Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zklamala (Analýza makroindikátorů)

Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zaostala za našimi i tržními očekáváními. Silně poklesl výstup průmyslové i stavební výroby, zahraniční obchod skončil poprvé od začátku roku v deficitu. Nepříznivě překvapil zpracovatelský průmysl, který po dvou měsících meziměsíčních růstu poklesl o téměř čtyři procenta. Meziměsíční snížení výstupu ale zaznamenala většina průmyslových odvětví. Nepotěšilo ani stavebnictví, které se po květnovém a červnovém růstu výrazně propadlo. Vstup české ekonomiky do druhého pololetí je tak vrávoravý a může signalizovat slabší výkonnost ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Průmyslová produkce v červenci meziročně reálně klesla o 2,8 %. Meziměsíčně byla nižší o výrazných 2,6 %. Meziměsíčně v plusu zůstalo pouze několik málo odvětví, a to výroba oděvů, nápojů, motorových vozidel, opravy a instalace strojů a výroba a rozvod elektřiny. Meziměsíční nárůst výroby motorových vozidel, ač drobný (0,4 % m/m), je vzhledem k celozávodní dovolené v největším výrobci automobilů Škoda Auto pozitivním překvapením.

Zklamání přinesl výstup zpracovatelského průmyslu jako celku, který meziměsíčně poklesl o 3,8 %, přestože v předchozích dvou měsících již vykazoval solidní růsty. U mnoha odvětví, kde byly zaznamenány v červenci významnější poklesy, se zřejmě jednalo o korekci předchozích růstů. Příkladem může být farmaceutický průmysl, kde výstup meziměsíčně klesl o více než 25 % po předchozím více než 20% růstu. Podobně na tom byla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde výroba meziměsíčně poklesla o 33 % po třech meziměsíčních růstech v řadě.

Nepříjemnou zprávou je další pokles hodnoty nových zakázek, a to meziročně o 3,0 %. Nejvíce klesaly objemy zakázek u výroby strojů a zařízení, ale i v chemickém průmyslu a výrobě základních kovů. Letní data jsou nicméně velmi volatilní a nelze z nich dělat velké závěry. Další vývoj bude závislý na vývoji v zahraničí, kde k optimismu dnes nepřidal výrazný propad německých továrních objednávek. Pozitivní je, že firmy stále ještě uspokojují nahromaděné objednávky z minulých let. Nahrát by mu mělo i postupné oživení poptávky, které čekáme jak u nás, tak v zahraničí.

Zahraniční obchod vykázal v červenci letošní první deficit

Zahraniční obchod v červenci deficitem ve výši 5,9 mld. CZK zklamal. Trhy sice očekávaly určité zhoršení, konsenzus však vyhlížel letošní sedmý přebytek v řadě, konkrétně na úrovni 2,6 mld CZK (v první polovině letošního roku kladné saldo dosahovalo v průměru 13,2 mld. CZK měsíčně). Zčásti se však na zhoršení podepsal tradiční sezónní efekt. Po sezónním očištění totiž zahraničního obchod setrval v přebytku ve výši 4 mld. CZK, a to po 12,4 mld. CZK v červnu.

Meziročně bylo saldo zahraničního obchodu o 16,6 mld. vyšší (sezonně neočištěno). Výsledek pozitivně ovlivnil především meziročně nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, a to o 23,3 mld. CZK. Zde se odrazily zejména nižší ceny na světových komoditních trzích. Snížil se i deficit obchodu se základními kovy (o 3,1 mld. CZK) a zvýšil přebytek u motorových vozidel (o 4 mld. CZK). Negativně se naopak na celkovém saldu zahraničního obchodu podepsal meziroční pokles aktiva obchodu s elektřinou (o 6,8 mld. CZK) a hlubší deficit obchodu s počítači a elektrickými zařízeními.

Po dvou nadějných měsících přišel hluboký pokles stavební produkce

Tuzemská stavební produkce v červenci meziměsíčně klesla o výrazných 3,8 %. V podstatě tak odmazala růst z předchozích dvou měsíců, který dával naději na obrat negativního trendu. Zatímco v červnu byla stavební produkce v meziročním vyjádření vyšší o 0,9 %, v červenci již opět klesla o 2,1 %. Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 stavebnictví zaostávalo o výrazných 5,2 %.

Drhne jak rezidenční, tak i infrastrukturní výstavba. Produkce pozemního stavitelství byla v červenci meziměsíčně nižší o 4,2 %, zatímco v inženýrském stavitelství klesla o 2,5 %. Oproti předpandemickému únoru 2020 ztrácelo pozemní stavitelství 4,6 % a inženýrské stavitelství 6,6 %.

Počet nově vydaných stavebních povolení byl v ČR za prvních sedm měsíců letošního roku nejnižší od roku 2015. V červenci se navíc jejich počet dále meziměsíčně snížil o 6,6 % po červnovém poklesu o 4,8 %. Meziročně byl nižší o 9,1 %. Meziměsíčně navíc nadále klesla i orientační hodnota stavebních povolení. Podobně pesimisticky vypadá i počet nově zahájených bytů. Ten za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl zhruba 21 tisíc a oproti stejnému období loňského roku byl nižší o 17,1 %. Zároveň jde o nejhorší výsledek z hlediska bytové výstavby za prvních sedm měsíců od roku 2018.

Za nižší výstavbou nadále stojí hlavně vyšší náklady financování. Výrazný nárůst sazeb hypotečních úvěrů v kombinaci s vysokými cenami nemovitostí vedl k výraznému omezení dostupnosti vlastnického bydlení, což se následně podepsalo i v nižší poptávce po nemovitostech. Řada developerů navíc vlivem slabé poptávky omezila výstavbu. Omezená nabídka nemovitostí se tak podle všeho jen tak nezlepší. S ohledem na délku povolovacího řízení v ČR vše ukazuje na to, že po poklesu hypotečních sazeb a oživení poptávky po nemovitostech začnou jejich ceny opět rychle růst. Vysoké ceny nemovitostí a nižší dostupnost vlastnického bydlení pak pravděpodobně rovněž povede k pokračujícímu růstu cen nájemního bydlení.