Evropský HDP bude revidován mírně směrem dolů (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Spojené státy zahájí tento týden státním svátkem. Z dat stojí za pozornost červencový zahraniční obchod, který v důsledku vyšších importů prohloubí svůj schodek, a index ISM ze služeb, který se dále mírně posune pod svůj dlouhodobý průměr. Německé tovární objednávky ani průmyslová produkce nepotěší měsíčním poklesem. Třetí zpřesněný odhad HDP eurozóny za druhé čtvrtletí přinese nepatrnou revizi směrem dolů. Struktura ukáže, že k růstu přispěla především tvorba zásob a fixní investice. Naopak čisté exporty z něho ukrojily, zatímco spotřeba domácností stagnovala. Na domácí půdě bude kalendář nabitý událostmi. Zveřejněné indikátory ukáží, že růst českých nominálních mezd v Q2 sice zpomalil, v reálném vyjádření už ale byl ale mezičtvrtletně kladný. To by mělo být vidět i v mírném oživení maloobchodních tržeb. Naopak na průmyslovou výrobu dopadnou celozávodní dovolené, a tak její výstup meziměsíčně poklesne.

České reálné mzdy mezikvartálně rostly

Ve Spojených státech dnes budou trhy zavřené v důsledku svátku práce. Mnoho toho nenabídne ani kalendář amerických ekonomických událostí ve zbytku týdne. Bilance zahraničního obchodu za červenec se zřejmě ve srovnání s červnem prohloubí. Zatímco ve druhém čtvrtletí firmy čerpaly ze svých zásob, nyní očekáváme opětovný tlak na růst importů, a to jak ze strany korporací, tak i spotřebitelů. ISM ze služeb zůstane i v srpnu pod svým dlouhodobým průměrem (55 bodů). Odložená poptávka byla již uspokojena, takže očekáváme další drobný pokles indexu z červencových 52,7 na 52,5 bodu.

V eurozóně odstartují sérii zveřejňovaných dat finální indexy PMI. Ty potvrdí, že indikátor ve službách klesl pod padesátibodovou hranici značící fázi kontrakce. Vzhledem k tomu, že míra úspor domácností zůstává stále výrazně nad její předpandemickou úrovní, pokračuje fiskální podpora spojená s energetickou krizí, trh práce zůstává utažený a mzdy rostou, očekáváme, že spotřeba domácností v následujících měsících poroste a s tím i indexy PMI. Dalšími zveřejněnými daty budou německé tovární objednávky a průmyslová výroba. U obou ukazatelů čekáme meziměsíční pokles (-5,1 % m/m, respektive -0,9 % m/m). U továrních objednávek se bude z větší části jednat o korekci výrazného červnového růstu. Německý průmysl zatím trpí pod tíhou obav z nižších objednávek ale především nižší produkce energií a snahy o jejich úsporu. To by se mělo s postupnou stabilizací indikátorů důvěry a s nástupem chladnějších měsíců zlepšovat a výkonnost německého průmyslu by se tak měla obnovovat. Ve čtvrtek se dozvíme, jaká byla struktura evropského HDP za Q2. Zatímco v minulých dvou čtvrtletích byly čisté exporty tahounem růstu, tentokrát zřejmě z výsledku ukrojily 0,4 pb. Naopak zásoby 0,5 pb přidaly. Solidně rostly fixní investice (0,4 % q/q), spotřeba domácností pak podle našeho odhadu mezikvartálně stagnovala. Celkový výsledek bude pravděpodobně v důsledku irského HDP revidován z 0,3 % q/q na 0,2 % q/q.

V Česku bude zveřejněna celá série dat od vývoje mezd za druhé čtvrtletí, přes červencovou průmyslovou výrobu, zahraniční obchod, stavebnictví a maloobchodní tržby až po srpnový podíl nezaměstnaných. Růst nominálních mezd podle našeho odhadu ve druhém letošním čtvrtletí zpomalil na 8,5 % y/y a 1,7 % q/q. Ještě výrazněji se však zmírnila dynamika spotřebitelských cen, a průměrná reálná mzda tak mezičtvrtletně vzrostla o 1,3 %. Ve výsledku tak pro červenec předpovídáme další mírné meziměsíční zvýšení maloobchodních tržeb. Podle našeho odhadu byly v červenci reálné tržby meziměsíčně vyšší o 0,5 % po červnovém růstu o 0,3 % m/m. Naopak k nepatrnému meziměsíční poklesu pravděpodobně došlo v případě průmyslové produkce, kde se projevil vliv celozávodních dovolených. Po robustním růstu o 0,9 % m/m v červnu tak očekáváme, že průmyslová produkce v červenci meziměsíčně mírně klesla o 0,2 %. Podíl nezaměstnaných pravděpodobně v srpnu mírně stoupl na 3,6 %. Více jsme se měsíčním předpovědím věnovali zde: https://bit.ly/CMF_Sep23_CZ.

Data z amerického trhu práce ukázala na jeho ochlazování

Zpřesněný odhad tuzemského HDP potvrdil, že česká ekonomika vzrostla během Q2 23 o 0,1 % q/q. Potěšila zveřejněná struktura, když ukázala na oživení spotřeby domácností (+0,2 % q/q) i silný růst investic (3,4 % q/q). Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/GDP_2Q23_CZ. Lépe, než trh očekával, dopadl i průzkum mezi českými nákupními manažery. Průmyslový PMI stoupl z 41,4 bodu na 42,9 bodu. V důsledku poklesu nových objednávek i výrobní činnosti tak sice zůstal stále výrazně pod padesátibodovou hranicí, do budoucnosti se ale průmyslníci v ročním horizontu dívají s rostoucím optimismem. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/45vwIz1. V závěru týdne byly ještě zveřejněny výsledky hospodaření státního rozpočtu za srpen. Jeho deficit poklesl na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 mld. CZK. Ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda energetické společnosti ČEZ ve výši 54 mld. CZK a také prostředky čerpané z EU (51 mld. CZK).

Z regionálního dění stojí za zmínku úterní zasedání maďarské centrální banky, která snížila jednodenní depozitní sazbu o dalších 100 bb. O/N sazba se tak dostala na 14 % s tím, že v září ji centrální banka s největší pravděpodobností sníží na 13 %, tedy na úroveň klíčové 3M depozitní sazby. Poté (od Q1 24) by mělo začít docházet i k redukci této delší sazby.

Kurz koruny se pohyboval převážně v desetihaléřovém pásmu 24,05-24,15 CZK/EUR. Na trhu byla stále patrná prázdninová nálada a ani zbytek regionu na tom nebyl o mnoho lépe. Maďarský forint zahajoval týden kolem úrovně 384 HUF/EUR. V jeho průběhu posílil k hladině 380 HUF/EUR. Své zisky ale neudržel a v pátek se pohyboval opět kolem pondělních úrovní (384 HUF/EUR). Polský zlotý osciloval celý týden kolem hladiny 4,47 PLN/EUR.

Spotřebitelská důvěra v Německu i USA zaostala za tržními očekáváními. Hůře dopadl i zpřesněný odhad amerického HDP, který ukázal na mezikvartální anualizovaný růst o 2,1 % místo původně zveřejněných 2,4 %. Osobní příjmy Američanů rostly méně, než se čekalo, výdaje naopak více. Inflace v eurozóně stagnovala v srpnu na 5,3 %, když trh počítal s dalším zvolněním inflačních tlaků. Mírně zpomalila jádrová inflace (z 5,5 % y/y na 5,3 % y/y). Klíčovou událostí byla páteční data z amerického trhu práce, která přinesla smíšené signály. Počet nově vytvořených pracovních míst předčil tržní očekávání, když dosáhl 187 tisíc místo očekávaných 163 tisíc. Data za poslední dva měsíce byla ale o 110 tisíc revidována směrem dolů, což naznačuje, že americký trh práce není tak silný, jak se zdálo. Míra nezaměstnanosti vyskočila z 3,5 % na 3,8 % a dostala se tak na nejvyšší úroveň od počátku loňského roku. Důvodem bylo, že více Američanů vstoupilo na pracovní trh, aby se ucházelo o pracovní místa. Míra participace na trhu práce tak stoupla z 62,6 na 62,8 %.

Společná evropská měna měla v průběhu týdne nejprve tendenci ztrácet. Z pondělních úrovní okolo 1,08 USD/EUR se posunula na 1,095 USD/EUR. V polovině týdne se ale trend otočil a v pátek se její kurz pohyboval kolem 1,85 USD/EUR.

Přečtěte si také