrážet hlavně slabé výsledky z Německa a Irska. Přes červencový výsledek nadále zůstáváme ohledně ekonomiky eurozóny ve druhé polovině letošního roku poměrně optimističtí. Předstihové indikátory jako PMI sice stejně jako poslední rok zůstávají v pásmu indikující recesi, finanční situace firem je však stále příznivá, přičemž investice byly hlavním tahounem růstu HDP v posledních čtyřech čtvrtletích. Zrychlený růst mezd v kombinaci s vysokou úrovní naakumulovaných úspor by navíc měl podpořit zvyšování disponibilního důchodu a spotřebu domácností, která by tak v nejbližších čtvrtletích měla výrazně přispět k růstu ekonomické aktivity.

Tuzemská meziroční inflace podle našeho odhadu v srpnu zpomalila z 8,8 % na 8,2 %. Centrální banka očekává 8,5 % y/y. Pokles meziroční inflace tedy podle nás pokračoval, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. Působení vysoké srovnávací základny loňského roku postupně odeznívá. V srpnu navíc došlo k významnému zdražení pohonných hmot. Jejich ceny podle našeho odhadu vzrostly meziměsíčně o více než 7 %. V případě cen potravin očekáváme zrychlení jejich meziměsíčního poklesu v reakci na zlevňování na straně zemědělských a potravinářských výrobců. Stejně jako v červenci se podle nás mírně snížily také regulované ceny. Jádrová inflace v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle našeho odhadu v srpnu zvolnila na 0,17 % po dočasném zvýšení na 0,26 % v červenci. V anualizovaném vyjádření by se tak její výše měla stále pohybovat poblíž dvouprocentního cíle ČNB, když spotřebitelská poptávka zatím zůstává utlumená. Meziroční jádrová inflace ve výsledku pravděpodobně zpomalila z červencových 6,8 % na srpnových 6 %. Do konce letošního roku se celková meziroční inflace podle naší prognózy udrží poblíž 8 %. V září sice pravděpodobně dojde i vlivem částečného zlevnění energií pro domácnosti k poklesu pod tuto úroveň, v říjnu však inflace opět zrychlí, když bude působit statistický efekt loňského zavedení úsporného tarifu.

Koruna proti euru nejslabší za téměř 10 měsíců

Data z domácí ekonomiky v tomto týdnu zklamala. Průměrná reálná mzda se sice ve druhém čtvrtletí odrazila ode dna, když mezičtvrtletně po sezónním očištění podle našeho odhadu vzrostla o 0,8 % (meziročně -3,1 %). Je to ale méně, než jsme my i trh předpokládali (více zde: https://bit.ly/48bzPxM). Za našimi odhady zaostaly rovněž červencové statistiky z reálné ekonomiky. Ať už se jednalo o průmyslovou a stavební produkci (více zde: https://bit.ly/45Xhhzg) nebo maloobchodní tržby (více zde: https://bit.ly/Sales_Jul23), vše veskrze naznačuje, že oživení domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí bylo pouze mírné.

Členové bankovní rady ČNB se při úvahách o snižování úrokových sazeb přiklání k obezřetnosti. Počátek diskuse o uvolňování měnově politiky připustil J. Procházka. Zároveň si však neumí představit, že by ČNB snižovala sazby v momentě, kdy je ECB naopak zvyšuje. E. Zamrazilová uvedla, že stále vnímá riziko poptávkových tlaků spojených s napjatým trhem práce. Upřesnění jsme se dočkali u znovuobnoveného programu odprodeje výnosů z devizových rezerv, jehož limit by měl činit podle slov viceguvernérky ČNB 300 mil. EUR za měsíc. To je řádově méně, než objemy intervencí v období od května do října loňského roku, kdy byla ČNB na devizovém trhu aktivně přítomna a měsíčně uzavřela spotové operace v průměru za 4,3 mld. EUR. Ve výsledku by tak měl být dopad na kurz koruny z titulu odprodeje výnosů z devizových rezerv z našeho pohledu velmi omezený.

Polská centrální banka (NBP) ve středu překvapila nečekaně výrazným snížením základní úrokové sazby o 75 bb, čímž dostala regionální měny pod tlak. Trh sice s poklesem klíčové sazby počítal, avšak pouze v rozsahu 25 bb. Holubičí tón měla i čtvrteční tisková konference NBP. Polský zlotý tak za minulý týden k euru oslabil o výrazných 3,2 % na 4,61 PLN/EUR. Česká koruna s týdenní ztrátou ve výši 1,1 % v pátek uzavřela na 24,37 CZK/EUR. Naposledy byla na této úrovni před téměř 10 měsíci. V její neprospěch hrají jak slabá domácí data, tak regionální i globální vývoj na finančních trzích. V samotném závěru týdne pak rezonovalo i zrušení úročení tzv. povinných minimálních rezerv ze strany ČNB. To by však podle nás nemělo mít významný dopad na působení domácí měnové politiky. Nejlépe z našeho regionu minulý týden přečkal maďarský forint, který odepsal 0,3 % na 385,6 HUF/EUR.

Na globálních trzích se dařilo americkému dolaru. Podpořen solidními daty z amerického sektoru služeb a trhu práce a komentáři z Fedu, které stále připouštějí další zvýšení úrokových sazeb, v páru s eurem v mezitýdenním srovnání posílil o 0,6 % na 1,071 USD/EUR. Naopak data z eurozóny spíše zklamala. Německé tovární objednávky v červenci poklesly meziměsíčně o 11,7 %, zatímco tržní konsenzus očekával vlivem vysoké srovnávací základny minulého měsíce jejich snížení o 4,3 %. Poklesem o 0,8 % m/m nenadchla ani samotná průmyslová produkce. Negativně trhy překvapila i ve čtvrtek zveřejněná sestupná revize růstu HDP eurozóny v letošním druhém čtvrtletí z původních 0,3 % q/q na 0,1 % q/q.