Není žádným překvapením, že po pandemii opětovně narostla poptávka po ropě. Možná nečekaný je ale její vzestup na nová historická maxima. Nečekaný proto, že v posledních letech narůstá tlak na přeměnu energetiky na tu ekologicky přijatelnější, založenou na obnovitelných zdrojích. Ta souvisí s obecnějším důrazem na ekologickou a společenskou zodpovědnost.
Nesmíme ovšem zapomínat na to, že přechod na udržitelnější energetiku vyžaduje spoustu energie a dalších zdrojů, konkrétně na budování infrastruktury, samotných zdrojů a tak dále. A tady přicházejí na scénu ropa, zemní plyn i uhlí. Jakkoli může jít teoreticky o jejich (dlouhou) labutí píseň.
Popularita myšlenky na ekologičtější produkci energie i výrobu všeobecně přitom v uplynulých deseti až patnácti letech vedla k tomu, že se tolik neinvestovalo do nových zdrojů fosilních paliv. Výsledkem je chybějící nabídka. Ta nebyla problémem v době, kdy světová ekonomika prudce brzdila, ale projevuje se významně v době, kdy svět sbírá síly k výraznějšímu hospodářskému oživení.
Poptávka po ropě má tedy z makroekonomického hlediska v příštích letech nakročeno k dalšímu růstu, ovšem nabídka suroviny a investice v sektoru zaostávají. To by mělo podporovat další růst cen ropy. Slibný scénář pro akcie v energetickém odvětví, horší pro spotřebitele a ve smyslu vyšší inflace (a tedy i tlaku na ceny dluhopisů.)
RSS
Přebírání zpráv
