Pověst Čechů v Evropské unii je obecně excelentní. Jsme pracovití, rychlí a spolehliví (Linda Messias)

Instituce EU poskytují díky široké škále aktivit, programů a politik zajímavé pracovní pozice, které mohou kandidátům výrazně pomoci v profesním růstu. Příležitosti pracovat v institucích EU mohou využít jak zkušení odborníci, tak i uchazeči bez vysokoškolského vzdělání a bez rozsáhlé předchozí praxe. Pomocnou rukou uchazečů i pracovníků v evropských institucích je Linda Messias.

Jak jste se dostala k práci v oblasti evropských záležitostí?

Do Bruselu jsem přijela jako studentka v roce 1998 na roční dobrovolnickou službu. Tenkrát jsem dokonce ještě potřebovala studentské vízum, protože jsme byli přístupovou zemí. S velkou euforií jsem se účastnila různých akcí v evropské čtvrti. Pamatuji si, že velký dojem na mě udělal Den Evropy a i tenkrát ve mně bylo vnitřně silné to, že EU je pro Česko jasnou volbou. Po škole mě to profesně zaválo trochu jinam. V roce 2008 jsem začala pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí v Evropské sekci, kde jsem pomáhala s logistickou přípravou akcí, které probíhaly pod hlavičkou MZV. Po této zkušenosti jsem pokračovala na kulturním odboru, odkud jsem zamířila do Brazílie na konzulát a poté jsem si na dva roky vyzkoušela práci na Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. V rámci rotace se objevila zajímavá pozice zaměřená na podporu našich občanů do EU institucí a od dubna 2018 do srpna 2023 jsem pracovala na Stálém zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu.

Dle mých informací se Vaše mise na Stálém zastoupení chýlí ke konci. Prozradíte, kam povedou Vaše další kroky?

Velmi si vážím toho, že to Česká republika s podporou Čechů v institucích myslí velmi vážně a pracuje na tom, aby kontinuita aktivit a vloženého úsilí byla zajištěna. Důkazem této snahy je právě i moje vyslání na Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost v Evropské komisi. Věřím, že se mi tímto mým prozatím dvouletým působením v Komisi podaří být prospěšnou spojkou pro všechny české uchazeče.

Jak si Česká republika vede v podílu zastoupení českých pracovníků v institucích Evropské unie?

Čistě statisticky si Česká republika nevede příliš dobře. Podíl zaměstnanců je nižší, než by vůči počtu obyvatel měl být. Nejedná se však o nějaké pevně stanovené kvóty, které by pro nás někdo rezervoval. O místa musíme soutěžit s ostatními Evropany. Čeští úředníci tento deficit kompenzují vysokou kvalitou odvedené práce.

Pověst Čechů v Evropské unii je velmi dobrá. Jsme pracovití, rychlí, spolehliví a je-li to možné, vždy se snažíme dobrat výsledků. Možná to zní velmi obyčejně, ale je to velká věc. Naší efektivitou můžeme Evropě jednoznačně přispět.

Jsme v institucích EU vidět, ale mohli a měli bychom být viděni určitě více. Na srdci nám leží především zastoupení českých občanů nejen v Evropské komisi, kde je celkový podíl nyní 1,6 a v ideálním případě by pak mohl být 3,1, nebo vyšší, ale také v dalších institucích EU a agenturách EU. Agentury jsou Čechy polozapomenuté a to i přesto, že se nachází ve všech členských státech EU a mají na starosti implementaci evropských politik. Jestli Čechům pak obecně něco jde, tak je to orientace na praktické dopady a jasný výsledek, takže si myslím, že právě to malé množství Čechů v agenturách je něco, na co bychom se měli více zaměřit do budoucna. Ráda bych uvedla, že pověst Čechů v Evropské unii je velmi dobrá. Jsme pracovití, rychlí, spolehliví a je-li to možné, vždy se snažíme dobrat výsledků. Možná to zní velmi obyčejně, ale je to velká věc. Naší efektivitou můžeme Evropě jednoznačně přispět a projevilo se to právě i během českého předsednictví, kdy Češi uzavřeli více legislativních návrhů, ačkoli personální posílení mělo své limity. Naše iniciativnost, houževnatost a směřování na výsledek je něco, o co bychom se měli opřít i nadále, i když zrovna Unii nepředsedáme a využít naší skvělé reputace loňského úspěšného předsednictví.

Co je dle Vás hlavní překážkou pro zvýšení podílu Čechů v institucích EU?

Stálo by za to vypracovat odbornou studii, analýzu nebo zorganizovat seminář na toto téma. Těch rovin je podle mě celá řada a je primárně třeba vyzdvihovat atraktivitu pracovních nabídek v EU, včetně vyzdvihnutí důležitosti českého vkladu. Jsem přesvědčená o tom, že s naším profesionálním přístupem máme co nabídnout. V České republice převládá narativ, jak o nás Brusel rozhoduje a je na nás Čechy zlý a v lidech to pak jako výsledek nevzbuzuje vůči evropskému systému sympatie, natož aby ho chtěl spoluutvářet. Myslím si, že musíme prezentovat možnosti práce takové, jaké opravdu jsou. Atraktivní pracovní prostředí i finanční ohodnocení, zajímavé pracovní příležitosti a benefity, plus práce v multinárodním prostředí, která je nesmírně prospěšná a smysluplná pro všechny Evropany a tudíž i pro občany České republiky.

Přibližně před týdnem jsme dělali rozhovor se Štěpánem Pechem, ředitelem Odboru evropské institucionální a právní podpory, jehož odbor se podporou Čechů v institucích Evropské unie zabývá především v koordinační rovině. Jak konkrétně Čechům pomáháte Vy ze Stálého zastoupení?

Odbor evropské institucionální a právní podpory má hlavní gesci nad Strategií podpory Čechů v EU institucích, ve spolupráci s dalšími spolugestory. Stálé zastoupení má na starosti hlavně praktickou část implementace pomoci Čechům v institucích EU. Já jsem byla doposud kontaktním bodem pro české uchazeče a praktickou spojkou v terénu. Pomáhala jsem s konkrétními věcmi, tzn. zjištění nějaké informace, propojení na konkrétního člověka, organizace akcí a školení, podpora Čechů ve výběrových řízeních na manažerské pozice a vysílání kolegů z české státní správy do EU institucí. Snažila jsem se reagovat co nejrychleji, protože žadatel většinou informaci potřebuje co nejdříve. Osvědčilo se mi si s lidmi krátce zatelefonovat, protože dost často nemohou vědět, na co se mají ptát a můžeme společně napřímo zohlednit individuální situaci.

Myslím si, že cílená osvěta přes kariérní poradce a vysoké školy, která by mířila přímo k potenciálním zájemcům o práci, je žádoucí. Zajímavou příležitostí k reflexi byli čeští vysokoškoláci, co přijeli na výpomoc během českého předsednictví.

Kromě toho, že máte na starosti podporu Čechů a Češek institucích, tak jste se nemalou částí podílela i na průběhu loňského předsednictví ČR v Radě EU. Jaká byla přesně Vaše role v rámci českého půlroku v čele Rady?

Moje role zůstala totožná, jen akcí bylo podstatně více. Na Stálém zastoupení bylo 60 stážistů z českých vysokých škol a s mojí stážistkou jsme pak spoluorganizovaly akce i směrem do České republiky. Konkrétně šlo např. o celorepublikovou akci o kariéře v EU, na které jsme spolupracovali s dalšími studentskými velvyslanci kariéry. Stážistům, kteří pracovali jako posily na předsednictví, jsme se pak snažili dát praktický návod k tomu, jak funguje kariéra v EU a zejména program placených stáží sloužících jako odrazový můstek dál. To je vlastně hlavní téma mé práce; poskytovat kvalitní informace, které sice samozřejmě jsou k dispozici, ale je jich příliš. My se je snažíme lidem nabídnout v koncentrované podobě, protože složité výběrové řízení může být právě to, co Čechy a Češky od práce v institucích odrazuje. V situaci, kdy Česká republika nemá nezaměstnanost a perspektivní práce se po škole dá nalézt snadno, se prokazuje, že naši lidé nemají tak velkou motivaci se hlásit do výběrových řízení mimo Českou republiku, ačkoli jsme součástí EU a náš život je členstvím ovlivněn. Myslím si, že cílená osvěta přes kariérní poradce a vysoké školy, která by mířila přímo k potenciálním zájemcům o práci, je žádoucí. Zajímavou příležitostí k reflexi byli čeští vysokoškoláci, co přijeli na výpomoc během českého předsednictví. Řada z nich nám říkala, že bez přímé poptávky, kterou univerzity vůči nim publikovaly, by si netroufli ani pomýšlet na kariéru v Bruselu. I pro talentované mladé lidi zůstává práce tady něčím nedotknutelným až možná abstraktním, takže pro nás je to znamení, že v nastavení prezentace kariéry v EU je stálé co vylepšovat.

Máte pocit, že předsednictví změnilo obraz Evropské unie v České republice, a to konkrétně ve Vaší oblasti působení? Pozorujete, že mají jak mladí lidé, tak i zkušenější zaměstnanci větší povědomí o pracovních nabídkách v Evropské unii?

Řekla bych, že ano. Stále máme co zlepšovat. Myslím si, že například již dlouho funkční kurz o tom, jak uspět ve výběrových řízeních do EU institucí, který pořádala mnoho let Vysoká škola ekonomická a později i např. Fakulta sociálních studií UK, získal ještě mnohem více na prestiži, když si k němu vytvořila širší nadstavbu i celá Univerzita Karlova. My nyní věříme, že se tento model kurzu bude replikovat a řetězit po celé České republice, aby studenti měli možnost zjistit, jakým způsobem přijímací řízení fungují. Věřím, že se to povědomí obecně zlepšuje a pokud absolventi budou chtít pracovat na evropských agendách, velmi jim doporučujeme začít například v české státní správě.

Co Vás na Vaší práci baví nejvíce?

Nejvíce mě baví právě konkrétní výstupy a dopady mé práce, od obyčejného rozhovoru a školení až po velkou akci s vysokým státním úředníkem nebo zástupci ministerstev. Někdy jde o opravdu hezké situace, kdy například mladý stážista z Evropské komise během pár let nastoupí jako kolega na Stálém zastoupení nebo se mu podaří získat smlouvu v místě dřívějšího působení. Nebo když sem někdo přijede na krátkodobou expertní stáž do Komise a pak je vyslán na Stálé zastoupení. Samozřejmě také když se podaří proměnit nějakou nominaci nebo získat manažerský post. To nám dělá opravdu velkou radost, i když k tomu třeba přímo nepřispějeme.

Co je naopak Vaší nejméně oblíbenou částí?

Asi jako pro každého úředníka je někdy zdlouhavá a nepřívětivá administrativní stránka věci. Myslím si, že to je často i překážkou pro to věnovat se důležitějším činnostem. Někdy musíte absolvovat dlouhé administrativní kolečko a vyplnit hodně formulářů, ovšem nenechat se těmito překážkami odradit k naší práci prostě patří.

Jak trávíte volný čas, když za sebou zavřete dveře kanceláře?

V Bruselu je celá řada možností. Já si většinou potřebuji hlavně vyčistit hlavu, takže volím nějaký sport, výlet za uměním nebo do přírody. Doma občas pořádáme neformální akce, a protože s manželem rádi vaříme, i dobré jídlo mi určitě pomáhá v tom, abychom se odreagovali.

Jak byste namotivovala mladé Čechy a Češky, kteří by měli zájem o práci v evropských institucích?

Tuto otázku si s kolegy klademe denně, protože my, co v Bruselu žijeme, jen těžko hledáme otazníky. Snažíme se proto motivovat právě cestou Bruselu jako města kultury, dobrého jídla, pití s centrální polohou. Za dvě hodiny jste v Londýně a za hodinu a čtyřicet minut v Paříži. Je to multikulturní město, které skýtá možnosti pro osobní i pracovní život. Taky se samozřejmě snažím přiblížit benefity pracovních zkušeností v institucích, které vás opravdu někam posunou a umožní rodinám být v mezinárodním prostředí a rozšířit si tak horizonty. Jako úředník v EU máte nárok na to, aby vaše děti chodily do mezinárodní Evropské školy. Za velký benefit považuji možnosti neplaceného volna a mobilitu v rámci institucí. Když tady pracujete, můžete požádat o změnu pracovních podmínek; je tu běžná flexibilní pracovní doba, částečné úvazky, práce z domova. Evropské instituce se snaží být moderním zaměstnavatelem a myslím si, že prostředí může být atraktivní pro všechny kolegy.

Děkuji za rozhovor.